Osobnosti: KRAML, Gustav Adolf, Vrčeň

Datum narození: 6.2.1867
Místo narození: Chanovice
Datum úmrtí: 2.8.1936
Místo úmrtí: Vrčeň

Po absolvování klasického gymnázia v Písku studoval jeden rok na Učitelském ústavu v Soběslavi.
1888 do vrčeňské školy nastoupil mladý učitel Gustav Kraml, vzdělaný, výborný muzikant s láskou k divadlu, muž solidního vzdělání, nadaný, svědomitý a houževnatý.
Šťastnou souhrou okolností získal pro své odhodlání v krátké době výborné pomocníky - byl to Hynek Mikeš, obchodník a nadšenec pro hasičství a divadlo, učitelé Václav Ptáček a Karel Bouše.
Vydatně pomáhal i syn Jaromír (nar. 1900). Tak se tu sešel pětilístek, vedený společnou myšlenkou: dát všechny síly a schopnosti do služeb kulturního a hospodářského rozvoje obce.

1890 stál u založení hasičkého sboru a místního odboru Matice školské.
1920 byl mezi zakladateli vrčeňského Sokola, v němž pracovali členové Kramlovy rodiny: G. Kraml jako vzdělavatel, syn Jaromír jako dlouholetý náčelník, dcera Vilma jako cvičitelka. Jejich prací a zásluhou dalších obětavých pracovníků se vrčeňská jednota stala jednou z nejlepších v sokolské župě plzeňské.

Divadlo sám G. Kraml nehrál - věnoval se režii spolu s Hynkem Mikšem. Zkoušky se konaly v bytě Kramlově při svitu petrolejové lampy, při nich pomáhala i Kramlova manželka, výborná pěvkyně.
Ročně bývala hasiči sehrána 2-3 divadelní představení, většinou režírovaná H. Mikešem, nebo G. Kramlem.
Jenom hasiči tak sehráli do německé okupace na 50 divadelních představení.

Největší láskou G. Kramla byla hudba. Ovládal hru na smyčcové nástroje (kytaru, citeru), na klavír a varhany. Ovládal navíc i umění skladby, harmonizace, improvizace, upravoval i náročné skladby pro malé orchestry - sokolský a hasičský, které sám vedl.
Založil a vedl školu hry na citeru, tehdy oblíbený nástroj, se žáky pořádal veřejná koncertní vystoupení, většinu skladeb pro citeru skládal sám. Vystoupení se konala i v bývalých lázních u Sv. Vojtěcha, až po jednom z koncertů v září 1890 lázně vyhořely, což znamenalo jejich konec.
Neúnavného hudebníka bylo možno vídat hrát nejen na koncertech, ale i na plesech, šibřinkách, sokolských akademiích, veřejných cvičeních, na svatbách, pohřbech, při lapmiónových průvodech, zastaveníčkách …

Se svým synem Jaromírem, rovněž nadaným muzikantem, byl členem pěveckého spolku Smetana v Nepomuku, kde pomáhal dirigentu p. J. Březinovi při nácviku náročných děl, jako Oratoria sv. Ludmily, oper V studni (V. Blodek), Škroupova Dráteníka ..

Projevoval se také jako plodný skladatel umělých písní (texty tvořil správce huťské olejny Zd. Müller), tanečních skladeb (polek, valčíků, mazurek, kvapíků, sousedských), skladeb světských (upravoval skladby K. Hašlera, R. Frimla, písně Schubertovy - pro zpěv, klavír, citeru, kvartet, orchestr).
Tvořil ale i skladby církevní (pohřební, svatební), napsal 4 sešity pro citeru (v nich přes 300 písní), sokolské skladby - k prostným, pro cvičení žen, pochodové sokolské písně. Psal i pochody - Hasičům vrčeňským, Sokolům, Sokolkám, Generál Palacký aj. - sta a sta skladeb.

Vedle toho ještě konal přednášky (Hus, Komenský, Chodové, Kozina), proslovy,
psal kroniku Vrčeně, školní kroniku, zápisy ze schůzí hasičských.
Byl i vyhledávaným rádcem lidí - při úředních jednáních psal jim žádosti.
Proto se těšil úctě, vážnosti, autoritě, lásce občanů Vrčeně, mezi nimiž žil plných 40 let.

Bibliografie:
http://www.vrcen.cz/osobnosti/110-gustav-adolf-kraml.html