Osobnosti: ŠALOUN, Ladislav

Datum narození: 1.8.1870
Místo narození: Praha
Datum úmrtí: 18.10.1946
Místo úmrtí: Praha

Patřil k nejvýznamnějším představitelům českého secesně symbolistního sochařství. Věnoval se drobné plastice i monumentální sochařské tvorbě, vytvořil mj. pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze).
V době vznikajícího českého moderního loutkářství patřil do skupiny českých výtvarníků, kteří se s velkým nadšením snažili prosadit v loutkářské tvorbě umělecké aspekty. Modeloval loutky a propagoval loutkové divadlo. Pozoruhodným výtvorem byly jeho hliněné hlavičky loutek, které v roce 1924 vystavoval na loutkářské výstavě v Praze.
V roce 1914 se stal spoluzakladatelem Loutkového divadla Umělecké výchovy. Pro toto divadlo navrhoval loutky, kostýmy i příležitostně dekorace, podílel se zejména na celkové režijní a scénografické koncepci zahajovací premiéry Škroupovy opery Dráteník (1914). Významné byly jeho návrhy kostýmů pro hru M. Gebauerové Jak Jaromír k štěstí přišel (1914), v nichž uplatnil výraznou stylizaci v duchu doznívající secese. Jeho aktivní zájem o loutkové divadlo významně podpořil rozvíjející se amatérské loutkářství v první čtvrtině 20. století.
Zpracovala: A. Dubská

1926 navrhl spolu s Alfonsem Muchou scénu a výtvarnou koncepci monumentální inscenace Slovanské bratrstvo pro VIII. všesokolský slet. První uvedení skončilo fiaskem způsobeným velkou vodou Vltavy.

Ladislav Šaloun (1870 Praha – 1946 Praha) patří k nejvýznamnějším českým sochařům, byl ovlivněn secesní dekorativností. Studoval na pražské Reynierově kreslířské škole a v ateliérech u Tomáše Seidana a Bohuslava Schnircha. Byl členem SVU Mánes. Z jeho sochařských prací je nejznámější pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze. Patřil k zakladatelům Loutkového divadla Umělecké výchovy a byl jeho prvním vedoucím. Navrhoval pro ně loutky, kostýmy a dekorace, vytvořil jeho první proscénium a vyšívanou oponu. Pro divadelní sál Umělecké výchovy v Raisově škole na Vinohradech navrhl figurální výzdobu, pohádkové postavy uměřené secesní stylizace (1924). Jeho aktivní spolupráce s Uměleckou výchovou skončila v polovině dvacátých let.
Zpracoval Bronislav Pražan

Bibliografie:
Autorské práce:
Antičtí herci a loutky. In: Loutkářská čítanka, 1925, s. 12-27.

Životopisné:

BLECHA, Jaroslav, Jirásek Pavel, Jirásek Václav: Česká loutka, Praha 2008, s, 212, 220, 231

ČESAL Miroslav: Vůdčí osobnost amatérské etapy. Loutkář 44, 1994, s.

A. DUBSKÁ: Dvě století českého loutkářství. Praha, AMU 2004, s. 161n.

KNÍŽÁK, Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulostido roku 1950, Praha 2005, díl II. s. 917n.

nesign.: Ladislav Šaloun. Československý loutkář 24, 1974, s. 88

SKÁLA Vít: Historie Loutkového divadla Umělecké výchovy. Rkp. in Divadelní ústav, Praha.

UHLÍŘ L.: Ladislav Šalouna jeho dílo. Praha 1930.

TOMAN, Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců, praha 1050, s. 519n.
Obrázky:
Marionnettes du Musée National Prague. Praha 1997, s. 45, 47-48.
A. Dubská: Dvě století českého loutkářství. Praha, AMU 2004, str. 163, 175

VALENTA, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 344

Archivy:
DNM: Šalounovy práce pro Loutkové divadlo Umělecké výchovy.