Kosmonosy, loreta, Vzkříšení 1894 - 1915, 1918 - 1924
Církevní slavnost vzkříšení Páně na Bílou sobotu v Loretě
(přepis informace umístěné v expozici Loreta Kosmonosy)
Jedná se o uskutečněný nápad zdejšího učitele Eduarda Piskače, jehož hlavním záměrem bylo získání většího zájmu lidí o opravu Lorety a ambitů, které byly již v takovém stavu, že se vážně uvažovalo o jejich zbourání a nahrazení obyčejným železným plotem. V jeho záměru mu nejvíce pomohli řemeslníci z josefodolské továrny, kteří mu poskytli pomoc s veškerými řemeslnými pracemi a to zadarmo. Jak vlastně toto vzkříšení vypadalo a probíhalo? Před santa Casou směrem k vratům byla postavena dřevěná konstrukce, znázorňující Ježíšův hrob. V horní části byla umístěna rakev s ležící 1,8 m vysokou polychromovanou sochou Ježíše Krista (byla zakoupena za 180 zl.). Celý mechanismu fungoval tak, že na závěr slavnosti socha Krista z rakve pomalu začala vstávat až do vzpřímené polohy. Přitom dva plechoví žoldáci stojící na stráži vedle rakve padli. Konečným efektem bylo rozsvícení mnoha malých elektrických světélek. Muselo to být jistě velice poutavé. Lidé potom odcházeli přes náměstí směrem k zámku a lípám do kostela, kde byla slavnost ukončena. Cestou procházeli dvěma velikými slavobránami, k tomuto účelu postavenými. První slavobrána byla mezi sýpkou u fary a budovou štiftu, druhá byla V lipách před kostelem. Celá cesta byla lemována mnoha rozzářenými světly.
První vzkříšení v takovémto provedení se uskutečnilo v roce 1894. Poslední se konalo za první světové války v roce 1915, uspořádali ho vojáci z Kosmonos, kteří byli toho času doma na dovolené. Socha Krista se v pozdější době ztratila.
Spolu s neobvyklou elektrifikací bylo vytvořeno monumentální divadlo, které získalo ohromnou popularitu. Teprve světová válka toto předvádění přerušila. Po válce obnovené představení již příliš nezaujalo a v r. 1924 skončilo. Jen v soukromých sbírkách se objevuje několik pohlednic.
(Kulisy ve zbídačeném stavu pohozené ve sklepení Lorety fotografoval 2004 Jiří Valenta.)