DESTINNOVÁ, Ema, operní pěvkyně
Datum narození: 26.2.1878
Místo narození: Praha
Datum úmrtí: 28.1.1930
Místo úmrtí: České Budějovice
Česká operní pěvkyně světového formátů, vl. jménem Emílie Kittlová -
Narodila se v rodině podnikatele a mecenáše Emanuela Kittla, kde získala vynikající vzdělání
Od 1892 studovala zpěv u manželů Loeweových, svůj pseudonym si vybrala podle jména své učitelky paní Loewe-Destinnové
Od 1893 žačka Dramatické školy ND a školy herečky ND Otylie Sklenářové-Malé
1894 první pohostinské vystoupenív Národním domě na Vinohradech v divadle K. Stockého.
1897 neúspěšně se pokusila získat angažmá v ND a poté v drážďanské opeře.
1898-1908 členka Královské dvorní opery v Berlíně. Světovou proslulost získala v řadě velkých sopránových rolí světového operního repertoáru (mj. jako Carmen). Podnikla řadu pohostinských vystoupení na evropských operních scénách.
1908-1916 zpívala v Metropolitní opeře v New Yorku. Svět obdivoval jeji neobyčejně krásný hlas, dokonalou techniku a velké herecké umění.
1908 absolvovala sérii pohostinských vystoupení v pražském Národním divadle, a byla jmenována čestnou členkou ND.
1916 jí rakouské úřady zakázaly návrat do ciziny, usídlila se na svém zámečku v Stráži nad Nežárkou.
1917 zpívala v ND (mj. Libuši) a byla obecenstvem bouřlivě přijímána jako symbol národní a kulturní svobody.
Po válce podnikla řadu vystoupení doma i v cizině, už se jí ale nepodařilo navázat na předchozí úspěchy, věnovala se koncertní činnosti.
Vedle hudební činnosti se celý život věnovala i literatuře. Napsala několik dramat, která se hrála na pražských předměstských divadlech i na pražských a mimopražských ochotnických scénách. Některé sama režírovala.
V Stráži nad Nežárkou se podle svědectví F. Zátky zajímala o loutkové divadlo a snažila se uvést ve skutečnost svou představu hereckého, režijného i výtvarného pojetí inscenace loutkářského Fausta.
Narodila se v rodině podnikatele a mecenáše Emanuela Kittla, kde získala vynikající vzdělání
Od 1892 studovala zpěv u manželů Loeweových, svůj pseudonym si vybrala podle jména své učitelky paní Loewe-Destinnové
Od 1893 žačka Dramatické školy ND a školy herečky ND Otylie Sklenářové-Malé
1894 první pohostinské vystoupenív Národním domě na Vinohradech v divadle K. Stockého.
1897 neúspěšně se pokusila získat angažmá v ND a poté v drážďanské opeře.
1898-1908 členka Královské dvorní opery v Berlíně. Světovou proslulost získala v řadě velkých sopránových rolí světového operního repertoáru (mj. jako Carmen). Podnikla řadu pohostinských vystoupení na evropských operních scénách.
1908-1916 zpívala v Metropolitní opeře v New Yorku. Svět obdivoval jeji neobyčejně krásný hlas, dokonalou techniku a velké herecké umění.
1908 absolvovala sérii pohostinských vystoupení v pražském Národním divadle, a byla jmenována čestnou členkou ND.
1916 jí rakouské úřady zakázaly návrat do ciziny, usídlila se na svém zámečku v Stráži nad Nežárkou.
1917 zpívala v ND (mj. Libuši) a byla obecenstvem bouřlivě přijímána jako symbol národní a kulturní svobody.
Po válce podnikla řadu vystoupení doma i v cizině, už se jí ale nepodařilo navázat na předchozí úspěchy, věnovala se koncertní činnosti.
Vedle hudební činnosti se celý život věnovala i literatuře. Napsala několik dramat, která se hrála na pražských předměstských divadlech i na pražských a mimopražských ochotnických scénách. Některé sama režírovala.
V Stráži nad Nežárkou se podle svědectví F. Zátky zajímala o loutkové divadlo a snažila se uvést ve skutečnost svou představu hereckého, režijného i výtvarného pojetí inscenace loutkářského Fausta.
Bibliografie:
Vlastní tvorba:
DESTINNOVÁ, Ema: U cíle, prem.1896
DESTINNOVÁ, Ema: Dvojí hřích, prem. 1896
DESTINNOVÁ, Ema: Pod praporem umění, prem.1896
DESTINNOVÁ, Ema: Nadarmo, prem. 1899
DESTINNOVÁ, Ema: Rahek, prem. 1908
DESTINNOVÁ, Ema: Nastolení Libušino (hudba R. Zamrzla), prem. 1922
DESTINNOVÁ, Ema: Tůně, prem. 1929
Literatura:
dh: Ema Destinnová, in Lexikon české literatury 1, 1985, s. 535n.
HOLZKNECHT, Václav, TRITA, Bohumil: Ema Destinnová, Praha 1972
MARTINKOVÁ, M.: Život Emy Destinnové, Plzeň 1945
JP: Ema Destinnová, in Národní divadlo a jeho předchůdci, Praha 1988, s. 71n.
ZÁTKA, František: Emma Destinnová a loutky. Loutkář 1, 1917, s. 83-87
ZÁTKA, František: Emma Destinnová o loutkovém divadle, Loutkář 3, 1918/19, s. 114-5
DESTINNOVÁ, Ema: U cíle, prem.1896
DESTINNOVÁ, Ema: Dvojí hřích, prem. 1896
DESTINNOVÁ, Ema: Pod praporem umění, prem.1896
DESTINNOVÁ, Ema: Nadarmo, prem. 1899
DESTINNOVÁ, Ema: Rahek, prem. 1908
DESTINNOVÁ, Ema: Nastolení Libušino (hudba R. Zamrzla), prem. 1922
DESTINNOVÁ, Ema: Tůně, prem. 1929
Literatura:
dh: Ema Destinnová, in Lexikon české literatury 1, 1985, s. 535n.
HOLZKNECHT, Václav, TRITA, Bohumil: Ema Destinnová, Praha 1972
MARTINKOVÁ, M.: Život Emy Destinnové, Plzeň 1945
JP: Ema Destinnová, in Národní divadlo a jeho předchůdci, Praha 1988, s. 71n.
ZÁTKA, František: Emma Destinnová a loutky. Loutkář 1, 1917, s. 83-87
ZÁTKA, František: Emma Destinnová o loutkovém divadle, Loutkář 3, 1918/19, s. 114-5
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.