Osobnosti: NOVÁK, Karel, Plzeň, LD

Datum narození: 1.11.1862
Místo narození: Žleby u Časlavi
Datum úmrtí: 24.8.1940
Místo úmrtí: Plzeň

Specifickou roli v historii mělo Loutkové divadlo feriálních osad, kde se spojily spolek přispívající na letní pobyty chudých dětí a kočovné divadlo Karla Nováka, které se poté usadilo natrvalo v Plzni. Prvním ředitelem souboru, hrajícího v Plzni od 1913.

Karel Novák se učil pekařství, ale touha po divadle ho přivedla do učení k Janu Nepomuku Laštovkovi, brzy se stal jeho pomocníkem a po Laštovkově smrti nástupcem a majitelem divadla.Vrozenou pílí si osvojil uhlazenou mluvu, a rozmnožil tak výtečnou pověst Laštovkova vlasteneckého divadla.

1913 - K. Nováka oslovila profesorka Amalie Nováková, která viděla jeho představení v Poděbradech a pozvala ho do Plzně k stálému působení pod záštitou Osvětového svazu. Hrálo se v Lidovém sále Měšťanské besedy.
Po vypuknutí první světové války přešel jako ředitel divadélka do služeb plzeňských Feriálních osad. Z výtěžku představení se posílaly plzeňské děti do prázdninových ozdravoven.
S loutkářem Novákem a jeho rodinou účinkovala v bohatém a různorodém repertoáru řada význačných herců plzeňského Městského divadla (manželé Brzkovi, Bečvářovi,Vilímovi, paní Košnerová, Otýlie Beníšková, Jindřich Plachta, Franta Kovařík, Frant. Kreuzman, inž. Resch), ale také ochotníci, pěvecká sdružení...
V letních prázdninách zajížděli s divadlem k českým menšinám v pohraničí, kde se hrálo za velmi obtížných okolností.

Koncem roku 1917 se stal členem divadla akad. malíř Josef Skupa, převzal dekorační a scénickou výpravu, byl výborným recitátorem a představitelem revolučního Kašpárka, pochovávajícím již několik měsíců předem režim rakouské monarchie.
Mistrným vedením loutek upoutal již tehdy Novákův syn Luvík - Ludva, který po všechna léta působení pro. Skupy v Plzni vodil postupně přibývající známé figury Spejbla, Hurvínka a Švejka.

1918 přešlo divadlo do sálu hotelu Valdek,
1919 do Řemeslnické besedy, kde hrálo do 1929, kdy dána rodině Novákově výpověd´.
Karel Novák pak hrál ve prospěch Národní jednoty pošumavské do roku 1940. Pamětníci ho znali jako oblíbeného, prostého, pilného, všestranně nadaného a dovedného člověka, sloužícího po celý život loutkám.




1947 na Valném sjezdu Loutkářského soustředění ve dnech 5.- 6. 7. 1947 v Týně nad Vltavou byl Karel Novák in memoriam poctěn Diplomem za zásluhy o české loutkářství.

Bibliografie:
JIRÁSEK, Frant.: Karel Novák sedmdesátníkem. Loutkář 1932/33, č. 3, s. 38-39.

MALÍK, Jan (podepsáno -jtm-): Za Karlem Novákem. Loutková scéna 1940/41, s. 44-45.

PLZEŇSKÉ loutkové divadlo. Čs. loutkář roč. XII, 1962, č. 11, s. 245.