Osobnosti: FREMR, Vítězslav, Šťáhlavy, Plzeň

Datum narození: 19.5.1932
Datum úmrtí: 29.12.2005
Místo úmrtí: Plzeň

F r e m r Vítězslav, režisér, herec, recitátor, organizátor kulturního života ve Šťáhlavech, o. Plzeň-jih, funkcionář ochotnického divadla, v osmdesátých létech místopředseda KV SČDO Západočeského kraje, člen krajské poroty, krátkodobě externě zastupoval i funkci krajského metodika pro divadlo v Plzni.

Vyučen elektrikářem, vystudoval plzeňskou průmyslovku, pak v podstatě celý život pracoval v plzeňské Škodovce jako normovač.
Základní vojenskou prezenční službu prožil jako člen Armádního vojenského souboru letectva ( AUSL) Křídla vlasti, kam se dostal na základě konkursu na radu svého učitele z plzeňské konzervatoře, u něhož externě studoval a který znal jeho pěvecké kvality. Dva roky, ztrávené v Praze v souboru Křídla vlasti a zejména kontakt s pražským kulturním prostředím, výrazně prohloubily Fremrův zájem o divadlo.

Jeho "herecké začátky" sahají ovšem hlouběji do minulosti - jeho první rolí ve 13 letech byl Zrzek ve hře Hoši z Rybářské uličky – v prosinci 1945 v tehdejším Dělnickém ochotnickém spolku Úslavan. V Úslavanu hrál menší role ještě v Psohlavcích a v Našich furiantech.
V létě roku 1949 (představením Srdeční injekce a Smetanovským večerem) činnost spolku po 54 létech skončila.
S výjimkou dvou úspěšných, ale krátkodobých pokusů o obnovení divadelní činnosti v letech 1950 a 1951,
kdy pod hlavičkou Sokola sehráli vesměs mladí členové pět představení pro děti (Fremr hrál mj. Kašpárka) a Jedenácté přikázání – výtěžek ze všech představení byl věnován Sokolu na zakoupení výstroje pro hokejový oddíl - ochotnické divadlo ve Štáhlavech stagnovalo.
Fremr se v té době věnoval více recitaci a zpěvu, byl úspěšný v mládežnických soutěžích tvořivosti a získal v místě a v okrese slušné renomé jako aktivní a talentovaný amatér, což ho přivedlo do armádního uměleckého kolektivu.

Po návratu z vojny se zapojil do úsilí o obnovení ochotnického divadla kolektivem převážně mladých pod hlavičkou nově ustavené Osvětové besedy – tak vznikl Dramatický soubor 0B Štáhlavy, jehož další činnost je s osobou V. Fremra nerozlučně spjata.
Od jara 1954 (sehrány Stroupežnického aktovky Zvíkovský rarašek a Paní mincmistrová) , až do května 1966, kdy Klicperovým Hadriánem z Římsů činnost souboru ustala, bylo nastudováno celkem 32 inscenací divadelních her, 25 estrád, kabaretů a komponovaných pořadů a uskutečněno celkem 87 vystoupení vč, her pro děti, tj. v průměru 4 premiéry a 7 vystoupení ročně, což je rozhodně více, než byl dobový standard ve srovnatelných – vesnických – podmínkách.

Cca od roku 1955 se na naprosté většině z nich V. Fremr podílel jako dramaturg a režisér, ve většině z nich hrál jako činoherec, zpravidla v hlavní roli, ale i zpěvák a u estrád apod. pořadů byl většinou i autorem nebo spoluautorem. Toto období můžeme s klidným svědomím nazvat "Fremrovou érou" souboru ve Štáhlavech. O jeho citlivém a vynalézavém přístupu k mladým lidem svědčí údaj o počtu lidí, kteří za tu dobu prošli souborem: více jak 100.
O vážnosti, opravdovosti a poctivosti jeho přístupu k divadlu svědčí jeho úsilí o sebevzdělání:
1961-1963 absolvoval tzv. krajskou lidovou konzervatoř, pořádanou tehdy tzv. krajskou poradnou pro LUT (při okresním osvětovém domě Plzeň sever) a lektorsky kvalitně obsazenou, pravidelná účast na ústředních seminářích apod. a samozřejmě individuální studium. Fremr měl rozsáhlé znalosti o divadle, byl schopen recitovat celé dialogy zpaměti.
Od léta 1963 byl členem a krátce nato předsedou krajského poradního sboru pro divadlo (v této funkci působil až do 80. let) a stejnou dobu i členem, převážně předsedou krajské poroty pro divadlo.
Po obnovení SČDO se stal jeho členem, později členem krajského výboru a místopředsedou krajského výboru v Západočeském kraji.
Své aktivity v ochotnickém hnutí a rozsáhlou kulturně organizátorskou činnost (byl mj. i vedoucím Osvětové besedy ve Šťáhlavech, iniciátorem a organizátorem letních kulturních večerů na zámku Kozel, 1989 organizátorem kulturního programu v rámci oslav 750 let od založení Šťáhlav aj,) ukončil začátkem 90. let, kdy - službou minulému režimu nezkompromitován - byl po dvě volební období zvolen starostou Šťáhlav.
Vítězslav Fremr byl nesporně výraznou a významnou osobností ochotnického divadla v Západočeském kraji a v plzeňském regionu.

Výběr z řady inscenací ve Fremrově režii:
1955 Štech: Třetí zvonění, Molière: Chudák manžel,
1956 Čapek: Loupežník,
1956 Drda: Hrátky s čertem,
1957 Balzac: Evženie Grandetová,
(za posledně uvedené tři inscenace získal soubor titul "reprezentační soubor plzeňského okresu"),
1957 Šrámek: Léto,
1958 Z jedné vody načisto – satirický večer,
1959 Čapek: Matka, Langer: Obrácení Ferdiše Pištory,
Němcová:O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku,
1960 Tyl: Strakonický dudák, Silvestrovský večer, Bréal: Husaři
1961 Goldoni: Poprask na laguně, Drda: Dalskabáty,
1962 Shakespeare: Sen noci svatojánské (jedno z nejlepších představení souboru vůbec, s pohostinským vystoupením F.Krahulíka z plzeňské činohry v roli Oberona),
1963 Lichý: Fripiri, Goldoni: Sluha dvou pánů, Pantůček-Fuchs: Drak je drak, Zavinil to Jonáš a tingl tangl,
1964 s dětskou složkou souboru Kožík: Zelená princezna (hrálo 27 dětí), Klicpera: Ženský boj, Shakespeare: Večer tříkrálový, 1965 Vrchlický: Noc na Karlštejně,
1966 Longen: C.k. polní maršálek, Pozvání do šantánu, Fremr: Co je za oponou

Bibliografie:
ŠMOLÍK, Miroslav: Za Vítězslavem Fremrem. AS 2006, č. 1, s. 37-38.