Divadlo - web obce (převzato1912)
Zprávu pro zápis do kroniky o počátcích osvětové činnosti v Popovicích připravil pekařský mistr František Špíšek, v které se uvádí, jak ochotnické divadlo již před první světovou válkou bylo základem osvětové práce v obci.Ve svém příspěvku napsal:
První ochotnické divadlo bylo sehráno v roce 1912 pod názvem. "Sedlák Trnka", neboli "Král v šatlavě". Primitivní předvedení této hry bylo na pódiu zhotoveném z prázdných sudů od piva a toto se také na počátku hry prolomilo. Kulisy byly závěsové, pohyblivé a opona ze zeleného plátna. Tuto činnost zavedl učitel Brychta s Aloisem Bečicou. sedláckým synkem, který vedl také obchůdek v čísle 18, vedle obchodnice Hrabalové v č. 38 a žida Pressla. Učitel Brychta spolu s učitelem Zakopalem (oba pocházeli z Hané) cvičili také s tehdejší mládeží, odrostlé škole, Českou besedu.
Herci tohoto předválečného ochotnického divadelního spolu byli:
Foltýn Jan in memoriam
Vlachynská Barbora in memorian
Juřicová Marie ve Vídni
Bečica Alois 18
Vaněk Jan 22
Laga František 90
V roce1917 začala divadelní čínnost po 5ti leté přestávce za vedení Františka Špíška(č. 32) jako 23 letého pekařského mistra v Popovicích spolu s Karlem Veselým, synem poslance z Nivnice, který se ve 12ti letém věku přistěhoval s matkou a sestrou na popovskou faru. Bylo to v roce 1913 a tento o 9 let mladší student z měšťanky, vyhledal u mne, Františka Špíška, kamarádství za účelem osvětové práce, tj. národních oslav a divadel. Již v září 1917 sehráli jsme divadelní hru "Potkalo je štěstí", v roce 1918 "Mlynář a jeho dítě", v roce 1919 "Čert a káča". Mimo to sehrál "Dorost" další hry jako "Pražské švadlenky, Šťastní otcové, Revírník Anton a jiné". Divadelní činnost se pak dále rozvíjela na hasiče, spolek "Orla" a křesťanských žen a zakotvila opět v učitelském sboru.
Již v roce 1919 mělo své vlastní razítko s nápisem: "Ochotnické divadlo v Popovicích", kterým ověřovalo své listiny. Ochotnické divadlo spolu s občany uspořádalo 28. října 1918 pěkný lampiónový průvod. Od roku 1920 bylo sehráno několik desítek her za režie Františka Špíška, z nich se uvádí:
Stroupežnický Naši furianti
Únanov Bílá cikánka
Šamberk Blázinec v 1. poschodí
Oliva Pojď na mé srdce
Turnovský Staří blázni
Fořt Tulácká krev
Trocnovský Krajánku vrať se
Cimler Statek našeho Franty
Bárta Bouřliváci naší vesnice
Socha Krajánkova nevěsta
Balák Mlynář a jeho dítě (po druhé)
Štolba Staré hříchy
opereta : Chudý písničkář a jiné.
Za režie Františka Nováka byly sehrány další hry, některé z nich v přírodě na zahradě u Potomáků, např. Madlenka z kovárny, Svatý Kopeček, Lešetínský kovář a jiné.
Roku 1944 ujímá se opět vedení učitel Josef Glac a do roku 1948 byly sehrány tyto hry
4.,5. a 11. III. veselohra Nevěsta dle receptu
9. a 10. IV. 1944 opereta Líbání se zakazuje
27. a 28.IV.1944 opereta Já jsem švec
Pro rodné lány
Seděla pod borovičkou
23. a 24. a30.III.1946 hra Národ pod křížem
1. a2. II. 1947 opereta Hospůdka u Markyty
15. a 16. III. 1947 veselohra Dědek pod pantoflem
13. IV. 1947 (2x) opereta Okolo rybníka
7.III. 1948 hra Partyzánka Věra
Po zřízení kina v obci v roce 1949 divadelní činnost ustala a v roce 1954 za vedení Antonína Bureše opět zahájili činnost Jiráskovou "Vojnarkou". Dne 19.3. sehráli mladí herci z ČSM hru: "Svatba s delegátkou"a 16.5. sehráli "staří" herci další hru "Třetí zvonění". Tito připravili svým vděčným návštěvníkům na závěr roku na místní poměry velmi náročnou Jiráskovu "Lucernu". Hra měla zdařilý průběh, byla hojně navštívena a odměněna zasloužilým potleskem. Tento úspěch bude pobídkou všem snaživým hercům-ochotníkům do další práce v roce 1955.