Osobnosti: RÖDL, Otto, Praha, LD Umělecká výchova

Datum narození: 3.7.1903
Místo narození: Týn nad Vltavou
Datum úmrtí: 11.1.1983
Místo úmrtí: Praha

Hudební vzdělání získal na učitelském ústavu v Praze v letech 1918-1922. Od studii se dále soustavně věnoval hudbě, studoval soukromě hru na housle, klavír a harmonii. Pedagogickou dráhu začal v Kolodějích nad Lužnici, tedy v místě úmrtí Matěje Kopeckého, což jistě povzbudilo jeho zájem o loutkové divadlo. V místní škole založil loutkářský soubor.
Od 1929 působil v Praze, vyučoval hudební výchovu na vinohradském gymnáziu v Londýnské ulici, kde také působil zanícený propagátor loutkového divadla Jindřich Veselý. Stal se členem spolku učitelů Umělecká výchova, kde se soustředil na hudebně výchovnou práci pro děti. Složil desítky písní a drobných skladeb, publikoval zpěvníky a zejména učebnice hudební výchovy, pořádal kurzy. Jeho skladatelská činnost úzce souvisela s loutkovým divadlem.
Stal se členem Loutkového divadla Umělecké výchovy, kde jako autor scénické hudby (např. k Malíkovu Míčku Flíčku) navázal na působení Františka Prochásky.
V Umělecké výchově také režíroval, např. staré české opery Zámečník od J. Kohouta (1940) a Oční lékař od V. Jírovce (1941).
Po válce od roku 1952 přednášel na loutkářské katedře DAMU, kde se v 60. letech zasloužil o zavedení dvouletého dálkového studia loutkářství pro učitele; učil zde do 1978.
Spolupracoval s profesionálními loutkovými divadly a rovněž s amatéry.
Společně se Zdeňkem Bezděkem napsal operu pro loutky Generálská operka (1960).
Složil kolem 70 scénických hudeb mj. pro hry V. Cinybulk Medvědí snídaně, pro pásmo Nesmrtelný smích (provedeno v ÚLD 1955), pro hru K. Bednáře Johanes doktor Faust, J. Vladislava Janek Pecivál, J. Aldy Sůl nad zlato. ad.
Psal hudbu pro představení učitelek MŠ, vedl loutkářské kursy, také na Pedagogickém gymnasiu v Korunní třídě, kde založil loutkářský kroužek, s jehož inscenací O domečku na kopečku úspěšně vystoupil i na 1. LCH 1951.
Intenzivně se účastnil přehlídek Loutkářská Chrudim. Jeho hudba zazněla v 18 inscenacích LCH.
Byl zakládajícím členem Skupiny amatérských loutkářů SČDO (SAL SČDO).

Bibliografie:
Autorské práce (zpracovala A. Dubská):
RÖDL, Otto: Generálská operka, 1960 (loutková opera)

RÖDL, Otto: HISTORIE Loutkového divadla Umělecké výchovy. Spoluautor R. Kučera. Olomouc 2001.

RÖDL, Otto: HUDBA a loutkové divadlo. Československý loutkář 1, 1951, s. 23.

RÖDL, Otto: LOUTKOVÉ hříčky pro nejmenší. Praha, Orbis 1958.

RÖDL, Otto: MALÉ jevištní formy. Československý loutkář 6, 1956, s. 217.

RÖDL, Otto: NĚKOLIK poznámek o učitelstvu a loutkovém divadle. Československý loutkář 6, 1956, s.103-104.

RÖDL, Otto: O REALISMU a formalismu ve scénické hudbě. Československý loutkář 2, 1952, s. 81-83.

RÖDL, Otto: PŮVODNÍ hudba pro loutkové hry. Československý loutkář 1, 1951, s. 173.

RÖDL, Otto: SCÉNICKÁ hudba na Chrudimi. Československý loutkář 2, 1952, s. 174.

RÖDL, Otto: Loutkářství v pionýrských krožcích, Divadlo 1, 1949/50, s. 717n.


RÖDL, Otto, ZAVŘELOVÁ, Marta: Jihočeské loutkové amatérské divadlo. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1982, s. 3. kART.

RÖDL, Otto: UMĚLECKO VÝCHOVNÝ význam loutkového divadla. Spoluautor M. Řehák. Praha 1972.

Životopisné:

DUBSKÁ, Alice: Heslo pro Databázi ČAD, 2004.

KNÍŽÁK,Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950, praha 2005, díl II. s. 755

POLÁK Alois: Odešel loutkář muzikant. Československý loutkář 33, 1983, s. 68.

RICHTER, Luděk: 5O Loutkářských Chrudimí. Vývoj českého loutkového divadla v zrcadle festivalu. Praha, Dobré divadlo dětem a IPOS-ARTAMA 2001, s. 44.

ŘEHÁK Miloš: Otto Rödl in memoriam. Československý loutkář 33, 1983, s. 79.

RÖDL, Otto. Heslo in Československý hudební slovník II. Praha 1965, s. 428.

Poznámka:
Zpracovala doc. Alice Dubská.