Osobnosti: HONZOVÁ, Ludmila, Havlíčkův Brod

Datum narození: 26.11.1939
Datum úmrtí: 26.12.2023
Místo úmrtí: Havlíčkův Brod

Herečka, režisérka, v roce 1969 zakládající členka pozdějšího (od 1983) Adivadla (název Adivadlo - amaterské, aktivní - byl její nápad), organizátorka…

1958 talentovaná herečka začala hrát v souboru ZK Pleas v Havlíčkově Brodě a jejích divadelních rolí od princezen až po role charakterní bylo nepočítaně.
1999 životní byla Eržika Orbánová v úpravě Örkenyho Kočičí hry, kterou Adivadlo léta uvádělo pod názvem Stojí za to žít...?! Na Divadelní Třebíči 2000 za tuto roli získala čestné uznání.
Její činorodá a po dalších poznatcích toužící povaha ji v roce 1977 přivedla ke studiu LK VčK, obor režie. Vše, co do sebe za studia vstřebala, okamžitě přenášela do souboru. Zorganizovala pro ostatní členy souboru dvouleté studium herecké práce a přivedla několik osobností odborného divadelnictví k profesionální spolupráci (hlasová a pohybová výchova, dramaturgie, režijní spolupráce). Tím nastolila v souboru nové metody režijní a herecké práce.

1979 se představila jako režisérka - hrou Ze života hmyzu bratří Čapků.
1981 následovala nejspíš nejúspěšnější inscenace Adivadla - Gogolova Ženitba. Hrála se čtyři roky celkem 36krát. Z národní přehlídky ve Svitavách byla doporučena k recipročnímu hostování v Belgii (rok 1983).
1987 Žízeň u pramene J. Edlise byla třetí divadelní režií L.H. a 1988 zvítězila na NP ve Svitavách, přičemž Lída Honzová zde získala ještě cenu za režii a dramaturgickou úpravu.
1992 následovala pohádka Jak se kradou princezny (společná režie se Zdeňkem Stejskalem), 1993 uvedená na NP Popelka Rakovník.
1995 režírovala pohádku Ábrdy bábrdy podle Tlustého pradědečeka, lupičů a detektivů J. Čapka (účast na Znojemském stromu pohádek, ve Spišské Nové Vsi a v holandském Brielle).
2001 měla premiéru inscenace jejé dramaturgické úpravy pohádky .Tři...veteráni!? podle J. Wericha.

Láska k poezii a české řeči Lídu Honzovou dovedla k 14 komponovaným pořadům veršů, prózy a hudby, mj. O. Wilde - Šťastný princ, V. Holam - Panychida, K. H. B. - Král Lávra, Tyrolské elegie, B. Rynek - ... krajina oblačných ptáků... Pořady byly úspěšně uváděny při večerech poezie, vzpomínkových večerech, vernisážích, pro starší žáky ZŠ, studenty SŠ, při předávání cen Podzimního knižního trhu apod.
Když nerežíruje, navrhuje kostýmy, je pomocnou režisérkou svých kolegů, nebo odvážně a osobitě upravuje pro potřeby souboru/souborů texty. Vedle již zmíněné Žízně u pramene získala 1999 na KP v Červeném Kostelci.cenu za dramaturgickou úpravu inscenace Stojí za to žít...?!

V brodském amatérském divadle je zástupkyní ředitele Sdružení ADIVADLO, podílí se nejen na jeho chodu, ale i na chodu divadelního souboru.
Od roku 1997 navíc s operním a operetním kolektivem ve Světlé nad Sázavou režírovala operu V studni a operety Polská krev a Cikánský baron.

Významná je i její práce s dětmi a mládeží. Několik let vedla divadelní kroužek v bývalém Domě pionýrů, učila v dramatickém oddělení LŠU a dramatickou výchovu v brodském gymnáziu.
Od 1983 působila jako programová pracovnice Kulturního domu Ostrov v Havlíčkově Brodě. I zde se zaměřila hlavně na děti a mládež a připravovala pro ně vzdělávací a soutěžní pořady. Nejznámější a nejúspěšnější byl cyklický pořad pro studenty středních škol Únos do Brixenu. Opakoval se každý podzim po deset let, pokaždé na jiné téma, které soutěžní družstva zpracovávala v oboru tisk, rozhlas, televize, výtvarná tvorba a krátká literární práce v cizím jazyce. Vítězné družstvo pak skutečně odjelo do Brixenu. Řada studentů se pořadu zúčastnila po celou docházku na střední školu a mnozí skutečně v médiích dnes pracují.

Od 1990 byla iniciátorkou a organizátorkou okresních kol soutěží v uměleckém přednesu dětí a mládeže a dětských divadelních, recitačních a loutkářských souborů. O prázdninách pořádala týdenní tábory s výukou cizích jazyků formou dramatické výchovy.
Stála u zrodu přehlídek amatérských divadel dospělých, ať už to byl FRMOL (Fraška, Revue, koMedie, Opereta, muzikáL) ve spolupráci s tehdejším KKS Hradec Králové, nebo v roce 1991 přehlídka souborů hrajících pro děti a mládež Dospělí dětem, až do ustanovení nových krajů ve spolupráci s Impulsem Hradec Králové.
Z její iniciativy, nápadů a velkého pracovního nasazení se tato přehlídka stala součástí života dětí v celém havlíčkobrodském okrese. Předchází jí totiž výtvarná a literární soutěž, které se každoročně účastní kolem tří tisíc dětí. Každé dítě dostane za účast v soutěži vstupenku na jedno představení. Výtvarné práce jsou při přehlídce instalovány do veřejné přístupné výstavy Moje nejmilejší pohádková postava, nejlepší literární práce jsou vydávány v brožuře nazvané Moje pohádka.
Lída Honzová od 80 let minulého století také pracovala v různých komisích, poradních sborech apod. od místních až po celostátní úroveň.
A protože komunikuje v německém jazyce, byla v 90. letech vyslána ARTAMOU Praha
- jako účastník a částečný tlumočník v semináři K(N)MD při Jiráskově Hronovu,
- do Drážďan jako zástupce českých divadelníků při slučování amatérských divadelníků bývalého západního a východního Německa,
- na pracovní čtyřdenní seminář v Německu o seniorském divadle,
- jako organizační a tlumočnický doprovod divadelního souboru ze Stochova na přehlídce v Hanau.

Ještě nutno zmínit její neodmyslitelný podíl na přípravě publikace Obrazy z historie - brodské ochotnické divadlo 1836-2002, vydané k 165. výročí českého ochotnického divadla v tehdy Německém Brodě, u jehož zrodu stál Karel Havlíček Borovský.
Havlíčkobrodsku.

2004 byla oceněna Zlatým odznakem J. K. Tyla.

Bibliografie:
HESLO zpracováno s využitém podkladu SČDO pro ocenění Zlatým odznakem J. K. Tyla.

HONZOVÁ, Ludmila - nekrology (autoři Františkové Štibor a Uher) - viz Texty

AS 1981/8, s. 15-recenze