Osobnosti: HAVLÍČEK BOROVSKÝ, Karel, Havlíčkův Brod

Datum narození: 31.10.1821
Místo narození: Borová u Přibyslavi (dnes Havlíčkova Borová)
Datum úmrtí: 29.7.1856
Místo úmrtí: Praha

Novinář, politik, básník a překladatel.
Jeho jménem bylo nazváno asi 200 ochotnických spolků.
1832 se Havlíček přistěhoval s rodiči z Borové, kde měli kupecký krám.
1832-1838 vystudoval gymnázium, poté vystudoval tzv. filozofii a rozhodl se pro teologii.
1841 byl však ze semináře v Klementinu vyloučen.
1843-1844 žil v Rusku jako vychovatel.
Po návratu z Ruska se v Německém Brodě ujal ochotníků, převážně studentů, kteří už několik let předtím hráli divadlo o prázdninách. V souboru bylo i několik měšťanských dívek, mezi nimi Františka Weidenhofferová a její bratr Vojtěch. Karel Havlíček, jeho bratr František a přítel Václav Žák začali organizovat i prostor pro divadlo. Nechali místo papírových dekorací pořídit plátěné, najali v hostinci Na holubníku místnost. S povolením magistrátu si zakrátko vybavili místnost v hlavní škole, kde ochotníci hráli do 1850.

1844 první představení, které Havlíček režíroval, byl Epigram (Kotzebue). Chládka hrál Havlíček, jeho ženu Fanny W. Dobrá recenze v Květech. Téhož roku nastudován opět A. Kotzebue: Zmatek nad zmatek. Hrálo se velmi pilně, např. Láska v nárožním domě, Kýž bych se neoženil. Jsou zachovány Havlíčkem ručně psané pozvánky. Do Havlíčkova odchodu se hrála ještě Štěpánkova hra Štěkavec a Čtyři stráže na jednom stanovišti, Raupach: Pašerové a Pan z Nematoh. Havlíček účinkoval jako režisér, někde i v hlavní roli.
Dvě hry byly hrány německy pro majitele zámečku ve Věži u Havl. Brodu. Havlíček v nich neúčinkoval.
Kolik her bylo nastudováno a kolikrát hráno, není přesně zjištěno. je ale známo, že veškerý výtěžek byl odevzdáván na dobročinné účely (povodně v Praze, vybavení chrámu apod.).
1845 odešel H. do Prahy, vedení se ujal jeho bratr, Žák a Havlíčkova láska Fanny Weidenhofferová. Sledoval i z Prahy divadelní dění v Brodě, udržoval korespondenci s několika členy souboru, především s Fanny, kterou si chtěl vzít.. Mj. prosil bratra, aby nehráli německy.
Podle některých zpráv byl Havlíček v podstatě neohrabaný herec, ale výborný ředitel, dramaturg, organizátor a režisér, ochotně doplňující role politickými narážkami, které měly u obecenstva ohlas.

Bibliografie:
HONZOVÁ , Lída a kol: Obrazy z historie. Brodské ochotnické divadlo 1836 - 2002. Havlíčkův Brod, Sdružení Adivadlo, 2002, s.11-13.

KOPŠ, Jaroslav: Ochotnická činnost Karla Havlíčka Borovského. Amatérská scéna 1984, č. 10, s. 23.

Archivy:
LA PNP:
SCHMITT Julius: Karel Havlíček a ochotnické divadlo německo-brodské. Studie, 1916, strojop., 65 ll, 4

Program divadelního představení hry F. F. Šamberka - K. Havlíček, tisk, Londýn, 1917, 1 kus