Osobnosti: LOŠŤÁK, Radoslav

Datum narození: 11.11.1935
Místo narození: Olomouc
Datum úmrtí: 10.9.1992
Místo úmrtí: Praha

LOŠŤÁK, Radoslav, dramaturg Národního divadla Praha

Oba rodiče byli učitelé a Lošťák se též připravoval na učitelskou dráhu.
1953 maturita na prostějovském gymnáziu,
1953–1957 studoval češtinu na Vysoké škole pedagogické v Olomouci.
Několik let učil na osmiletých školách (Rudník u Vrchlabí, Vrbátky u Prostějova). 1960–1965 byl vedoucím divadelního souboru Větrník (Prostějov).
1961 se stal krajským metodikem pro umělecký přednes a začínající autory v Prostějově,
kde založil inspirativní soubor - divadlo poezie Větrník (1961-1965) a podílel se na přípravě několika ročníků Wolkrova Prostějova.
*
\" V letech 1960-1965 jsem se svými přáteli působil v amatérském divadle poezie Větrník, kde jsme se snažili najít adekvátně metaforický způsob pro inscenaci moderní poezie. Zkoušeli jsme to jak na uzavřených básnických tvarech, jako byl Nezvalův Akrobat, tak - a to nejčastěji - na \"montovaných\" pořadech z více autorů. Příkladem by mohla být naše Abeceda moderní poezie (Appolinaire, Ritsos, Prévert, Majakovskij) či pořad nazývaný Oči a paměť (Aragon, Eluard a Desnos).
Ten pojem \"montovaný\" zní trochu nespisovně, ale odpovídal našemu dramaturgickému i inscenačnímu zaujetí vytvářet dramatické napětí pečlivým hledání dvou \"sousedících\" básní, naší snaze vytvářet \"montáží\" nové, nečekané kontexty. Že v tom bylo kus okouzlení z Ejzenštejnových filmařských teorií, není třeba ani dokládat.\" (R.L. v AS 1986, č. 8, 4. s. obálky)
*
1965–1968 byl tajemníkem Vysokoškolského klubu UP v Olomouci,
1968–1969 olomouckým kulturním zpravodajem ostravského Moravskoslezského večerníku.
1969 se stal lektorem, později dramaturgem Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci, odkud přešel
1978 do činohry Národního divadla v Praze; zde působil jako dramaturg až do předčasné smrti.

Napsal a vydal dvě knihy povídek: Čistota a Sníh pro příští noc.
Napsal i několik her:
1975 Chůze po kamení
1976 Opožděný ptačí zpěv
1978 Dům, kde nesněží
1983 Dubnová noc, hra psaná blankversem, vystavěná na půdorysu řeckého mýtu o Átreovcích byla situována do protektorátního období.
Pro děti
1980 Pokěkud ztracená princezna (hrána např. DS v Čelákovicích v režii J. Kettnera, choreografii Blanky Vítové a s hudbou Zd. Bartáka ml.)
Je také autorem několika dramatizací, do nichž patří i pohádky:
1972 Sůl nad zlato
1976 Princezna se zlatou hvězdou na čele

Koncem 70. a v 80. letech byl několikrát porotcem Národní přehlídky ruských a soovětských div. her ,
1x pracoval v porotě divadel poezie na Wolkrově Prostějově.

Bibliografie:
NÁRODNÍ divadlo a jeho předchůdci. Praha, Academia 1988, s. 282.

RADOSLAV Lošťák. Autoři, které hrajeme - rozhovor. Amatérská scéna 1986/, č. 7, 4. s. obálky.

SLOVNÍK českých spisovatelů od roku 1945. Praha, ÚČL AV v nakl. Brána 1995, s. 506.