Osobnosti: HLÁVKA, Jiří, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Libice nad Cidlinou

Datum narození: 31.3.1944
Místo narození: Praha
Datum úmrtí: 28.2.2024
Místo úmrtí: Libice nad Cidlinou

Jiří Hlávka

Prošel mnoha zaměstnáními a několika soubory.
Působil v Malém divadle v Setuze v Ústí nad Labem, v Chabařovickém souboru, 25 let setrval v karlovarském Divadelním studiu D3.
Po odchodu do důchodu žije se svou ženou Marcelou v Libici nad Cidlinou, kde je členem místního Divadelního souboru Vojan.

1950 poprvé vstoupil na jeviště ve svých šesti letech ve školním kroužku v Satalicích u Prahy a to rovnou v roli Kláska v Jiráskově Lucerně.
Pak již vystupování propadl, takže recitoval, hrál ve školních scénkách apod.
Ve13 letech hrál ve školním kroužku v Předlicích u Ústí nad Labem prince Radovana v pohádce Princezna se zlatou hvězdou na čele, poté ještě asi ve dvou pohádkách.

Na střední škole v Ústí nad Labem vedli školní divadelní kroužek členové Malého divadla Setuzy (Vladimír Sahula- velký vzor), uvedli Corrinthovu hru Trojané, v níž hrál Honzu Helmana, vůdce třídy.

1959 - tedy hned po Trojanech - byl přizván ke spolupráci v Malém divadle ZK Setuza Ústí nad Labem.
Začínal jako část houfu v Našich furiantech. Poté prošel interní divadelní školou Malého divadla - nejlepší členové MD učili nejmladší členy vystupování na jevišti, dostali mistra na učení chůze, step, tanec, kurzy líčení a hlavně mluvení. Dva roky nesměli příliš hrát, jen pomáhat a učit se.
Menší role si zahrál ve hrách: Naši furianti - 1961, V a W Kat a blázen-1962, recitace - Majakovskij: Lenin -1962, pohádka Zbyňka Jelínka: Piráti - větší role vojáka -1962, sborová recitace - Šiktanc: Patetická - 1963, v tomtéž roce dostal roli Le Breta v Cyranovi /Polibek Roxany/, ale měl moc mladý hlas, tak si místo hraní vyzkoušel roli inspicienta; Tvorskoj: My dva a ten třetí - role přítele, pantomimické výstupy v pásmu Na kytaře hoři struny - 1963, J. Vladislav: Pohádky z kufru - zrádný ministr 63, O. Starý: kabaret Prší, prší - scénky, kytara, zpěv -1964, L. Vaňková: Zmoudření pyšné princezny - král - 1964, O. Starý: Klauni Ferda a Jarda - ředitel divadla - 1964, K. Manzari: Obecní hrdina - policista - 1965, F. Inclán: Julie umírá každou noc - přítel - 1965, F. Pavlíček: Raubiř a jeho dítě - Lotrando a páter Amadeus 1965, M. Pagnol: Malajský šíp - námořník Piquaso 1966, Kainar: Nebožtík Nasredin - anděl smrti, voják - 1967, A. de Stefano: Jako ta myš- doktor Fuentes 1967, Jirásek: Vojnarka - dohazovač Hruška (70 let) 1967, O. Starý: Špinavá princezna - král 1967.
Pak byl vedením souboru požádán, aby zdramatizoval a zrežíroval knížku J. R. Picka Ruce vzhůru, boys, což bylo souborem dobře přijato a dobře se hrálo - přijel i J. R. Pick - 1968, F. Říha: Bludička - vodník a král 1968, O. Starý: Pekelný mariáš - čert Breptal - 1969, Eště de vo to, básně J. Schneidera - recitace, kytara, zpěv - 1969, Hrubín: Oldřich a Božena - Vojen (hostoval K. Hoger) 1969, O. Starý: Strašidelný mlýn...
Dál hrál v titulech: Výslech po italsku, Zlatovláska, Cirkus klauna Franty, Vassa Železnovová (Jiráskův Hronov), Balada z hadrů, Čertovy zlaté vlasy, Pohádka o Zubejdě, režie Zkoušek čerta Belínka. Vachkovo Bidýlko, a kabarety, pravidelné pořady v Domě kultury s půlnočními akcemi.

Také ovšem studoval Lidovou akademii, absolvoval přehrávky a složil hlasatelské i herecké zkoušky v Severočeském rozhlase.
K tomu vedl mladou část souboru, podílel se na přebudovávání divadla, zájezdech, společných Silvestrech atd.

1974 odešel z Malého divadla, v Chabařovicích se ujal mladých, napsal pro ně hříčku Trojská válka aneb jak to bylo doopravdy, hrál v několika inscenacích.

1976 se „přiženil" do Divadelního studia D3 Karlovy Vary. Soubor měl v té době dramaturgii zaměřenou na hlavní představitelku - paní Honsovou, na "velká plátna" s velkými hrdinkami, i díky Jiřímu Hlávkovi se dramaturgie postupně proměňovala. Pravidelně začal jezdit na Jiráskův Hronov a na národní přehlídku venkovských souborů do Vysokého nad Jizerou.

Kompletní seznam účasti Jiřího Hlávky na inscenacích Divadelního studia D3 Karlovy Vary (1976-1998):
1976 – Alexandr Vampilov: Dvacet minut s andělem, režie Vlastimil Ondráček – role Bazilevský
1977 – Mihail Sebastian: Bezejmenná hvězda, režie Vl. Ondráček – role přednosta Ispas
1977 – Otakar Starý: Pekelný mariáš aneb Jak šel Honza do světa, režie.
1977 – Otakar Starý: Strašidelný mlýn aneb Další příhody čertů Breptala a Miglajze, režie
1978 – Jiří Voskovec, Jan Werich: Balada z hadrů, režie role ponocný Jehan.
1978 – Jan Makarius: Smrt obchází Dianu, režie.
1979 – V. Novák a S. Oubram: O zlatém klíčku a měděné píšťalce, režie a výprava.
1979 – B. Fixová: Kterak se o princeznu čert pokoušel, režie Jiřina Postlová a Vl. Ondráček – role truhlář Matěj
1980 – bratři Čapkové: Ze života hmyzu, režie s Vlastimilem Ondráčkem, výprava s Jiřím Hniličkou a role Tulák.
1980 – Pavel Grym: Bubáci, režie Vl. Ondráček – role Povídálek a Pórek (podle vlastních slov "asi čtyři role").
1981 – Federico Schroeder Inclán: Julie umírá každou noc, režie s Vlastimilem Ondráčkem, výprava.
1982 – Jan Schmid: Třináct vůní, režie Vlast. Ondráček – role Listonoš (pošťák Brouček).
1982 – I. Peřinová: Pohádky na draka, režie Petr Richter – kostýmy a role Král.
1983 – Jiří Šotola: Kuře na rožni, režie Anna Franková – role Bůh, Páter Prospero a Mefistofl ("hráno v aréně, kterou neměl rád, ale hrál i Pána Boha!")
1983 – J. Voskovec, J. Werich: Kat a blázen, výprava a režie role vězeň Melichar Mahuleno.
1983 – Jiří Hlávka: Jak odešli z pohádky, režie Jiří Hlávka
1984 – Vl. Majakovsij: Horká lázeň, režie Vl. Ondráček – role Režisér. Účast na ŽDL.
1985 – J. Šaltenis: Utíkej, smrtko, utíkej, režie P. Richter – role Antanas Šatas, otec.
Také oblíbený autor Daněk – 1986 – Oldřich Daněk: Zdaleka ne tak ošklivá, jak se původně zdálo, scéna a režie
1986 – Anderson: Já jsem Herbert, režie a role (hráno s Jiřinou Postlovou) - hrála se mnoho let.
1986 – Jan Makarius: Strašidýlko, režie.
1987 – J. Suchý, F. Havlík: Dr. Johann Faust, Praha II, Karlovo nám. 40, režie Vlast. Ondráček – role pan Vágner.
1988 – Milan Calábek: Zavraždění svaté Celestýny, kuplířky z města Salamanky, režie
1988 – Nikolaj Vasiljevič Gogol: Bláznovy zápisky. ("V té době se s monology naplno zapojil do Pohárku SČDO a pravidelně se ho účastnil (i vyhrával). Také se začal zabývat divadlem jednoho herce - připravil Bláznovy zápisky od Gogola, které před lety v podání J. Přeučila viděl v Setuze.")
1988 – Karel Čapek: Jak se dělá divadlo, režie Vl. Ondráček – role Režisér aj.
1989 – Daniela Fischerová: Hodina mezi psem a vlkem, režie Vl. Ondráček – role Philip Sermoise, žalobce.
1989 – O. Starý: Pekelný mariáš, režie.
1990 – P. Richter, D. Hámová: Kramářské písně, režie P. Richter - nespecifikovaná role.
1991 – J. Voskovec, J. Werich: Pěst na oko, režie ("nešťastné představení, mnoho přeobsazování").
1992 – Nikolaj Vasiljevič Gogol: Bláznovy zápisky (obnovená premiéra) – monodrama, režie a role
Od roku 1993 do svého odchodu je Jiří Hlávka vedoucím Divadelního studia D3 Karlovy Vary.
1993 – Maria Křepelková: Filuta Pepino, režie .
1993 – účast v soutěži monologů s Krysařem.
1994 – Fr. Nepil: Noc a skála – role Mnich.
1995 – Michail Zoščenko: Nepodařený den, režie Petr Richter – role Vasil Fedorovič, správce.
1997 – P. Grym: Bubáci, režie Vlastimil Ondráček – kostýmy, role Vypravěč, čert Bimbule a loupežník bez zásluh Pórek.
1997 – Jiří Hlávka: Cyrano a... Monodrama, scénář, režie a hlavní role.
1997 – Odřich Daněk: Kulhavý mezek aneb Výbuch na Jičínském zámku, režie Petr Richter – role dědek Vambera.
1998 – Oldřich Daněk: Čtyřicet zlosynů a jedno neviňátko, režie Anna Ratajská – role Soudce.

Hlávka kromě jiného konferoval slavnostní večery v Thermalu, dělal Mikuláše pro lidi i firmy, soubor hrál v Západním Německu, několikrát na Jiráskově Hronově.
K tomu přibyla činnost ve Vobskočáku - tedy spolku přátel Vysocké přehlídky, kde konferoval, organizoval, psal i hrál.
S Karlovarským D3 se rozloučil ve 40 zlosynech jako soudce.

Odešel do Prahy, stal se provozním šéfem Divadla ABC , kde si zahrál i na jevišti, stejně jako před několika lety v divadle Karlovarském, kde byl pověřen řízením.

Poté přešel do Poděbrad jako ředitel Kulturního centra.

V té době již působil v DS Vojan v Libici nad Cidlinou, kde zkoušel Dva muže v šachu - role Marcello de la Tore. Členy souboru Vojan se stal s manželkou Marcelou.

Účasti Jiřího Hlávky na inscenacích DS Vojan Libice nad Cidlinou (1999-2024):
1999 – Miroslav Horníček: Dva muži v šachu dědek - role Marcello de la Tore.
2002 – Otakar Starý: Pekelný Mariáš, režie.
2004 – C. Magniere: Oskar, režie Jaroslav Vondruška - titulní role.
2004 – H. Ch. Andersen, J. Zelenska: Pasáček vepřů, režie.
2006 – Molière: Lakomec. , režie Jaroslav Vondruška - titulní role (Harpagon).
2006 – sestavil a režíroval Jiří Hlávka: Rapsodie v modrém (ke 100. výročí narození J. Ježka).
2007 – Vlastimil Peška: Měla babka čtyři jabka, režie Jaroslav Vondruška (čtyři minipohádky, inscenace se hraje dodnes, s mírně obměněným obsazením).
2008 – Don Quijote de la … od nás - monodrama, scénář (podle předlohy Miguela de Cervantese y Saavedry), režie a hlavní role.
2010 – Vladimír Zajíc: Poslední Vojtěchova mise, režie Jaroslav Vondruška - role Písař na dvoře Boleslava.
2013 – Bláznovy zápisky - monodrama, scénář (podle N. V. Gogola), režie a hlavní role.
2013 – Ale já jsem doktor Faust, monodrama, scénář, režie i hlavní role.
2014 - Alexandr Gregar (na motivy románu René Falleta): Zelňačka, režie a hlavní role.
2015 - Co vyprávěl Sepp Jörgen, scénář (na motivy Krysaře Viktora Dyka), režie a hlavní role.
2015 - Vladimír Zajíc: Mistr Jan aneb Naše kaše, režie Jaroslav Vondruška - role.
2018 - Christopher Fry: VELICE HOJNÝ FÉNIX, (překlad Břetislav Hodek), režie.
2018 – Ivan Sergejvič Turgeněv: Noc v hotýlku U Velikého kance, režie.
2019 – Jenom herec aneb Střípky ze života Eduarda Vojana - monodrama, scénář, režie a hlavní role.

Od 2004 je členem příležitostného nezávislého sdružení liboherců Přineslih, které dal dohromady František Klaška (blahé paměti), kde za jediný týden nacvičili jeho úpravu Hadriána z Římsů.
Od 2007 Hlávka Přineslih svolává, týž rok uvedli pásno 3 aktovek a dvou monologů pod názvem Komedianti jedou - úspěšné představení v Boleradicích, 2008 Balada z hadrů, premiérovaná tamtéž.
Jeho návštěvy Jiráskova Hronova a KDP ve Vysokém nad Jizerou dávno přesáhly počet 30 let. Na KDP organizoval Vobskočák, přispíval svými petickými vtípky do Větrníků a veršovaně uzavíral dopolední debaty s lektorským sborem.

V roce 2020 si zopakoval roli dědka Vambery v Daňkově Kulhavém mezkovi, tentokrát v DS bří Mrštíků v Boleradicích, v režii Jiřího Brabce a v alternaci s Janem Korábem.

V posledních letech spolu s libickým kolegou Františkem Svobodou vypomáhal v souboru LOS Libošovice, byl k ruce režírujícímu Jiřímu Pošepnému. Také si tam v roce 2019, právě v režii Jiřího Pošepného, zahrál vysloužilce Valentina Bláhu ve Stroupežnického Našich furiantech.

Bibliografie:
ČEJKA, Milan: Divadlo bude mým koníčkem do konce života. Rozhovor k sedmdesátinám Jiřího Hlávky. Amatérská scéna 2014, č. 2, s. 14-16.

DIVADELNÍ studio D3 Karlovy Vary 1961-1996:Autoři: Vlastimil Ondráček a Vladislav Jáchymovský. Karlovy Vary, Divadelní studio D3 1996, 40 s.

HLÁVKA, Jiří: Pro heslo Databáze ČAD - Toto jest má divadelní cestička. Rkp. listopad 2008.

LÁZŇOVSKÁ, Lenka: Celoživotní optimista Jiří Hlávka. Rozhovor. AS 1998/1, s. 18-20. Foto: Ústí nad Labem, Obecní hrdina. Jiří Hláva hraje Bláznovy zápisky a Cyráno a....