Opony: Praha, Národní divadlo, 8 návrhů opon k operám B. Smetany, František Kysela, 1922 - 1924

Autor: Kysela František
Vročení: po 1924

Cyklus Smetanových oper, Národní divadlo v Praze 1922 - 1924

V dějinách Národního divadla je rok 1924 významným datem. Spojuje v sobě 100. výročí narození Bedřicha Smetany a také čtyřicet let od jeho úmrtí. Národní divadlo v Praze se k oslavám přihlásilo velkolepým záměrem. Uvedlo rozsáhlý cyklus všech Smetanových oper. V soutěži o scénografické řešení byl vybrán František Kysela. Kysela měl již zkušenost s uváděním oper Prodaná nevěsta a Hubička ve zpěvohře Vinohradského divadla (1915), kde ve spolupráci s Otakarem Ostrčilem a K. H. Hilarem vytvořil scény, které je možné považovat za základ moderní české scénografie. Ve smetanovském cyklu v r. 1924 spolupracoval na jevišti Národního divadla s režisérem Ferdinandem Pujmanem a znovu s dirigentem Otakarem Ostrčilem.

Kysela vyšel ze samé podstaty hudebního díla a uvažoval o operách a jejich inscenování ve výtvarné poloze. Prodanou nevěstu viděl …“jako bohatou škálu barev v jasném slunci, Branibory v Čechách v barvách časného jara, Dalibora jako mocný a hrdý akord symbolických barev, Libuši jako vznešeně bílou a zlatou, ve Dvou vdovách jsem vnímal zabarvení lehkého letního dne, v Hubičce vonnou barvitost rozkvetlého jara, v Tajemství podzimní zářivost žlutí a červení, v Čertově stěně snové, takřka měsíční světélkování.“ •
Celkovou náladu oper tohoto cyklu uváděl jakousi výtvarnou předehrou - malovanou oponou. Vznikly tak výtvarné obrazy k jednotlivým operám. Tento ojedinělý soubor opon reprezentuje výtvarný názor jednoho z nejvýznamnějších scénografů moderního pojetí tohoto oboru. Většina z těchto oper setrvala v tomto výtvarném pojetí řadu let. Např. opera Libuše se v kulisách podle Kyselova návrhu hrála od r. 1924, započítáme-li nucenou válečnou pauzu, až do počátku padesátých let. Což je v dějinách opery Národního divadla zcela výjimečná událost.
Dle Taťány Součkové

• Jan Panenka, Taťána Součková, Prodaná nevěsta na scénách Prozatímního a Národního divadla, Praha 2004, s. 94.

Bibliografie:
Jan Panenka, Taťána Součková, Prodaná nevěsta na scénách Prozatímního a Národního divadla, Praha 2004, s. 94.

Uložení dokumentace:
Národní muzeum, České muzeum hudby, Muzeum Bedřicha Smetany

Sign. Název Premiéra
D 8/33 a,b Tajemství 12. 5. 1922
Sc 0733 Hubička 9. 2. 1923
Sc 0198 Prodaná nevěsta 27. 5. 1923
Sc 0698 Dvě vdovy 2.10. 1923
Sc 0438 Dalibor 9. 1. 1924
D 8/46 Čertova stěna 2. 2. 1924
Sc 0010 Braniboři v Čechách 2. 3. 1924
Sc 0604 Libuše 12. 5. 1924

Historické užití:
Národní divadlo

Současné užití:
Národní muzeum, České muzeum hudby, Muzeum Bedřicha Smetany

Majitel/umístění:
Národní muzeum, České muzeum hudby, Muzeum Bedřicha Smetany