Osobnosti: ZÁKREJS, Vladimír, Ing. Dr.

Datum narození: 31.7.1880
Místo narození: Praha
Datum úmrtí: 18.7.1948
Místo úmrtí: Hradec Králové

Syn literárního kritika a spisovatele Františka Zákrejse. Po vystudování techniky působil jako architekt a urbanista v Praze a Hradci Králové. Věnoval se urbanistice řady českých měst a v tomto oboru dosáhl evropské úrovně.
V letech 1913-1918 se vedle svého povolání velmi intenzivně věnoval loutkovému divadlu. Původně se zajímal o tradiční lidové loutkáře, zejména o jihočeskou loutkářku Arnoštku Kopeckou, vnučku Matěje Kopeckého. Studiem jejich způsobu hry přišel k přesvědčení, že lidoví loutkáři instinktivně vycházeli ze zákonitostí loutkové scény, což se odrazilo především v jejich loutkoherectví. Nicméně pochopil, že rodící se moderní loutkářství si musí vytvořit svůj vlastní repertoár a jemu odpovídající nové inscenační metody. Pokusil se ověřit si možnosti loutkového divadla a vlastními experimenty podpořit rozvíjející se amatérské loutkářství.

1913 uspořádal v hotelu Merkur v Praze cyklus francouzských maňáskových komedií,
1916 inscenoval ve spolupráci s J. Veselým Sofoklovu Elektru a v dalším roce Shakespearova Hamleta, Macbetha a Kupce benátského.
1918 připravoval inscenaci Plautových Dvojčat, jejichž premiéře zabránily převratové události. Hru v eho úravě uvedlo loutkové divadlo Sokola Pražského.
Tyto inscenace měly především demonstrativní význam, podněcovaly české amatérské loutkáře k hledání nových dramaturgických možností. Vyvrcholením jeho snah byla jeho úprava a režie Shakespearova Večera tříkrálového v pražské Říši loutek (1925) za výtvarné spolupráce Vojtěcha a Anny Suchardových.
Napsal také několik loutkových her, v nichž projevil cit pro grotesku (Na dně mořském). Pro rozvoj českého loutkářství však měly mnohem větší význam jeho podněty dramaturgické a inscenační.

Bibliografie:
Bibliografie:
Autorské práce:

Čím bys chtěl být (loutková hra), 1926
Na dně mořském (loutková hra), 1926
Rytíři z Oškobrhu (loutková hra), 1926

Loutkové divadlo. Samostatnost. Kulturní snahy 28. 3. 1914.
Stále loutkové divadlo. In J. Veselý: Příručka českého loutkáře. 1914.
Režisérské poznámky. Při studiu Shakespearova Macbetha. Loutkář 1928-1929, s. 216-219.
Vzkříšení loutkového divadla. Český Loutkář 2, 1913, s. 132-134.

Životopisné:

DUBSKÁ, Alice: Dvě století českého loutkářství. 2004, s. 163-164.

DUBSKÁ, Alice: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. 2007.

DUBSKÁ, Alice: Škroupův Dráteník na loutkové scéně a počátky českého moxderního loutkového divadla, sbr. Miscellanea theatralia. Adolku Scherlovi k osmdesátinám , Praha 205, s. 435-444

-e-: Loutky ve znamení humanity. Čech 26. 1. 1916.

MALÍK, Jan: Ing. Dr. Vladimír Zákrejs šedesátníkem. Loutková scéna 1, 1940/41, s. 44.

MALÍK, Jan K začátkům české divadelní režie. 1965, s. 4-5.

Nesign.. Dr. techn. Ing. Arch. Vladimír Zákres. In V. Zákrejs: Rytíři z Oškobrhu, s. 37-38.

ŠESTÁK, Zdeněk: Kašpárek stále aktuální, Praha Academia, 2000 - kniha obsahuje vedle údajů o V. Z. i text jeho hry Čím bys chtěl být?

VESELÝ, Jindřich: K provedení Sofoklovy Elektry loutkami. Národní listy, 24. 1. 1916.

VESELÝ, Jindřich: Počátky nových směrů českého loutkářství. Loutkář 15, 1928/29, s. 208 an.

Loutkář 1928/29, s.210-15, 217-221 (obrázky ze Zákrejsových inscenací).

Archivy:
Obrázky odkazy:

Loutkář 1928/29, s.210-15, 217-221 (obrázky ze Zákrejsových inscenací)


Literární pozůstalost V. Zákrejse je uložena v Památníku národního písemnictví