Osobnosti: BEČIČKA, František, Chleny

Datum narození: 13.7.1850
Místo narození: Chleny
Datum úmrtí: 21.4.1908
Místo úmrtí: Chleny

František Bečička je zakladatelem ochotnického divadla ve Chlenech a jeho silné tradice, která se rozvinula za jeho pozdějších následovníků až k pověsti nejlepšího souboru venkovského divadla na Rychnovsku.

F. B. vstoupil po reálných studiích do stavitelské praxe ve Vamberku, kde se s ochotnickým divadlem seznámil. (Ve Vamberku byli ochotníci činní od roku 1803).
V občanském životě byl pak nějaký čas podučitelem ve Chlenech, zeměměřičem a stavebním odborníkem. Pracoval v Budapešti, dále při stavbě železnice z Uher do Haliče, v r. 1896-1898 stavěl nádražní budovy na dráze z Rakovníka do Bečova v Čechách.
1898 se vrátil domů a koupil od svého příbuzného v Přestavlkách mlýn a živil se mlynářstvím.
Po 1898 se začal velmi aktivně zabývat činností Čtenářsko-ochotnického spolku Tyl, který v době jeho nepřítomnosti kolegové založili, a byl až do své smrti jedním z nejaktivnějších herců a režisérů.
Také se ujal založení kroniky, kterou po něm převzal učitel Čečetka.
O silném Bečičkově poutu k ochotnickému divadlu svědčí m.j. zápis v jím zavedené kronice, kde píše: „Při své praxi stavitelské, kterou jsem prošel v letech 1867-1869 ve Vamberku, spoluúčinkoval jsem s tamními ochotníky, jakož i v sousedních Doudlebách. Laskavostí doudlebských ochotníků zapůjčeno mi bylo tamní jeviště k několika hrám ve Chlenech do hostince č. 46, kde byl nájemcem p. Josef Frýba z Horního Jelení. Týž ochotně sál zapůjčil a tak učiněn počátek k divadelním hrám. Počátek byl velmi obtížný, neboť nemohl jsem nikoho zjednati, kdo by z ochoty divadlo přivezl. Konečně si dal říci p. Fr. Sládek č. 42 a jeviště z Doudleb do Chlen dopravil. Svolal jsem několik občanů, o kterých jsem se domníval, že mi budou nápomocni nejen při divadelních představeních, ale i při stavění jeviště. Úlohy pro první kus měl jsem přichystány již napřed a tyto jsem ihned rozdal. Nepamatuji se však, který kus se dával první. Účinkovali při tom tito pánové a dámy: Luňáček Leopold, Sládek František, Víšo Josef, Tupec Josef ze Skrchleb a Votava Josef z Borovnice, paní Anna Luňáčková, slečna Marie Sládková č. 42 a slečna Fr. Haroušová z Chlen. Nápovědou byl p. Fr. Víšo, rolník z Chlen. Hudbu obstaral p. řídící učitel Hloušek (sextet), který také se o provedení kusu všemožně přičiňoval. Poněvadž divadlo vypůjčeno bylo jen na 4 neděle, a to v čase adventním, hráno každou neděli a to třikráte po sobě. Dáváno: Černý Petr, Rekrutýrka v Kocourkově, Rohovín Čtverrohý, Chudý písničkář. Před vánoci jsme museli divadlo odevzdati zpět, jelikož doudlebští ochotníci o vánocích hráli.“
Dále píše p. Bečička o tom, jak se rozhodli zbudovat divadlo vlastní, což se díky obětavosti ochotníků, kteří přispěli vlastní prací, prkny, (práce truhlářské, malířské – dekorace) s přispěním 30 vydělaných zlatek podařilo v roce 1870.
V kronice je zápis: „Otevření nového divadla stalo se na velikonoční pondělí r. 1870 veselohrou Zakletý princ, k čemuž malíř dekorací p. Forch sepsal proslov a také ho při představení přednesl.“ Pak se dávaly hry jako Zvoník u Matky boží, Diblík, Lumpacivagabundus aj.
Profese: herec, režisér, kronikář, organizátor.
Význam osobnosti: vynikající jedinec v místě se zakladatelským vkladem.
Prameny: Pamětní kniha Čtenářského ochotnického spolku Tyl v Chlenech.

Bibliografie:
Prameny: Pamětní kniha Čtenářského ochotnického spolku Tyl v Chlenech.