Opony: Praha, Městské divadlo na Královských Vinohradech, návrh opony k inscenaci hry Pierra-Augustina Carona de Beaumarchais Lazebník sevillský, autor František Tröster, 1945, depozitář NM Praha

Autor: TRÖSTER, František
Rozměr: 420 x 350 mm
Vročení: 1945

Motiv: prospekt noční městské ulice, rozkvetlá růže, nápisy

Návh Františka Tröstera na oponu k inscenaci hry Pierra-Augustina Carona de Beaumarchais Lazebník sevilský pro Městské divadlo na Královských Vinohradech, premiéra 7. XII.1945, režie Jaromír Pleskot, barevné křídy 420 x 350 mm.

---

V příspěvcích věnovaných jednotlivým oponám, resp. jejich návrhům, se nelze zeširoka rozepisovat o nesporném stěžejním významu osobnosti Františka Tröstera (1904-1968) pro českou scénografii. Je však třeba připomenout, že tento vystudovaný architekt patří k prvním scénografům-specialistům, kteří od třicátých let dvacátého století postupně nahrazují dosavadní jevištní výtvarníky, ať již doznívajícího tradičního dekoratérského školení, nebo naopak radikální modernisty zakladatelské generace Hofmanovy, Krohovy, Čapkovy a Kyselovy. Po druhé světové válce se Tröster podílel na založení odborného školství v tomto oboru.
Trösterovo řešení scény je vždy komplexní, takže zachované opony či návrhy na ně představují jen jednu složku působnosti jednotně a synteticky pojatého jevištního díla. Nicméně je to právě František Tröster a jeho generační souputníci ze třicátých let, kdo si troufne proti často příliš spekulativnímu racionálnímu rázu moderní scény stavět výtvarné prostředky lyričtější. Mnohdy tak přichází ke slovu do nového celku integrované tradiční prvky a postupy. K takovým prvkům patří i malovaná opona. Tendence k přehodnocení prvků tradice zesílí v poválečném období. Jde o celosvětový trend, v našem prostředí jen částečně deformovaný vnucovanými doktrínami. Osobnost takové tvůrčí síly jako František Tröster dokázala ve většině případů obstát se ctí.

Návrhy opon ukazují malířské cítění umělce, který ke scéně jako celku přistupoval poučen svým architektonickým školením a cítil spíše skulpturálně. Příznačné jsou lehce načrtnuté tvary, stylizované obrysy. Typické je pro návrhy časté užívání barevných kříd na tmavém podkladě.
Takový je návrh opony pro Beaumarchaisova Lazebníka sevillského v divadle na Vinohradech v režii Pleskotově. Na tmavém podkladě (420 x 350 mm) je barevnými křídami vyveden perspektivně přesný prospekt městské ulice s typicky volně podanými křivkovými obrysy štítů. Velký půlměsíc v levém horním rohu poukazuje na noční scénu, celek je však v ploše obrazu doplněn nápisy, provedenými odlišnými typy písma: SEVILLA – HUDBA (vkomponováno do notové osnovy) – TANEC – NELAD. Vzniká tak působivý kontrast mezi „divadelní“ perspektivou a „plakátovým“ užitím písma.
Trösterův experiment tak vyrůstá z předválečných typografických experimentů avantgardy a zároveň předjímá nový zájem o výtvarné působení písma v umění následujícího desetiletí.

(Mgr. Jakub Synecký, září 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

Historické užití:
Návrh opony

Současné užití:
Sbírka Národního muzea Praha, Česká republika, H6D-7737 / - S-XIV c- 1 d -

Majitel/umístění:
Praha, Národní muzeum