Osobnosti: SRNEC, Antonín, LD Praha

Datum narození: 21.5.1902
Datum úmrtí: 7.5.1945
Místo úmrtí: Praha

Datum narození - nejistý den ???

Vystudoval techniku.
Vedle svého civilního zaměstnání se již od poloviny 20. let 20. století, kdy se stal členem Loutkového divadla Sokola v Praze-Libni, věnoval loutkovému divadlu. Své technické znalosti uplatnil především v oblasti technického vybavení a zdokonalení loutkového jeviště. Ve spolupráci s J. Malíkem se snažil o maximální využití světla v inscenaci. Zkoušel možnosti jak světlem podpořit herecký výkon, jak dodat dekoraci dramatický výraz a zdůraznit i její dynamické a rytmické působení.
V tomto směru se stal předním odborníkem, jehož zkušenosti využívali i další ochotničtí loutkáři. Účastnil se mnoha regionálních loutkářských kurzů, které pořádal Sokol i Loutkářské soustředění, v jehož celostátním výboru pracoval.
Významných výsledků na scéně libeňského divadla dosáhl v inscenaci Sofoklova Krále Oidipa (1933) v režii J. Malíka, kde právě práce se světlem měla významný podíl na inscenačním výsledku, a v pásmech veršů a krátkých próz českých autorů Pomněnky (1939) a Sedmikrásy (1940).
V roce 1939 spolu s dalšími členy původního libeňského souboru přešel do nově založeného PULSu (Pražské umělecké loutkové scény), která po zákazu činnosti Sokola působila nejdříve v Divadélku pro 99, poté v Klubu Mánes.
Těsně před koncem války se podílel na vybudování maňáskové scény v Lesním divadle v Krči a jako jeden z nejbližších spolupracovníků J. Malíka připravoval poválečnou profesionalizaci PULSu.

1945 zemřel za Pražského povstání na barikádě.

Bibliografie:
DUBSKÁ, Alice: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. 2005.

Autorské práce:
Regulační vodní odpor. Loutkář 24, 1938/39, s.86-88.

Životopisné:
Almanach: Památník stého výročí. 1984, s. 16n.
MALÍK Jan: Ing. Antonín Srnec. Loutková scéna 2, 1945/46, s. 14.