Organizace: Sokol, Praha, Volné sdružení pěti pražských žup, LD.

Rok založení: 1929

STÝBLOVÁ, Božena. Jak pracovalo Volné sdružení pěti pražských žup o prohloubení sokolského loutkářství. Loutkář 1931/32, s. 72.

"Volné sdružení" věnovalo poprvé oficielně pozornost loutkářství, když o schůzi svých vzdělavatelů 21. února 1929 dalo na návrh br. Dr. Jindř. Veselého souhlas, aby se vytvořila komise důvěrníků loutkářství pěti pražských žup. Tato komise měla původně v čele br. Otu Bubeníčka: když pak práce rostla a bylo třeba tohoto vzácného pracovníka pevně připoutati k loutkářské komisi předsednictva vzdělávacího sboru ČOS., padl úkol důvěrníka pěti pražských žup na pilného, zkušeného a obětavého br. Karla Vlachého ze župy Jungmannovy. Za okolností tak příznivých mohly být uskutečněny ve dvou pracovních letech 2 soutěže a 2 školy mimo školy a závody v jednotlivých župách, ač byla řada volných dní věnována práci členů komise v župách mimo Prahu, kde apoštolovali pro sokolského Kašpárka v celé řadě pěkných, zdařilých škol.
První soutěži byl věnován březen a duben r. 1929. O ní je podrobná zpráva v tomto listě( ročník XVI., 1929/30, s. 27. a 28).
Hrála se Russova hra O smutné princezně a čarovném ptáku na 5 divadlech vnitřní Prahy a zvítězilo divadélko Sokola Král. Vinohrady. Představení mělo uplatniti také nějaký moment výchovný, který se hodnotil v konečném výsledku. Otázka, jak přivzdělat a přivychovat posluchače při soutěžním představení, byla rozřešena pěti divadélky, která se pustila v boj, rozmanitě. Ještě nikde nebylo o té stránce podrobnější zprávy: budiš jí přáno místa zde. Nuselské divadélko bylo tehdy za tu výchovu odměněno 2 body - nebyla tam totiž věnována zvláštní pozornost této věci při přípravě hry a bylo jí učiněno zadost jen malou zmínkou jedné z hrajících loutek, když končilo poslední jednání a obecenstvo se chystalo na odchod.
Divadélko Maninské (Praha VII.) získalo za tuto část soutěže 7 bodů. Zhostilo se jí veršovaným proslovem a doslovem, o kterém si komise řekla, že je vtipný, avšak spíše pro dospělé a rozumné posluchače, a vytkla oběma skladbám, že jsou dlouhé. (v článku následuje veršovaný Kašpárkův proslov).
Vinohrady a Sokol Pražský získali za výchovnou část představení po 8 bodech. Vinohradští byli ve svém proslovu trochu příliš pouční a chladní, ač jej sestavili pěkně a po literární stránce není na něm hany. (V článku následuje ukázka).
V Pražském Sokole přednesl Kašpárek pěkné verše, za které však nemohl dostati plného počtu bodů, neboť děti nemohou pochopit jejich významu. (V článku následuje ukázka.)
Podolský Kašpárek se příliš nermoutil formou, ale řekl vesele a prostě co pokládal za vhodné pro malé posluchače. (V článku následuje ukázka.)

Od ledna do března 1930 byla druhá soutěž, pro kterou byl výběr 6 her rozdělen do závodního oddílu nižšího a vyššího. Ve vyšším oddíle bylo možno hráti hry: Pan Franc od Kopeckého, Bacilínek od Drimla a M. O. M. od Sojky. Pro oddíl nižší byly vybrány hry: Princezna Včelka od Tomka, Tvrdohlavá žena od Tyla a Vystěhovalci od Tesařové. Této soutěže se účastnilo celkem 12 divadélek. Z nich 11 bylo z oblasti 5 pražských žup (Podolí, Smíchov I., Kr. Vinohrady v oddělení vyšším a Beroun, Dušníky, Praha VII., Pražský sokol, Radlice, Radotín, Vokovice a Vyšehrad v oddělení nižším), Kutná Hora pak se účastnila jako divadlo venkovské mimo soutěž. Z her vyššího oddílu byla každá zvolena jen jedním divadlem. Vítězem ve vyšším oddělení byla divadélka z Podola a Kr. Vinohrad (obě 55 bodů z dosžitelných 60). V nižším oddělení se hráli Vystěhovalci jednou, Tvrdohlavá žena dvakrát a Princezna Včelak šestkrát. Z dosžitelných 50 bodů jich získala Kutná hora (mimo soutěž) 49,25, Praha VII. 48,50, Pražský Sokol 45,50, Beroun 42,75. Nejmenší počet dosžených bodů v tomto oddělení byl 32.
Účastníkům soutěže se dostalo po osvědčení, v němž bylo zvlášť vytčeno, co zejména zasloužilo pochvaly. Někde to byla pěkná recitace, jinde obleky loutek, využití hudby, překonávání překážek v loutkářské práci a pod.

1930 5. a 6. dubna prvá škola pro loutkářské sokolské pracovníky byla realizována v podolském divadélku. Zprávu o ní přinesl Loutkář ročník XVI. (1930/31) s. 230 231. Byl to podnik pěti pražských žup, avšak přivábil posluchače z 18 žup, a to i z Moravy a ze Slovenska. Protože byl pořad této školy úrovně hodně vysoké, byla určena další škola začátečníkům v loutkářství.

1929 24. listopadu pořádala svou loutkářskou školu v loutkovém divadle sokola Smíchov I. na Mrázovce pod vedením župního loutkářského důvěrníka br. K. Vlachého. Dále přednášeli br. J. Turek a Bubeníček. Kursu se zúčastnilo 26 účastníků ze 6 jednot.

1931 18. a 19 dubna se konala druhá škola jednak v divadélku Praha VII., jednak v Sokole Pražském. Školu řídil důvěrník pěti pražských žup bratr K. Vlachý. kromě něho přednášeli bratři a sestry Česaná, Bubeníček, J. a M. Frühaufové, Konrád, Neuman, Srnec a Štancl. 152 posluchačů dodalo kromě Velké Prahy ještě dalších 10 žup.
Zájem volného sdtužení pěti pražských žup se přenesl do jednotlivých žup Velké Prahy a která z nich mohla, konala dále výchovné podnikypro loutkářské pracovníky na vlastní vrub. (župa středočeská, župa Jungmanova).

Vzdělávání, školení v rámci sdružení pětipražských žup:
1931 15. únor - Bratr výborný ze župy středočeké připravil ve vinohradském divadélku "Umělecké výchovy" kurs pro začátečníky své župy. Župa měla přihlášeno 10 divadélek, do školy přišlo 32 posluchačů. Pořad školy zahájil župní vzdělavavatel br. B. Jenšovský. Na škole dále promluvili bratři Výborný, Vlachý, Fr.. Neuman, Ota Bubeníček, Sojka.

Následující informace vycházejí z Loutkáře 1930, kam je vložila důvěrnice župy Pražské sestra R. Česaná.

VÝSLEDNÝ PŘEHLED loutkových divadel Volného sdružení pěti pražských žup do 30.12.1930.

Župa ..........................Rok založení......počet představení...... průměr......Počet spolupracovníků...počet divadel
Barákova ..................1920 - 30..................805...........................156..................146...................................31
Jungmannova...........1915 - 30................1037..........................255.................164....................................23
Podbělohorská.........1915 - 30................2093..........................234.................109....................................17
Pražská......................1919 - 30...............2049...........................301.................156....................................15
Středočeská J. P. ....1923 - 30.................418............................140..................109...................................27

Podle Loutkáře 1931 měly největší úspěch Tyto hry:
Čech: Drak, Kašpárek loupežníkem.
Driml: Bacilínek, Šuki Muki, Milion, Vánoční pohádka.
Habersbegerová: Dračí nevěsta.
Homola: Honza orlobijce.
Kolár: Pražský žid.
Průcha: Kašpárek hledá byt.
Schmoranz: Začarovaný les.
Schweigstill: Krejčí, švec a kašpárek, a jiné.
Tesařová: Vodníkova Hanička.
Tyl: Strakonický dudák.

Jednotlivě uváděny hry:
Bartoš: Zlatá růže
Eliáš: Hloupý Honza
Kopecký - Plumlovská: Honza pán, Probuzení
Pocci: Šípková Růženka
Rudolf: Kašpárek doktorem, Pohádka o Honzovi
Sojka: Není vepřík jako vepřík
Valeur: Golem
Vojíř: Marbuel
Vopršál: Učeň černokněžníkův
Wunderlich: Kamarádi
Žemla: Honza silák.

Bibliografie:
ČESANÁ, R.: Loutková divadla Volného sdružení pěti pražských žup do konce roku 1930. Loutkář 1931/32, s. 71.

STÝBLOVÁ, Božena. Jak pracovalo Volné sdružení pěti pražských žup o prohloubení sokolského loutkářství. Loutkář 1931/32, s. 72. - 80.