Opony: Český Krumlov, staré městské divadlo, opona veduta města, autor Theatermalerei Fr. Tschinkel, asi 1904, neexistuje, doložena dobov. fotografií v depozitáři NM Praha

Autor: Theatermalerei Fr. Tschinkel in Bodenbach a/ Elbe
Vročení: asi 1904

Motiv: Pohled na Krumlov

Poznámka Dr. Porta (pramen neuveden):
(Český Krumlov, asi Městské divadlo) Zachovala se stará opona. Pohled na Krumlov . Podepsáno: Theatermalerei Fr. Tschinkel in Bodenbach a/ Elbe. Starší dekorace: pustá krajina, les – maska – chryzantémy. Nové dekorace: Johann Mathes, Alt Heidelberg, Fr. Kikinger, opony (JV: možná prospekty?) Nad jevištěm znak města Krumlova.

Poznámka Jiřího Bláhy:
jméno Tannich je v Krumlově pojem: ředitel archivu a mimo jiné pořadatel zámecké knihovny dr. Karl Tannich byl od roku 1923 mimo jiné i okresním konzervátorem -- viz http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/osobno_kartan.xml .

V květnu 2013 Jiří Bláha objevil v pozůstalosti Dr. Porta negativ fotografie opony (NMD_VF-945). Na oponě je skutečně veduta zámku a města, dole vpravo i s Portem zaznamenaným podpisem. Maska a chryzantémy jsou ve spodních rozích opony. Informativní snímek.

Přepis J. Bláhy části Portova textu z rukopisu v pozůstalosti:
„Výzdoba hlediště i technické zdokonalení, hlavně elektr. osvětlení pochází až roku 1925, kdy purkmistr Dr. Tanich, úředník centrálního archivu, dal divadlo přemalovat a poprsníky upravit podle nákresů arch. Paykerta. Dekorace doplnil Johann Mates (Alt Heidelberg) a Fr. Kikinger.
Ze starších dekorací pocházejících asi z doby, kdy se přestalo hrát v zámku předposlední úpravy roku 1904 zachován je tu park, pustá krajina, les ba i opona na které je vymalován pohled na Krumlov v rámu, v jehož levém rohu leží lýra s maskou v pravém kytka chryzantém. Zde je podepsán co autor dekorací firma „Theatermalerei Fr. Tschinkel in Bodenbach an Elbe (viz obr. )“

Jiří Bláha o oponě starého městského divadla v Českém Krumlově:
Ve staré budově městského divadla v Horní ulici bývalo od 16. století jezuitské gymnázium s divadelním sálem. Od zrušení řádu až do 1. světové války sloužil dům především pro školské účely, ale v sále v patře, upraveném v prvních letech 19. století, fungovalo i městské divadlo. Teprve od roku 1919 byla celá budova uvolněna pro divadelní využití; až do roku 1938 zde působil stálý divadelní soubor, Südböhmische Schaubühne. Dva roky po 2. světové válce prošlo divadlo velkou rekonstrukcí, při které dostalo mimo jiné novou oponu, a v dalších letech jej využívala především ochotnická Českokrumlovská scéna. V roce 1971 bylo divadlo s příslibem rekonstrukce uzavřeno. Krátce na to však padlo rozhodnutí budovu přičlenit k vedlejšímu hotelu Růže (bývalá jezuitská kolej) a v roce 1978 byly všechny vnitřní konstrukce domu bez dokumentace vybourány. Teprve v roce 1993 bylo otevřeno nové městské divadlo jen o několik desítek metrů dál, v sále bývalé Nové hospody, využívaném už od začátku 20. století i jako kino.
Důležité informace o zničeném městském divadle a jeho oponě obsahuje rukopis Jana Porta, který psal na konci 20. let studii o divadle v českokrumlovském zámku; text o městském divadle přitom zřejmě zamýšlel jako jeho dodatek, nakonec neotištěný. Opona byla podle Porta pravděpodobně z „předposlední opravy divadla“ v roce 1904.
Podobu opony zachytila vzácná fotografie, uložená dnes v divadelním oddělení Národního muzea. Ve shodě s Portovým popisem je na ní pohled na krumlovský zámek (asi z mostu mezi starým divadlem a Novou hospodou – dnešní městské divadlo). Dolní část profilovaného rámu okolo výjevu je skrytá pod záplavou chryzantém, v levém spodním rohu leží lyra na jakési kartuši (Portem zmíněná maska není na snímku k rozeznání). V pravém dolním rohu je podpis: „Theatermalerei Fr. Tschinkel in Bodenbach an Elbe“. Jestli byl na portálu nad oponou městský znak, jak Port také píše, není z obrázku patrné.
O autorovi opony, děčínském divadelním malíři Tschinkelovi, ani o tom, proč byla přinejmenším opona – a pravděpodobně i další dekorace – objednány z takové dálky, zatím nic dalšího nevíme. Hlavní důvodem ale jistě nebyla kvalita; půvabná, ale rustikálně až naivně namalovaná veduta nepodává o malířských schopnostech svého autora příliš lichotivé svědectví.
Portovu informaci o údajné opravě divadla v roce 1925 není možné – ačkoli ji další autoři důvěřivě opakují – jinde ověřit; měl ji iniciovat starosta Tannich a mělo při ní být mimo jiné vymalováno hlediště (určitě ne přemalována opona, jak bylo také naznačeno, o té Port v této souvislosti nemluví). Jiný zdroj se však ještě v roce 1930 zmiňuje o tom, že na jevišti se devět let nic nedělalo a vše včetně dekorací je ve špatném stavu. Součástí oné opravy měly podle Porta být také nové dekorace od Johanna Matese z Heidelbergu a od Fr. Kikingera.
Nic dalšího o vybavení městského divadla nevíme. Alespoň fotografie zničené opony je však cenným dokladem podoby nesmyslně zaniklého divadla s pozoruhodnou historií.

(Jiří Bláha, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Jiří Bláha, s. 42-43.

Bibliografie:
BLÁHA, Jiří: Městské divadlo Český Krumlov. Heslo v internetové databázi TACE/EUTA: http://www.theatre-architecture.eu/cs/db/?theatreId=29

PORT, Jan: Kartotéka, 195x, Národní muzeum, divadelní odd., badatelna, zásuvka 69, část Divadla

PORT, Jan: Městské divadlo v Krumlově, dodatek k rukopisu studie o zámeckém divadle v Českém Krumlově, publikované v r. 1930, uloženém v pozůstalosti. Národní muzeum, Historické muzeum – divadelní oddělení, Pozůstalost Jana Porta, karton 15, inv. č. 118

Kolektiv autorů (editor Milan Strotzer): Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017, s. 42-43. Komentář Jiří Bláha.

Uložení dokumentace:
Sbírka Národního muzea Praha, Česká republika, H6p-11/2014, vf945a (negativ fotografie na skle)

Historické užití:
staré Městské divadlo v Českém Krumlově

Současné užití:
Sbírka Národního muzea Praha, Česká republika, H6p-11/2014, vf945a (negativ fotografie na skle)

Majitel/umístění:
Národní muzeum Praha

Informátoři:
Jiří Bláha 2016