Osobnosti: DÜRICH, Josef, Mnichovo Hradiště

Datum narození: 19.8.1847
Místo narození: Borovice
Datum úmrtí: 12.1.1927
Místo úmrtí: Klášter Hradiště nad Jizerou

český politik staročeské strany, později agrární strany, účastník československého zahraničního odboje za 1. světové války, dramatik a spisovatel.
-------------------

V roce 1879, kdy (Spolek divadelních ochotníků Tyl v Mnichově Hradišti) spolek slavil 45. výročí svého vzniku, nastudoval alegorickou báseň Josefa Düricha, okresního starosty a budoucího říšského poslance, který během 1. světové války aktivně působil v zahraničním odboji. Dürich nebyl na poli literárním žádným nováčkem. Do literatury vstoupil tento syn borovického mlynáře na počátku sedmdesátých let, kdy se snažil o tvorbu básnickou. Publikoval v časopisech Světozor a Květy. V této době také redigoval almanach Ruch a Slovanské listy. Po smrti svého přítele básníka Václava Šolce z nedaleké Sobotky připravil k novému vydání jeho básnickou sbírku Prvosenky./1 Jeho dílo dramatické čítá tři jednoaktové hry: Na čekání, Komedie na dostavníku a Proč ty ne, Augustine?./2 Dürich sám byl aktivním ochotníkem v Klášteře Hradišti nad Jizerou, kde trvale žil, a podporu projevoval také mnichovohradišťskému Tylu, jemuž sepsal některé slavnostní projevy. Jeho spolupráce s Mnichovým Hradištěm byla zřejmě největší v roce 1879, kdy účinkoval v divadelním představení Ona mne miluje/3 a se spolkem nazkoušel alegorickou báseň se zpěvy V nitru Blaníka, jejímž byl autorem.
Dramatická báseň V nitru Blaníka /4 je stejně jako řada uměleckých děl v této době inspirována rukopisy Královédvorským a Zelenohorským. Objevují se v ní postavy z pohanského dávnověku, jako praotec Čech, kněžna Libuše, Strojmír a Všestar, ale také antické múzy, které Čechům žehnají a přejí jim svaté nadšení, vytrvalost a svornost. Ačkoli blanické rytíře dnes máme spojeny zejména se sv. Václavem, jeho postava chybí. Lyrická báseň obsahuje řadu narážek na dobu národního útlaku. Celé dílo vyznívá jako oslava uvědomělého češství, které spasila láska k jazyku a umění. Báseň byla určena k patetickému deklamování, což podtrhovaly dlouhé monology a poetismy. Atmosféru jistě dokreslovala hudba, jejímž autorem byl dr. Ferdinand Tondr.
1/  Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. 1, A–G, Praha 1985, s. 620–621.
2/ A. Šimon, Klášterské divadelní paměti, OJKT 13, s. 153.
3/ Kronika SDO Tyl, s. 24.
4/ text se objevuje v pamětním listu spolku Tyl vydaném 20. 6. 1886.
Lenka Procházková, s. 24, 25.

Bibliografie:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Dürich
http://libri.cz/databaze/kdo18/search.php?zp=1&name=D