...tři soubory pro postup na národní přehlídku Divadelní Děčín. Kvalitativní rozdíl mezi nimi byl tak minimální, že všechny by bylo možno s klidným svědomím nominovat.
Po dlouhém zvažování se porota nakonec rozhodla pro Divadlo PRKNO s českou premiérou inscenace Eduarda Rovnera Kvartet.
Soubor tuto absurdní hru nazval tragikomedií, která je věnovaná všem, kteří trpěli necitelností a krutostí. Odehrává se v jednom pokoji s velkým portrétem Ludwiga van Beethovena. Otec cvičí na nejsoucí violoncello, syn ho přichází informovat, že matka má bolesti a je jí stále hůře. Otec vykládá, že má povinnost cvičit na připravovaný koncert, kterým do celého světa rozšíří, radost, mír a svobodu. Syn odchází matce pro léky. Do místnosti postupně přicházejí ostatní členové kvarteta. Po rozpravách, ve kterých zazní oslavné řeči a osobní vzpomínky, začnou „hudebníci“ zkoušet. Všichni mají pouze smyčce, hudba zní z magnetofonu na stolku. Zkoušku postupně přerušuje zvonění trpící matky, telefon doktora a nakonec syn. Kvarteto, které se chystá na vystoupení v televizi, odtáhne matku, která přišla pro pomoc, do zákulisí, kde ji umlčí. Když v závěru přichází syn s mrtvou matkou v náručí, jeden z hudebníků ho probodne smyčcem. Tuto krutou hru o pomatených hodnotách lidství soubor ve své premiéře na Hoblíku skvěle herecky zvládl. (K ceně za inscenaci a za dramaturgický počin se přiřadila i společná cena M. Reifovi, J. Hemalovi, J. Říhovi a V. Jakubcovi za herecké výkony.) Porota souboru připomněla, že absurdní drama nejlépe vyzní, hraje-li se realisticky. Velká herecká nadsázka, místy přicházející až ke grotesce, může zeslabit celkové vyznění absurdní hry.