Divadlo Hanácké obce Prostějov, H. Němcová, V. Vedral: Čarodějnická zkouška
Ladislav Vrchovský
Prostějovští ochotníci sáhli po předloze, která patří k tomu lepšímu, co se kontextu divadelních her pro děti nabízí, po hře Heleny Němcové a Václava Vedrala Matěj a čarodějnice. Předloha se blíží k žánru muzikálu, ale soubor Divadla Hanácké obce Prostějov ji hraje jako činoherní pohádku s písničkami. Inscenátoři odhalili i určité slabiny, spočívající v mnohomluvnosti textu a škrtali – tady ovšem nutno říci, že mohli škrtat ještě víc, zejména v první půli ve scénách z čarodějnické školy. Zvolený inscenační princip však bohužel příliš odkazuje na nechvalně známé nedělní televizní pohádky, a to ve všech komponentech, zvláště pak v herectví.
Příběh o čarodějnicích, které více než čarování láká možnost stát se lidmi, případně věnovat se blízké bytosti uvnitř vlastního světa, je autorkou napsán svižně s citem pro vztahy a dramatické situace a se snahou vyhnout se opisnosti. Také hudba Václava Vedrala je nápaditá, osobitá a rozvíjí hudební cítění dětí. Bohužel právě tyto kvality textu i původní hudby nejsou zvoleným pojetím ze strany souboru dále rozvíjeny a umocňovány, ba právě naopak. Původní hudební partitura dokonce vůbec není využívána. Občas dokonce z jeviště zazní věty, které ve hře nejsou a popisují děj, místo toho, aby se hlavně hrály situace a vztahy. Objeví se i hudební žánr rapu, ale v místě, kde jeho použití jde proti smyslu hry, a navíc v provedení odhalující interpretační slabiny - v tomto případě hereček.
Není-li pak herecké tvorby, není-li ze strany herců nabídka hereckých situací, pocitů a motivací, není možné vystavět ani situace režijní. A tak se vlastně dětský divák ani nedozví, proč jedna z mladých čarodějnic dostává šanci stát se vyvolenou milou mladého kováře Matěje, kromě zjištění, že se umyla a je hezká a že se snad i naučí vařit. Trochu málo pro rozhodnutí o společném životě …
Ve stěžejní chvíli hry, v okamžiku rozhodování hlavní postavy, mladé čarodějnice Kačizmy, zdali učinit onen rozhodující krok ze světa čarodějnic do světa lidí a jít za člověčenstvím a láskou, je proces rozhodnutí překryt otázkou, položenou dětem, a slova v tu chvíli jednajících postav zaniknou v křiku zaznívajícím z hlediště.
Prostějovský soubor je ovšem jinak herecky dobře vybaven, má schopnost rozeznat kvality textů při výběru předloh pro vlastní inscenace a projevuje hlubší zájem o práci v oblasti her hraných dospělými pro děti. To vše nabízí naději na další příjemná setkání uvnitř světa divadla – což ostatně potvrdil i Klub dětského diváka, který soubor pozval k dalšímu vystoupení v místním divadle.