Osobnosti: MIRANI , Johan (též Jan)

Datum úmrtí: po.1924

Byl pražským měšťanem. V roce 1821 se seznámil s rodinou zámožného pražského zahradníka, Václava Teisingera, který ve svém domě v Dlážděné ulici na Novém městě vybudoval privátní domácí divadlo.
M. byl "vlastenec a muž českého divadla milovný", jenž divadlo považoval za ideální prostředek propagace obrozeneckých myšlenek.
Do práce ochotnického souboru Teisengerova divadla se zapojil jako mecenáš, dramaturg, režisér a také příležitostně i herec. Přestože Teisingrovo divadlo bylo prvním ochotnickým divadlem tohoto druhu v Praze a všem zatím chyběly potřebné zkušenosti, M. pochopil, že scéna musí mít především vyhraněný dramaturgický profil, odpovídající dobovým požadavkům a možnostem ochotnického souboru. Jako uznávaný ředitel scény položil důraz na dramatickou tvorbu V. K. Klicpery a zejména na jeho veselohry (Divotvorný klobouk, Hadrián z Římsů, Lhář a jeho rod, Dobré jitro ad.), které se v té době dostávaly na scénu Stavovského divadla jen ojediněle. V repertoáru byli zastoupení několika hrami i další čeští dramatikové, J. N. Štěpánek (Čech a Němec, Korytané v Čechách, Jaroslav a Božena) a P. Šedivý, jehož hru Pražští sládci aneb Kubíček dostal za vyučenou uvedl jako singspiel s hudbou V. Bartáka. Z cizích autorů se na scénu dostaly hry A. Kotzebua, F. Holbeina, H. Cuna ad. Nejvýznamnějším počinem bylo uvedení her F. Schillera (Loupežníci, Úklady a láska).
V roce 1823 zde byla uvedena i operní představení (J. Weigel: Rodina švejcarska, L. Cherubini: Vodař.). M. odešel ze souboru v roce 1923, necelý rok před zánikem divadla. Na jeho dramaturgii, směřující v záměrné opozici k programu českých her ve Stavovském divadle, jak ho realizoval J. N. Štěpánek, k náročnému repertoáru, navázalo po letech pražské ochotnické divadlo v Kajetánském domě.
mecenáš

Bibliografie:
DUBSKÁ, A. [ad]: Teisingrovo divadlo, In Česká divadla - Encyklopedie divadelních souborů. Praha, DÚ 2000, s. 494-495.

HORYNA, V.: Důvěrné listy V. K. Klicpery. Hradec Králové 1983, s. 55-56.

CHMELENSKÝ, J. K.: Teisingrovo české divadlo v Praze, Česká včela 1, 1834, s. 208, 214.

SOCHOROVÁ, L.: "Dívko vnadná! Příjmy vděky vřelé...". Žena a tzv. domácí divadlo na počátku 19. století. Acta Musei Moraviae, Folia ethnographica, 33, Scientiae sociales LXXXIV 1999, s. 27-34.

VONDRÁČEK, J.: Dějiny českého divadla I., 1956, s. 451-458