Hais-Týnecký, J.,dramatik
Zdroj: Brandýs nad Labem, Oblastní muzeum Praha-východ Fond: Divadlo-ochotníci, šanon č. 9, Dodatek divadelní příručky 1924-1929, Praha, Máj asi 1929, 64 s. seznam her, foto autorů. Fotokopie Jiří Valenta, leden 2013
Hais Týnecký, Josef
Zdroj: VAVROUŠEK, Bohumil: Literární atlas československý, Ministerstvo školství a národní osvěty a Česká akademie věd, Praha, J. Otto 1932, Díl II., s. 115
HAIS TÝNECKÝ, Josef
Datum narození: 2.3.1885
Místo narození: Klatovy
Datum úmrtí: 24.4.1964
Místo úmrtí: Praha
HAIS TÝNECKÝ, Josef, 1885-1964, publicista, spisovatel, dramatik nenáročných her.
Narodil se v rodině řezníka a obchodníka. Po rozchodu rodičů vyrůstal u babičky z matčiny strany v Týnci u Klatov - odtud literární přídomek Týnecký.
Pro neshody se strýcem, u něhož bydlel, opustil plzeňské gymnázium po ukončení septimy a pracoval jako pomocná síla v knihkupectví.
1905 odešel do Prahy a začal pracovat jako novinář.
1919 vystoupil z církve a aktivně pracoval v protiklerikálním hnutí.
1920-1927 byl činný ve výboru Spolku českých spisovatelů beletristů Máj.
1924-1945 pracoval v deníku Národní politika především jako redaktor nedělní beletristické přílohy a jako soudničkář a fejetonista.
Často pobýval v Řevnicích u Prahy a v Mlázovicích u Hořic.
Do literatury vstoupil verši, které ovšem tvořily pouze okrajovou část díla.
Knižně debutoval jako autor divadelních her, které byly určeny ochotnickým a souborům a spíše výjimečně byly přebírány i pražskými profesionálními scénami (Akropolis na Žižkově, Tylovo divadlo v Nuslích, Urania v Holešovicích, Městské divadlo na Vinohradech).
Náměty k dramatickým textům, mezi nimiž převažovaly veselohry a tragikomedie, čerpal z historie (Durynk, Tři doby země české) i ze současnosti, jednak z církevního prostředí (Na děkanství, Tři výhry zámeckého kaplana), dále z maloměstského (Hospoda na krásné vyhlídce), řemeslnického (Ševci), školského (Pan učitel), nebo z prostředí pražské umělecké bohémy (Ptáček v kleci).
\"Celkově pojímal svou dramatickou tvorbu jako prostředek satiricky zaměřené kritiky morálních a společenských norem, jejichž nedostatky spatřoval v sociálním antagonismu a v přetrvávající působnosti přežilých institucí, zvl. církve. Bohatě v ní využíval situační komiky a mluvy charakteristické pro představované prostředí, často v ní rozvíjel i dílčí motivy ze svých prozaických prací.\" (Lexikon)
Jeho hry byly ochotnickými soubory hrány velmi často.
Divadelní hry: Durynk (1908), Vězeň na Křivoklátě (1908), Cholera (1910), V zápasech (1911), Braniborský pán (1913), Na děkanství (1915), 14. července 1420 (1922), Tři doby země české (1923), Duše lípy (1925), Na horské faře (1926), Noc na Pancíři (1928), Tři výhry zámeckého kaplana (1929), V tom starém Podskalí (1929), Vůdce Batalionu (1929), Pan učitel (1930), Papež (1931), Sestřičky u svaté Panny Kláry (1932), Bratří svatého Františka (1934), Na roklanské myslivně (1935), Ptáček v kleci (1935), České srdce (1936), Kohouti (1937), Ševci (1940), Voják (1941), Hospoda na krásné vyhlídce (1947), Dragouni (1948), V turistické chatě (1948)
Spolupracoval i s filmem - např. scénář k filmu Písničkář.
Nejobsáhlejší část Haisovy tvorby tvoří próza - historické a společensko kritické romány, sociální prózy z pražského prostředí, románové kroniky z Pošumaví, dětem a mládeži určené cykly z přírody, pohádky a autobiografické povídky z dětství.
Jeho jménem nazván soubor Praha-Libeň, Praha-Nusle, Praha-Žižkov, Kladno-Rozdělov.
Narodil se v rodině řezníka a obchodníka. Po rozchodu rodičů vyrůstal u babičky z matčiny strany v Týnci u Klatov - odtud literární přídomek Týnecký.
Pro neshody se strýcem, u něhož bydlel, opustil plzeňské gymnázium po ukončení septimy a pracoval jako pomocná síla v knihkupectví.
1905 odešel do Prahy a začal pracovat jako novinář.
1919 vystoupil z církve a aktivně pracoval v protiklerikálním hnutí.
1920-1927 byl činný ve výboru Spolku českých spisovatelů beletristů Máj.
1924-1945 pracoval v deníku Národní politika především jako redaktor nedělní beletristické přílohy a jako soudničkář a fejetonista.
Často pobýval v Řevnicích u Prahy a v Mlázovicích u Hořic.
Do literatury vstoupil verši, které ovšem tvořily pouze okrajovou část díla.
Knižně debutoval jako autor divadelních her, které byly určeny ochotnickým a souborům a spíše výjimečně byly přebírány i pražskými profesionálními scénami (Akropolis na Žižkově, Tylovo divadlo v Nuslích, Urania v Holešovicích, Městské divadlo na Vinohradech).
Náměty k dramatickým textům, mezi nimiž převažovaly veselohry a tragikomedie, čerpal z historie (Durynk, Tři doby země české) i ze současnosti, jednak z církevního prostředí (Na děkanství, Tři výhry zámeckého kaplana), dále z maloměstského (Hospoda na krásné vyhlídce), řemeslnického (Ševci), školského (Pan učitel), nebo z prostředí pražské umělecké bohémy (Ptáček v kleci).
\"Celkově pojímal svou dramatickou tvorbu jako prostředek satiricky zaměřené kritiky morálních a společenských norem, jejichž nedostatky spatřoval v sociálním antagonismu a v přetrvávající působnosti přežilých institucí, zvl. církve. Bohatě v ní využíval situační komiky a mluvy charakteristické pro představované prostředí, často v ní rozvíjel i dílčí motivy ze svých prozaických prací.\" (Lexikon)
Jeho hry byly ochotnickými soubory hrány velmi často.
Divadelní hry: Durynk (1908), Vězeň na Křivoklátě (1908), Cholera (1910), V zápasech (1911), Braniborský pán (1913), Na děkanství (1915), 14. července 1420 (1922), Tři doby země české (1923), Duše lípy (1925), Na horské faře (1926), Noc na Pancíři (1928), Tři výhry zámeckého kaplana (1929), V tom starém Podskalí (1929), Vůdce Batalionu (1929), Pan učitel (1930), Papež (1931), Sestřičky u svaté Panny Kláry (1932), Bratří svatého Františka (1934), Na roklanské myslivně (1935), Ptáček v kleci (1935), České srdce (1936), Kohouti (1937), Ševci (1940), Voják (1941), Hospoda na krásné vyhlídce (1947), Dragouni (1948), V turistické chatě (1948)
Spolupracoval i s filmem - např. scénář k filmu Písničkář.
Nejobsáhlejší část Haisovy tvorby tvoří próza - historické a společensko kritické romány, sociální prózy z pražského prostředí, románové kroniky z Pošumaví, dětem a mládeži určené cykly z přírody, pohádky a autobiografické povídky z dětství.
Jeho jménem nazván soubor Praha-Libeň, Praha-Nusle, Praha-Žižkov, Kladno-Rozdělov.
Bibliografie:
LEXIKON české litaratury 2/I H-J. Osobnosti, díla, instituce. Praha, Academia 1993, s. 25- 27.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.