Osobnosti: CHMELA, Josef, Třebíč, Praha

Datum narození: 18.2.1793
Místo narození: Třebíč
Datum úmrtí: 28.2.1847
Místo úmrtí: Praha

Josef Chmela
český pedagog, spisovatel a národní buditel, proslul jako autor bajek.
Překladatel poezie, dramat a prózy, filolog a slovníkář, vydavatel antických a staročeských textů, redaktor almanachů.

Narodil se v rodině chudého tkalce na Jejkově v Třebíči. Otcovi v tkalcování pro své zdravotní potíže pomáhal pouze krátce, již ve 14 letech dostal první chrlení krve, proto vstoupil do třebíčského kapucínského kláštera.
Tím započala jeho cesta k humanitnímu vzdělání: v klášteře se učil latině a němčině, aby mohl pokračovat na střední škole.
1808 odešel do Prahy za svým strýcem, fraterem Erhartem z kapucínského kláštera na Hradčanech. Přímluvou strýce získal i možnost obědů a stipendií od různých pražských rodin, zvláště u rodiny otce svého spolužáka Josefa Dessauera.
Vystudoval první latinskou třídu akademického gymnázia na Starém Městě. Přivydělával si jako soukromý vychovatel.
Láska k rodnému jazyku byla v něm probuzena v dětství, když čítal staročeské knihy a Krameriovy noviny. Na Akademickém gymnáziu se seznámil a sblížil s Václavem Klimentem Klicperou, Františkem Turinským, Václavem Hankou, Janem Hýblem, Josefem Lindou, Josefem Jungmannem a dalšími.
Spolu s nimi se trénoval v řečnění a v deklamování, byl též výborným zpěvákem, takže se účastnil vlasteneckých hudebních a deklamačních akademií.

Turinský a Klicpera za Chmelou o prázdninách dojížděli i do Třebíče. Při této příležitosti prováděli tito mladí nadšenci první divadelní pokusy - např. předváděli jednotlivé scény z divadelních her v tehdejší spolkové místnosti U Padrtů či U Hedbávnů, kde se scházela především třebíčská mládež a česky smýšlející občané. Tam deklamovánkami, divadelními výstupy, zpíváním národních a vlasteneckých písní rozvíjeli a utvrzovali národní uvědomění a vytvářeli první zájem i předpoklady pro zdejší české ochotnické divadlo.

V roce 1814 (1815) absolvoval filozofickou fakultu, kde byl mj. žákem J. Nejedlého. Stal se gymnaziálním profesorem v Jičíně, kde opět přispíval k rozkvětu národního ducha u mládeže. Tehdejší prefekt gymnázia J. Schon nazval Chmelu "Eximium linguae bohemicae fautorem et promotorem" (výtečný jazyka českého příznivec a buditel).

1820 byl přeložen na gymnázium do Hradce Králové, kde učil též jeho přítel V. K. Klicpera, který se později stal ředitelem gymnázia. Také v Hradci se Chmela zabýval českou literaturou a také díky němu se Hradec stával nejen významným vlasteneckým, ale i literárním cedntrem.
1820 až 1822 mu hradecký nakladatel a knihkupec J. Pospíšil vydal několik překladů divadelních her Kotzebue: Hrabě Benešovský, idylické hry od Gessner: Zavržený syn a Knížata mezi pastýři, Rambachovu hru Divochové.

1820 začal J. K. Hýbl v Praze vydávat časopis Divadlo, v němž publikoval Chmelovy překlady divadelních děl, mj. Kotzebuovu hru Zmatek nad zmatek, která se na několik desetiletí stala častou součástí repertoáru ochotnických spolků. Dále např. hry Johanna z Montfokonů či Následkové nevěrnosti.

1842 se stal profesorem pražského Akademického gymnázia v Praze, které sám před lety absolvoval. Jeho ředitelem byl Josef Jungmann.
Chmelova literární i další překladatelská činnost byla značně rozsáhlá a ve své době v mnohém průlopnická a uznávaná. Významně zasáhl i do české jazykovědy.

Bibliografie:
LEXIKON české literatury

SKÁLA, Ant. dle pamětí K. Raušala: Příspěvek k dějinám ochotnického divadla v Třebíči a okolí, s. 1, strojopis, patrně 1934 - projev k 25. výročí založení Vrchlického a otevření nové komorní divadelní scény v Národním domě