Miletín, Muzeum 1/12, Šourek, Jan, rychtář, zakladatel kaple sv. Prokopa. Obraz z průčelí kaple. Detail.
Zdroj: Státní okresní archiv Jablonec n/N: Sbírka pohledů z kaple sv. Prokopa v Zásadě jako doplněk kroniky obce.
Rychtář Šourek, zakladatel kaple sv. Prokopa. Obraz z průčelí kaple. SOkA Jablonec n/N i.č. .SGFF 240 (obálka s fotografiemi) . Na náspu hráli Zásadští pašije od pol. 18. stol. z iniciativy Jana Šourka (na obr.), Fotografováno 174-177.
Zdroj: Státní okresní archiv Jablonec n/N: Sbírka pohledů z kaple sv. Prokopa v Zásadě jako doplněk kroniky obce.
ŠOUREK (Ssaurek, Schaurek), Jan, rychtář
Datum narození: 0?.3.1693
Místo narození: Zásada
Datum úmrtí: 16.3.1779
Místo úmrtí: Zásada
rychtář, obchodník se sklem, pořadatel pašijových her
Zakladatel pašijové inscenace v Zásadě v polovině 18. století (přesné datum neznáme), která byla hrána čas od času na umělém ochozu při jižní straně kostela, až do roku 1859. Šourek se usilovně snažil o ustavení fary v Zásadě, zavedení inscenace bylo nejspíše v této souvislosti jedním z prostředků snah zdůrazňujících význam obce. K inscenaci patřily i dvě fundace \"za komedianty zásadské\", uloženými na faře v Držkově (dnes ztracené). Šourkova zásadská inscenace je obestřena řadou legend. Prý si přivezl text z Poalpí, říká se dokonce že z Oberammergau, kudy jezdil za obchodem se sklem. Vypráví se, že zbohatlík J. Šourek hrál v ní kajícně Jidáše. Texty s rozepsanými rolemi byly nenávratně zničeny při požáru chalupy J. Tomše r. 1868. Není vyloučeno, že Zásadská pašijová hra se patrně skrývá v bozkovské >Komedii o umučení a byla nepochybně podkladem k pašijové hře J. >Havla, vzniklé ve Vlastiboři (>Lastibořská hra), obci náležející ke stejné faře jako Zásada. Rodinná kronika, založená J.Šourkem, byla na konci 19. století zničena.
Zpracoval Vojtěch Ron 2002
Zakladatel pašijové inscenace v Zásadě v polovině 18. století (přesné datum neznáme), která byla hrána čas od času na umělém ochozu při jižní straně kostela, až do roku 1859. Šourek se usilovně snažil o ustavení fary v Zásadě, zavedení inscenace bylo nejspíše v této souvislosti jedním z prostředků snah zdůrazňujících význam obce. K inscenaci patřily i dvě fundace \"za komedianty zásadské\", uloženými na faře v Držkově (dnes ztracené). Šourkova zásadská inscenace je obestřena řadou legend. Prý si přivezl text z Poalpí, říká se dokonce že z Oberammergau, kudy jezdil za obchodem se sklem. Vypráví se, že zbohatlík J. Šourek hrál v ní kajícně Jidáše. Texty s rozepsanými rolemi byly nenávratně zničeny při požáru chalupy J. Tomše r. 1868. Není vyloučeno, že Zásadská pašijová hra se patrně skrývá v bozkovské >Komedii o umučení a byla nepochybně podkladem k pašijové hře J. >Havla, vzniklé ve Vlastiboři (>Lastibořská hra), obci náležející ke stejné faře jako Zásada. Rodinná kronika, založená J.Šourkem, byla na konci 19. století zničena.
Zpracoval Vojtěch Ron 2002
Bibliografie:
Glos, J.ml.: Sedmdesát let národní práce, Sedmdesát let ochotnického spolku v Semilech 1864 - 1934, Semily 1934, s. 14.
Hrdý, J.: Ves Zásada u Navarova a její rodové, nákladem vlastním. b.m., b.r. [poslední datum 1908].
Týž: Fara v Držkově u Železného Brodu, Kronika městyse Držkov, II., kap. 3., s. 377, rukopis, Městský úřad Držkov.
Lhota, J.: Vývoj ochotnického spolku Jos. K. Tyla v Zásadě, Sborník okresu železnobrodského, roč. 1, 1923-1924, s. 59
Ron V.: Z minulosti pašijových her v českých zemích, Pašije aneb Theatrum passionale aneb Zrcadlo umučení a vzkříšení Pána našeho Ježíše Krista, Národní divadlo v Praze, Praha 1998 s. 34.
Týž: Sousedské divadelnictví severních Čech v 18. století, Divadlo v Kotcích, red. F. Černý, Praha 1992, s.357.
Šimák, J.V.: Čechy, XII. (Severní Čechy), Otto Praha, b.r. (asi r. 1902), s.249
Vaníček, V.: Navarov, popis a dějiny statku pod Krkonošemi, rukopis SOkA Jablonec nad Nisou, s. 701 a 703.
Hrdý, J.: Ves Zásada u Navarova a její rodové, nákladem vlastním. b.m., b.r. [poslední datum 1908].
Týž: Fara v Držkově u Železného Brodu, Kronika městyse Držkov, II., kap. 3., s. 377, rukopis, Městský úřad Držkov.
Lhota, J.: Vývoj ochotnického spolku Jos. K. Tyla v Zásadě, Sborník okresu železnobrodského, roč. 1, 1923-1924, s. 59
Ron V.: Z minulosti pašijových her v českých zemích, Pašije aneb Theatrum passionale aneb Zrcadlo umučení a vzkříšení Pána našeho Ježíše Krista, Národní divadlo v Praze, Praha 1998 s. 34.
Týž: Sousedské divadelnictví severních Čech v 18. století, Divadlo v Kotcích, red. F. Černý, Praha 1992, s.357.
Šimák, J.V.: Čechy, XII. (Severní Čechy), Otto Praha, b.r. (asi r. 1902), s.249
Vaníček, V.: Navarov, popis a dějiny statku pod Krkonošemi, rukopis SOkA Jablonec nad Nisou, s. 701 a 703.
Archivy:
Kniha zemřelých - FÚ Držkov SA Litoměřice, sign. L 33/18, pag. 106.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.