Osobnosti: METELKA, Bohuslav, Duchcov, Jihlava

Datum narození: 1.10.1885
Místo narození: Úsobí u Jihlavy
Datum úmrtí: 25.6.1966
Místo úmrtí: Praha

Mládí prožil ve Větrném Jeníkově.

1905-1909 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Patřil zde do velké skupiny studentů a pedagogů této školy, kteří pod vlivem svých profesorů, zejména Františka Kysely a Jana Weniga, zaměřili svůj zájem na loutkové divadlo a snažili se uplatňovat své umělecké představy ve výtvarné složce loutkového divadla, a přispět tak k formování moderního loutkářství.

Od 1909, po absolvování UMPRUM, působil na gymnáziu v Duchcově, kde se začal intenzivně věnovat modelování loutek. Sám uvádí, že první loutkou byl Faust, po něm následovalo dalších asi 60 loutek. Jeho práce zaujala žáky gymnázia, kteří se postupně zapojili do modelování těl loutek, jejich kostýmování a malování dekorací. Další studenti začali upravovat a psát hry, jiní se podíleli na hudebním doprovodu. Prvním představením takto vzniklého školního divadla byl tradiční loutkový Faust.

Během 1. světové války bojoval na italské frontě.

Od 1922 působil jako profesor na reálném gymnáziu v Jihlavě, kde vyučoval kreslení. Zde vybudoval rovněž s pomocí studentů loutkovou scénu, která našla působiště nejdříve v kině Elita, pozdějí v kině Reform. Soustřeďoval se zejména na tvorbu loutek, vyznačujících se výraznou stylizaci. K expresivně působácím loutkám navrhoval v duchu moderní scénografie náznakové scény ze závěsů,náladu scény modeloval osvětlením. S tvorbou loutek a jejich kostýmovaním mu pomáhala manželka Vlasta Metelková.

1924 se zúčastnil Třetí loutkářské výstavy, pořádané Loutkářským soustředěním v Praze v Havličkových sadech, s hlavičkami groteskních loutek , které vzbudily velký ohlas návštěvníkú. Svými hliněnými a zejména hadrovými loutkami, jež naznačovaly možnosti využití specifických vlastností různých materiálů a také nezvyklých proporcí a tvarů loutek, se odlišoval od převládajících tendencí mnoha svých současníků , kterí se snažili vytvářet iluzivní loutky jako náhradu herce, bez vztahu ke specifice loutkového divadla.

Za okupace byl penzionován a musel se vystěhovat do Polné.

Po válce se vrátil do Jihlavy a se svým loutkovým divadlem byl činný v Domě pionýrů, kde působil do roku 1959.

Bibliografie:
Autorské práce:
METELKA, Bohuslav: Jak scénuji stylizovaně a jak naturalisticky, Loutkář 11, 1924/25, s. 54 n.;
METELKA, Bohuslav: Něco praktického, Loutkář 13, 1926/27,s. 11
METELKA, Bohuslav: Rekvizity , plastické přístavky, Loutkář 11, 1924/25, s. 57
METELKA, Bohuslav: Studentské loutkové divadlo v Duchcově a Jihlavě, Loutkář 11, 1924/25, s. 50-53

Životopisné
aš: Za profesorem Bohuslavem Metelkou, Československý loutkář 10, 1960, s. 192

BEČKOVÁ, Jana: dívám se dívám... Bohuslav Metelka, člověk k nezaplacení. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava 2009

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s.

DUBSKÁ, ALice: Dvě století českého loutkářství, Praha 2004, s. 175
140

KNÍŽÁK, Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950. Praha, Nucleus HK 2005, s. 604-607.

nesign.: Ze života našich souborů. Československý loutkář 7, 1957, s. 211

PEČINKA, Miroslav: Vzpomínka na prof. Bohusla va Metelku, Československý loutkář, 35, 1985, s. 285

PRCHAL, J.: Biografický slovník Polenska. Polná 2002.

TOMAN , Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha 1947, s. 133

ZÁSTĚRA, František: Loutkové divadlo a loutkáři v Jihlavě. Jihlava 1992, s. 78n.