Osobnosti: CHLEBORÁD, Arnošt, Bechyně

Datum narození: 6.2.1859
Místo narození: Habry na Čáslavsku
Datum úmrtí: 11.5.1941
Místo úmrtí: Bechyně

Arnošt Chleborad

http://www.mestobechyne.cz/cz/mesto-bechyne/z-historie/osobnosti/arnost-chleborad/

Každý, kdo se trochu zajímá o dějiny Bechyně, zná důvěrně toto jméno, hlavně díky publikaci „Popis okresu bechyňského“.

Arnošt Chleborad

„Pracuj pro národ, nejen pro sebe a v budoucnu přece na Tebe někdo vzpomene!“
A.Chleborad.

Arnošt Chleborad se narodil 6. února 1859 v Habrech na Čáslavsku. Byla to početná rodina /bratři: JUDr. František Ladislav, Štěpán, Hanuš, Jan, sestry: Anna, Luisa, Marie, Růžena, Františka/. V roce 1868 se rodina přestěhovala do Prahy, kde bydleli se synem JUDr. Františkem Ladislavem ve vile Palatě na Hřebenkách. Arnošt chodil se sestrou Františkou do školy na Malou Stranu u Matky Boží Vítězné. Další bratr, Hanuš, se vyučil zahradníkem, později absolvoval sladovnickou školu a usadil se na výzvu bratra Štěpána v Rusku, kde úspěšně pracoval v mnoha pivovarech. Kariéru zakončil v Jekatěrinodaru, kde bohužel zahynula celá rodina za bolševické revoluce.

Otec Arnošta Chleborada byl hlavním zástupcem banky Slavia. Později rodina bydlela u Zvonařky a Arnošt chodil do školy ke sv. Štěpánovi ve Štěpánské ulici. Poté se rodiče odstěhovali zpět do Habrů, ale to již Arnošt studoval na gymnáziu v Jihlavě, odkud odešel do učitelského ústavu v Kutné Hoře. Po ukončení studií se stal podučitelem v Habrech , kde mimo jiné založil zpěvácký spolek „Slavomil“. Po zkoušce způsobilosti v Kutné Hoře nastoupil v r. 1883 na učitelské místo v pětitřídní škole v Krucemburku. Po otci byl dobrým hudebníkem, hrál na housle, flétnu, basu a piano. V roce 1883 podnikl cestu do Ruska, kde pracovali jeho bratři. Projel velkou část Ruska, navštívil mnoho škol. Před cestou se pilně učil rusky.

Do Krucemburku jezdila ke svému strýci Pujmanovi z Německého Brodu slečna Pavla Pujmanová /16.12.1863-12.8.1942/, neteř Karla Havlíčka Borovského. Vzájemná náklonnost skončila sňatkem 22.11.1886 a manželé Chleboradovi spolu měli čtyři děti:
Karel Chleborad /11.10.1887-29.11.1887/,
Ladislav Chleborad /26.1.1891-23.10.1969/, studoval na reálce v Táboře a pak na horní akademii v Příbrami, pracoval jako horní inženýr ve Světci u Biliny, pak přešel do Kladna.
Bohuš Chleborad /30.6.-1893-11.2.1904/ zemřel v Bechyni
Marta Chleboradová-Fajkošová /6.3.1896-1975/, po měšťanské škole byla za války v rodinné škole ve Velkém Meziříčí a pak odešla k bratrovi do Světce, kde se seznámila s horním inženýrem Albínem Fajkošem a uzavřeli sňatek v Bechyni. A. Fajkoš přešel do Ústí nad Labem, pak do centrály v Praze, kde se stal horním inspektorem. Měli syna Jana, nar. 1923.

Paní Chleboradová byla dcerou Jany Pujmanové, „nejmilejší Žanynky“, jak ji nazýval její bratr Karel Havlíček Borovský. Svá poslední léta prožila u dcery v Bechyni, kde je také na starém hřbitově pohřbena /7.5.1832-3.6.1913/.

Rodina se v r. 1890 přestěhovala do Ždírce, kde byl Arnošt Chleborad řídícím učitelem na dvoutřídní, později trojtřídní škole, která byla nová a dobře se mu tam pracovalo. Založil školní zahradu, zřídil mnoho školních pomůcek a školní knihovnu. Absolvoval v Chrudimi na hospodářské akademii kurz o pěstování ovocných stromů a zelinářství. V roce 1901 si udělal zkoušku ze III. odboru pro měšťanské školy v Kutné Hoře a přihlásil se na konkurz v Bechyni a po učitelském slibu v Milevsku nastoupil do zdejší měšťanské školy, kterou tehdy vedl ředitel Antonín Kozák.

„Tak tedy z Milevska jel jsem do Bechyně poštou …Zde očekávala mne moje choť. Roztomilé městečko, krásné okolí, učinilo na nás dojem příjemný, ale drahota nás zarážela. Byt drahý, venku z města u Biedžinských, tehdy za 300 K ročně.“

Arnošt Chleborad byl po celý svůj život velmi pracovitý, iniciativní a i v Bechyni se věnoval nejen práci ve školách, ale i veřejné činnosti. Oživil práci v řemeslnické besedě, pořádal výlety, zábavy, přednášel, hrál divadlo, staral se o spolkovou knihovnu. Od r. 1903 se stal členem bechyňského Sokola, propagoval jeho význam a důležitost v životě národa. Již jsem se zmínila o jeho vztahu k hudbě, není proto divu, že hned vstoupil do zpěváckého spolku „Lužničan“, kde byl i pokladníkem a jednatelem. Zde také pořádal mnoho zábav a vystoupení. Pracoval i se svou manželkou v Červeném kříži, paní Chleboradová byla činná jako předsedkyně místního odboru Pošumavské jednoty. Velmi činorodý byl v Bechyni Okrašlovací spolek, jehož náš protagonista byl od r. 1903 členem ve funkci jednatele. Zasloužil se hlavně o květinovou výzdobu oken a záhonů. Jeho láskou byla historie, jak ostatně ukazují publikace „Popis okresu bechyňského. Na oslavu 10. výročí trvání Československé republiky a na paměť 80letého zrušení roboty“ a „Ze starých pamětí Bechyně“.

Jeho vzorem a inspirací byla bechyňská kronika pana učitele Josefa Šatry.

Jeho základní činností byla samozřejmě pedagogická práce. Učil na obecné a měšťanské škole a na žádost ředitele St. odb. školy keramické Al. Porgese přijal místo výpomocného učitele na pokračovací učňovské škole. Učil také soukromě němčinu dívky, které chtěly dále studovat, protože v Bechyni byla jen chlapecká měšťanská škola. S okresním hospodářským spolkem založil zimní hospodářskou školu. V letech 1916-1925 byl ředitelem obecné měšťanské školy v Bechyni. V roce 1925 byl pensionován.

Arnošt Chleborad byl členem musejního spolku, urovnal městský archiv. Seznámil se s prof. g. Sedláčkem, který v té době pracoval v zámeckém archivu a který požádal knížete Alfonse Paara o povolení Chleboradovi zde pracovat. Kníže Paar ocenil jeho práci takto:

Vysoce vážený pane řediteli.
Račte přijmouti můj vřelý dík za věnovaný výtisk Vašeho vzácného díla „Popis okresu bechyňského“. Že tak pozdě píšu, odůvodňuji tímto, že jsem měl úmysl knihu pročísti než Vám odpovím. Avšak značné zaměstnání ve službě vojenské zhatilo můj plán a dostal jsem se velmi zřídka ke čtení. Tu jsem se rozhodl Vám napsati.
Již po přečtení malé části seznal jsem, s jakou pílí a vytrvalostí jste na ní pracoval. Získal jste si zajisté velké zásluhy o uchování staré historie a starých pamětností na našem okrese a jest povinností těch, kteří v okresu žijí, Vám býti vděčni. Bude toto dílo též vzácnou památkou pro historiky a badatele budoucí.
Upřímně Vám blahopřeji k této práci.
Přijměte ještě jednou můj srdečný dík a trvám s projevem obzvláštní úcty Váš
Alfons Paar
V Praze dne 13. 9. 1928

Prof. V. Mařan o něm napsal: „Z místních dárců a spolupracovníků byl to pan A. Chleborad, ředitel obecné a měšťanské školy, který daroval vlastnoruční dopis K. H. Borovského, s původní obálkou z Brixenu, psaný Havlíčkově matce. Napsal obsahy některých historických knih a pergamenů k snazší orientaci a porozumění návštěvníků musea. Položil také základ k numismatické sbírce, do které přispěl darem.

Byl i členem ochotnického spolku, kde v r. 1904 režíroval hru J. Sowera „Martin Luba“ a hru E. Raupacha „Mlynář a jeho dítě“.

V r. 1916 založil „Okresní péči o mládež“ určenou na podporu nemajetným rodinám, zvláště pak po 1. světové válce.

V r. 1909 se stal členem a jednatelem keramického družstva v Bechyni, kde pracoval do r. 1919, za války družstvo vedl spolu s prof. Kopeckým. Zemřel v Bechyni 11. 5. 1941, zde je také pohřben.

Děkuji za spolupráci vnukovi A. Chleborada dr.ing. Janu Fajkošovi, který mě poslal podrobný rodokmen rodiny z matčiny a otcovy strany. Z něho se dozvíme i o dalších potomcích, významných osobnostech našeho veřejného a kulturního života Karel Baxa, pražský primátor, ing. Ferdinand Pujman, režisér Národního divadla, Marie Pujmanová, spisovatelka, Vlastimil Zátka, velkoprůmyslník v Č. Budějovicích, dr. Josef Laichter, spisovatel a další.

A.Plachtová