Osobnosti: BALŠÁNEK, Antonín

Datum narození: 6.4.1865
Místo narození: Český Brod
Datum úmrtí: 21.2.1921
Místo úmrtí: Veleslavín

Český architekt a profesor architektury.

Narodil se v rodině tesařského mistra Vojtěcha Balšánka a jeho manželky Aloisie (1848–1909), rozené Koželské.[1] Ovdovělá matka byla se syny Antonínem a Bohumilem (*1875) a dcerou Marií (*1872) od roku 1900 policejně hlášena v Praze. Antonín Balšánek žil s matkou až do její smrti.[4][5]

Vystudoval architekturu na české technice v Praze (1883–1888), kde se později stal také profesorem. Od roku 1903 byl prvním redaktorem časopisu Architektonický obzor. Spolu s Osvaldem Polívkou řídil stavbu Obecního domu v Praze (1905–1911). Zasazoval se také o památkovou ochranu Malé Strany a panoramatu Hradčan.

Zemřel v sanatoriu v zámku Veleslavín.

Dílo: Jako architekt Balšánek náleží ke generaci Národního divadla a byl ovlivněn architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností české novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Tvořil ve stylu novorenesance, který však kombinoval s prvky secese, zejména v detailu. Díky tomu byl neobyčejně úspěšný, vyhrával soutěže a realizoval mnoho staveb. Jeho stavby také vynikají dokonalým řemeslným provedením.

Sokolovna, Český Brod, spolu s Janem Koulou
Nadační dům Svatoboru, Praha 5 – Malá Strana, čp. 596, Újezd 9
1890 Most Legií (tehdy Most císaře Františka I.) v Praze, za nějž byl vyznamenán rytířským řádem Františka Josefa I.,
1896–1902 Muzeum hlavního města Prahy. Městská rada zadala projekt v srpnu 1895, projekt byl schválen v závěru téhož roku. Stavba začala na jaře 1896 a vlastní budova byla dokončena oficiálně 22. října 1898. Následovaly instalace expozic. Od března do května byla v budově mimořádně otevřena posmrtná výstava díla Luďka Marolda. Slavnostní otevření muzea proběhlo 27. září 1900.[7]
1899–1902 Městské divadlo v Plzni, v soutěži obsadil Balšánkův projekt až 4. místo, plzeňští radní ale dali přednost jeho konzervativnímu návrhu před moderním návrhem vítězů Františka Krásného a Josefa Hoffmanna.
1903 návrh na rekonstrukci a dostavbu radnice král. hlavního města Prahy, 4. cena,[8]

1905–1911 Obecní a reprezentační dům v Praze. Soutěž na stavbu Obecního domu vyhrál projekt Aloise Dryáka a Tomáše Ameny. Městská rada nakonec rozhodla, že projekt provedou Balšánek a Polívka. Z Balšánkova projektu byla převzata novobarokní dispozice, zatímco Polívka navrhoval převážně secesní výzdobu. Podle dobových svědectví se oba architekti nesnášeli a veškerá jejich komunikace probíhala korespondenčně. Na výzdobě se podílela řada umělců, například Jan Preisler, Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek či Alfons Mucha.
1906–1909 Městské divadlo v Pardubicích (dnes Východočeské divadlo Pardubice), položení základního kamene proběhlo 16. května 1907, slavnostní zahájení provozu pak 11. prosince 1909. Na výzdobě spolupracovali například František Urban (opona[p 1] a vlysy na průčelí) nebo Bohumil Kafka (socha génia v průčelí).
1911 spolupráce na Myslbekově pomníku Karla Hynka Máchy na pražském Petříně,
1911–12 Vršovická záložna na Vršovickém nám. v Praze a další.[9]
Podlipanské muzeum, Český Brod.

(Zdroj: Wikipedie)