Databáze českého amatérského divadla
Osobnosti: ADÁMKOVÁ, Alena, Doprapo Praha
Datum narození: 12.4.1923
Místo narození: Praha
Datum úmrtí: 2002
Místo narození: Praha
Datum úmrtí: 2002
Alena Adámková (roz. Zámostná)
Již od počátku školní docházky projevovala sklon k literatuře a verbálnímu projevu, recitace v rámci školy, akce v rámci Sokola (alegorické obrazy) apod.
Od svých 16 let navštěvovala pěvecký kroužek Občanské besedy v Praze Břevnově, kde zároveň působil divadelní soubor pod vedením pana Dr. Miroslava Bláhy.
Tento zapálený a zkušený divadelní ochotník, mimo jiné i předseda Pražského okrsku ÚMDOČ ji získal po několika letech do svého divadelního souboru. Beseda hrála v sále hostince Na Marjánce v Bělohorské ulici.
Soubor se mj. v době protektorátu mohl pyšnit spoluprací s řadou významných divadelních profesionálů, kteří často pomáhali při přípravě inscenací, s Besedou spolupracovala např. Jarmila Kronbauerová, Rudolf Deyl st., Karel Jernek. Ti také navštěvovali veškeré premiéry souboru, popř. i představení souboru recenzovali v dobovém tisku.
Alena Zámostná v Občanské besedě hrála mj. v představeních:
1943 Klika-Petrla: Tabu; Fr. Šrámek: Léto, F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, P. Keunová: Sylva vede; K. Dvořák: Anonym
1944 Lope de Vega: Sedlák svým pánem, J. K. Tyl: Strakonický dudák (odvážné uvedení této hry na konci protektorátu)
1950 N. V. Gogol: Ženitba (Občanská beseda inscenaci uvedla v areálu Strahovského kláštera)
1954–1960 Alena Adámková působila jako vedoucí divadelního a recitačního kroužku při Domu pionýrů a mládeže v Praze 6 (Kajetánka). V té době poznala také několik talentovaných dětí, které byly později platnými a významnými členy souboru Doprapo (např. Petr Weig).
V letech 1960–1961 absolvovala dvouletou Divadelní akademii při ÚDLUT.
Stěžejní činností této osobnosti však byl souboru DOPRAPO, kterému zasvětila 30 let svého života.
A to nejen jako vynikající herečka, ale i režisérka a téměř po celou dobu impozantní a respektovaná organizační vedoucí.
Soubor převzala v roce 1964 po emigraci dřívější vedoucí pí Anděly Krouželkové.
Činnost a výpis divadelních rolí v Doprapu (i krátkému období před tímto názvem souboru)
Původní název Doprapa byl Elektra, soubor Ústředního klubu energetiky, zřizovatel Dům kultury Dopravního podniku hl. m. Prahy v Praze 7-Holešovicích:
1961 - Paní Kalafová, titulní role
1962 - J. Čepurin: Nevolnice – Malostranská beseda
1964 - B. Janoušek: O bubnu plném blech, režie A. Adámková
1965 - J. Zeyer: Radúz a Mahulena, Runa a společná režie s T. Masákem
- J. Švestka: Mluvící prsten, královna
1966 - Z. Horynová: Moudrá ševcová
1967 - K. Hůlková (podle F. Hrubína Kráska a zvíře) společná režie s T. Masákem
1968 - L. Vaňková: Princezna a šašek
1969 - P. Weig: Kouzelná korunka
1970 - J. Paulů: Král 333
- P. Weig: Pohádka paní Duhy
1971 - M. Holková: Princezna Pomněnka
- O. Švestka: Tajemství šípkového hradu
- G. Luongo: Pohádka o zlaté knize
1972 - W. M. Thackery: Prsten a růže
1973 - manželé Bařinkovi: Pohádka z Honzovy Lhoty
1974 - L. Ukrajinka (textová úprava P. Weig): Lesní píseň
- Oubram - Novák: Jak se kradou princezny
1975 - P. a S. Weigovi: Asyrský král – hra pro dospělé
1976 - O. Daněk: Zvířátka a Petrovští
1977 - P. a S. Weigovi: Když Petruška s kocourem hráli divadlo
1978 - Kafka-Masák: Enšpígl – král šibalů
- V. Čtvrtek: Malá zlá kouzelnice
1981 - P. a S. Weigovi: Kolotoč splněných přání
1983 - Prokofjevová-Sapgir (úprava A. Pernica): Pohádka pro dva pláště
1985 - A. Pernica podle L. N. Tolstého: Pinokijo, aneb Putování za odvahou
V roce 1988 se vzdala funkce organizační vedoucí souboru, kterou převzal přední člen souboru Petr Weig.
Čestnou vedoucí však byla až do skončení činnosti souboru, tedy oficiálně do roku 1992, fakticky 1990.
Vzhledem ke svému dlouholetému působení v souboru Doprapo se s tímto souborem zúčastnila řady soutěží a přehlídek, odkud si soubor odnesl řadu ocenění, často i těch nejvyšších. Zúčastnila se také všech zahraničních zájezdů souboru (Belgie, Nizozemí, Velká Británie, tehdejší NSR či Sovětský svaz). Výčet ocenění souboru Doprapo a zahraničních zájezdů viz heslo Doprapo.
Již od počátku školní docházky projevovala sklon k literatuře a verbálnímu projevu, recitace v rámci školy, akce v rámci Sokola (alegorické obrazy) apod.
Od svých 16 let navštěvovala pěvecký kroužek Občanské besedy v Praze Břevnově, kde zároveň působil divadelní soubor pod vedením pana Dr. Miroslava Bláhy.
Tento zapálený a zkušený divadelní ochotník, mimo jiné i předseda Pražského okrsku ÚMDOČ ji získal po několika letech do svého divadelního souboru. Beseda hrála v sále hostince Na Marjánce v Bělohorské ulici.
Soubor se mj. v době protektorátu mohl pyšnit spoluprací s řadou významných divadelních profesionálů, kteří často pomáhali při přípravě inscenací, s Besedou spolupracovala např. Jarmila Kronbauerová, Rudolf Deyl st., Karel Jernek. Ti také navštěvovali veškeré premiéry souboru, popř. i představení souboru recenzovali v dobovém tisku.
Alena Zámostná v Občanské besedě hrála mj. v představeních:
1943 Klika-Petrla: Tabu; Fr. Šrámek: Léto, F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, P. Keunová: Sylva vede; K. Dvořák: Anonym
1944 Lope de Vega: Sedlák svým pánem, J. K. Tyl: Strakonický dudák (odvážné uvedení této hry na konci protektorátu)
1950 N. V. Gogol: Ženitba (Občanská beseda inscenaci uvedla v areálu Strahovského kláštera)
1954–1960 Alena Adámková působila jako vedoucí divadelního a recitačního kroužku při Domu pionýrů a mládeže v Praze 6 (Kajetánka). V té době poznala také několik talentovaných dětí, které byly později platnými a významnými členy souboru Doprapo (např. Petr Weig).
V letech 1960–1961 absolvovala dvouletou Divadelní akademii při ÚDLUT.
Stěžejní činností této osobnosti však byl souboru DOPRAPO, kterému zasvětila 30 let svého života.
A to nejen jako vynikající herečka, ale i režisérka a téměř po celou dobu impozantní a respektovaná organizační vedoucí.
Soubor převzala v roce 1964 po emigraci dřívější vedoucí pí Anděly Krouželkové.
Činnost a výpis divadelních rolí v Doprapu (i krátkému období před tímto názvem souboru)
Původní název Doprapa byl Elektra, soubor Ústředního klubu energetiky, zřizovatel Dům kultury Dopravního podniku hl. m. Prahy v Praze 7-Holešovicích:
1961 - Paní Kalafová, titulní role
1962 - J. Čepurin: Nevolnice – Malostranská beseda
1964 - B. Janoušek: O bubnu plném blech, režie A. Adámková
1965 - J. Zeyer: Radúz a Mahulena, Runa a společná režie s T. Masákem
- J. Švestka: Mluvící prsten, královna
1966 - Z. Horynová: Moudrá ševcová
1967 - K. Hůlková (podle F. Hrubína Kráska a zvíře) společná režie s T. Masákem
1968 - L. Vaňková: Princezna a šašek
1969 - P. Weig: Kouzelná korunka
1970 - J. Paulů: Král 333
- P. Weig: Pohádka paní Duhy
1971 - M. Holková: Princezna Pomněnka
- O. Švestka: Tajemství šípkového hradu
- G. Luongo: Pohádka o zlaté knize
1972 - W. M. Thackery: Prsten a růže
1973 - manželé Bařinkovi: Pohádka z Honzovy Lhoty
1974 - L. Ukrajinka (textová úprava P. Weig): Lesní píseň
- Oubram - Novák: Jak se kradou princezny
1975 - P. a S. Weigovi: Asyrský král – hra pro dospělé
1976 - O. Daněk: Zvířátka a Petrovští
1977 - P. a S. Weigovi: Když Petruška s kocourem hráli divadlo
1978 - Kafka-Masák: Enšpígl – král šibalů
- V. Čtvrtek: Malá zlá kouzelnice
1981 - P. a S. Weigovi: Kolotoč splněných přání
1983 - Prokofjevová-Sapgir (úprava A. Pernica): Pohádka pro dva pláště
1985 - A. Pernica podle L. N. Tolstého: Pinokijo, aneb Putování za odvahou
V roce 1988 se vzdala funkce organizační vedoucí souboru, kterou převzal přední člen souboru Petr Weig.
Čestnou vedoucí však byla až do skončení činnosti souboru, tedy oficiálně do roku 1992, fakticky 1990.
Vzhledem ke svému dlouholetému působení v souboru Doprapo se s tímto souborem zúčastnila řady soutěží a přehlídek, odkud si soubor odnesl řadu ocenění, často i těch nejvyšších. Zúčastnila se také všech zahraničních zájezdů souboru (Belgie, Nizozemí, Velká Británie, tehdejší NSR či Sovětský svaz). Výčet ocenění souboru Doprapo a zahraničních zájezdů viz heslo Doprapo.
Bibliografie:
MASÁKOVÁ, Ludmila: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. leden 2008.
Ochotnické divadlo 1961, č. 8, 3. s. obálky, foto.
MASÁKOVÁ, Ludmila: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. leden 2008.
Ochotnické divadlo 1961, č. 8, 3. s. obálky, foto.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
