Osobnosti: TRUHLAŘÍK, Rudolf, Brandýs n. L., Čelákovice, Lázně Toušeň

Datum narození: 18.2.1929
Místo narození: Lázně Toušeň
Datum úmrtí: 10.10.1991
Místo úmrtí: Praha

Rudolf Truhlařík
– učitel a výtvarník (pohřben nejprve v Lázních Toušeni, nyní v Čelákovicích);
se zkušeností z Rotterovy školy reklamy a módního kreslení vystudoval grafiku a průmyslovou retuš na Umělecko-průmyslové škole u Ant. Landy (abs. 1953).
Učitelsky působil v Karlových Varech a
od 1955 v Brandýse n/L, kde mj. 1959 připravil muzejní expozici o pravěku Brandýska.
Po dalším studiu na pedagogické fakultě (1964) pracoval v jejím rámci jako metodik výtvarné výchovy a spolupracoval s mezinárodní organizací výtvarníků-pedagogů INZEA při UNESCO.

Souběžně se věnoval divadlu:
1956 v Toušeni inscenoval hru V W Kat a blázen ,
1957 Čs. televize uvedla jeho vlastní hru Zrcadlo,

v 60. letech vedl v Brandýse n/L školní soubor Neutron, vedení školy mu příliš nepřálo, proto jako učitel přešel na ZDŠ do Čelákovic.

1961-1970 Divadélko/Divadlo o páté - nový soubor na ZDŠ v Čelákovicích Truhlařík založil na základech Neutronu spolu s kolegou hudebníkem Bohumírem Hanžlíkem. Na scénách v Čelákovicích a v Brandýse n/L se souborem uváděl své další jevištní texty (Žraloci a kytara, Revue za ohradou, Saloon Idaho, Město na slunci aj.).

Řadu jeho her vydala Dilia (také Tak vznikl Neutron, Tak nám zabili Ferdinanda, Čtyři dlouhé dny, Království Fantazie I. a Komedie II., Komedianti jedou, Žena z Gontvany);

1966 založil Zpravodaj Brandýs n/L - St. Boleslav a redakčně jej vedl.

Když byl z politických důvodů po 1968 nucen odejít ze školství, začal se věnovat propagační grafice a výstavnictví, a jako člen Svazu českých výtvarných umělců se podílel na výtvarném řešení velkých reklamních ploch v Praze, Libereckých výstavních trhů (1971-1974), prodejních výstav v Brně (1973-1978), Zahrady Čech v Litoměřicích (1974) atd.,
též ve svém rodišti (výstavy: 200 let školy 1975, Čeněk Choděra 1976, Albert Jonáš 1979, Marie Hartmanová 1981, Z historie Toušeně 1982, Toušeň a divadlo 1983, 70 let organizované tělovýchovy v Toušeni 1989).

Souborně vystavoval až u příležitosti svých šedesátin v zasedací síni MNV v Toušeni 1989. Jeho volná malířská tvorba je zastoupena v reprezentačních prostorách Slatinných lázní Toušeň.

Knižně uspořádané vzpomínky vyšly posmrtně 1992 pod názvem Můj strýc Artur aneb Vzpomínky na Voskovce a Wericha (Artpresservis Praha).

Bibliografie:
KRÁLÍK, Jan, Lázně Toušeň: Heslo pro DČAD, 2006