KOMÁREK, Josef: Divadlo v Chlumci nad Cidlinou včera a dnes. AS 2007, č. 6
Divadlo v Chlumci nad Cidlinou včera a dnes
Josef Komárek – Psí dečka
První písemná zmínka o Chlumci pochází z roku 1235. První zpráva o chlumeckém divadle, které provozovali studenti v čele s Václavem Klimentem Klicperou, pak z roku 1811. Hrálo se česky v tzv. Ressoursu. Na zámku Karlova Koruna pro tehdejší panstvo ovšem hráli německy.
Václav Kliment Klicpera se narodil v Chlumci nad Cidlinou dne 23. listopadu 1792. Své mládí prožil v rodném městě. I když jej později opustil, vždy se k němu pak vracel ve své tvorbě. V roce 1813, tedy jako jednadvacetiletý mladík, vystupoval jako ochotník ve Stavovském divadle a stal se předním členem skupiny, která se znovu snažila zaktivizovat české divadlo v Praze. A také už z tohoto období pochází jeho dramatická prvotina Blaník. Po absolvování gymnázia přešel Klicpera na filozofii, kterou ukončil po třech letech, a dal se zapsat na medicínu. Zde vytrval jen dva roky a znovu se vrátil na filozofii, kde konečně za Jungmannova vedení ukončil svá studia. Po krátkém působení na Akademickém gymnáziu v Praze byl jmenován profesorem na Gymnáziu v Hradci Králové. Dříve však, než ukončil studia a než opustil Prahu, napsal, převážně v r. 1817, desítku výtečných dramatických prací, takže tento rok byl nejen nejplodnějším, ale také umělecky nejúspěšnějším rokem Klicperova života. V Hradci Králové se Klicpera jako profesor opět účastnil ochotnického života a ve dvacátých letech zde u nakladatele Pospíšila vydal souborně svá díla. V psaní her neustal Klicpera ani zde, ale plodnost a důvtip studentských let se pomalu z jeho díla vytrácí. Z dramat, která dnes můžeme právem pokládat za trvalé a živé dědictví, jmenujme např. Veselohru na mostě, Hadriána z Římsů, Rohovína Čtverrohého, Zlého jelena, Divotvorný klobouk, Ptáčníka, Potopu světa, Ženský boj a Každý něco pro vlast. Klicperovo dílo, které se hraje dodnes, je impozantní i svým rozsahem. Napsal celkem jedenadvacet veseloher, tři tragédie, sedm her historických, patnáct her rytířských, loupežnických a duchovních, jeden proverb a jedno operní libreto, úhrnem padesát sedm dramatických textů, a to původních.
Po opětném návratu do Prahy působil Klicpera nejen jako profesor, dramatik a literát, ale i jako politik a aktivně se účastnil revolučních událostí roku 1848. Za účast v nich byl úřady politicky podezírán, denunciován a za bachovské reakce roku 1853 předčasně penzionován. Nová významná dramatická díla již do konce svého života nevytvořil. Zemřel v Praze 15. září 1859. Na českých jevištích, ochotnických i v kamenných divadlech, však otec české veselohry stale dosud žije.
V našem městě v první polovině 19. století vznikaly a záhy zanikaly různé divadelní spolky. O jejich působení se však nedochovala žádná bližší data. Teprve v roce 1861, dle nalezeného zápisu, byl v Chlumci nad Cidlinou založen „Spolek divadelních ochotníků“, sdružující ve svém středu horlivce a nadšence božské Thálie, kteří se s velkým elánem a chutí pouštěli do krásné a ducha vzdělávací činnosti. V těchto prvních dobách byl protektorem ochotnického divadla Josef Daněk, ředitelem dr. Dlouhý a režisérem Václav Laňár. Jejich úsilím se také podařilo, že ochotnické divadlo zahájilo ještě téhož roku svoji činnost. V druhé polovině 19. století vznikly v našem městě ještě další spolky, které se staly v budoucnu stavebními kameny nového divadelního spolku. Velmi podrobně se provozováním ochotnického divadla v Chlumci nad Cidlinou od jeho prvopočátků až do současnosti zabývá jeho nestor – herec, režisér, autor a spoluzakladatel Klicperových Chlumců pan Antonín Lauterbach ve své knize Historie chlumeckého divadla, která vyšla v loňském roce. Krátký úryvek z této knihy nás vrátí do dob pro ochotnické divadlo v našem městě tak důležitých: „Ve všeobecném vlasteneckém nadšení, které v letech šedesátých v Čechách panovalo, sestoupilo se několik horlivých vlastenců zdejších, aby i v Chlumci n. C., po příkladu jiných probudilých měst, založilo jednotu pěveckou. Bylo toho zde také třeba, aby duch český zavládl ve městě, neb němčina roztahovala své drápy již i do rodin a v lepší společnosti jinak než německy se nemluvilo. A myšlenka ta nalezla plného souhlasu ve všech vrstvách obyvatelstva. Dne 23. srpna 1863 sešli se nadšenci tito v počtu třicet sedm a vlastnoručním zápisem v knize členů stvrdili, že ,co účinkující údové k zpěváckému spolku chlumeckému přistupují a zároveň slibují stanovy téhož spolku zachovávati´. Současně předloženy a projednány stanovy spolkové a zaslány k úřednímu schválení.“ A je téměř neuvěřitelné, že se ochotnické divadlo zásluhou stovek a možná i tisíců svých členů a příznivců udrželo v našem malém městě (na konci 19. a počátkem 20. stol. u nás působily i čtyři soubory) až dodnes. Chlumečtí, hrdi na svého slavného rodáka, z úcty a vděčnosti postavili v roce 1874 pomník, při jehož odhalení 15. srpna mimo jiné byly sehrány jeho dvě skvělé aktovky Veselohra na mostě a Rohovín Čtverrohý. Pomník, po několika úpravách, je dnes význačnou dominantou zrenovovaného Klicperova náměstí.
V roce 1935 přišel dramatický soubor, již dlouho nesoucí jméno slavného chlumeckého dramatika, s myšlenkou pořádat každoročně na počest V.K. Klicpery, po vzoru Jiráskova Hronova, divadelní slavnosti pod názvem Klicperův Chlumec. K uskutečnění této myšlenky došlo až o dva roky později, a to v pátek 28. května 1937 v 19.45, kdy u pomníku na náměstí bylo za účasti všech chlumeckých kulturních spolků vzpomenuto Klicperových zásluh, a 30. května se v Dělnickém domě poprvé rozvlnila opona nad 1. Klicperovým Chlumcem. Byl to skromný začátek, kdy nadšení chlumečtí ochotníci jediným představením hry V.K. Klicpery Každý něco pro vlast oslavili zároveň 145. výročí jeho narození. Nikdo ze zakladatelů tehdy netušil, že divadelní slavnosti v našem městě právě zapouštějí hluboké kořeny. Pouze dvakrát, a to v letech 1942–1945 a 1950–1954, se tehdejší vládní režimy pokoušely pro ně nevhodné múzy umlčet, a tak byly chlumecké divadelní přehlídky z moci politické a tím i úřední zrušeny.
Klicperův Chlumec byl za dobu svého trvání svědkem stovek skvělých představení, byl místem dvou celostátních přehlídek, okresních a krajských přehlídek, stal se dostaveníčkem nejen ochotnických souborů, ale i profesionálních scén, byl pódiem k uvítání významných osobností z divadelního světa (s chlumeckými „Klicperáky“ si jezdívali z Prahy zahrát i Vlasta Fabiánová nebo Karel Höger), prošel dobou velké návštěvnosti v přírodním divadle, kam chodilo přes dva tisíce diváků na představení, ale i dobou velkého diváckého nezájmu s mnohatisícovým deficitem, ale hlavně byl místem radostného setkání lidí, kteří nade vše milovali divadlo.
K jedné z největších událostí v dlouholeté historii chlumeckého divadla došlo v loňském roce. Dne 28. září 2006 se splnil odvěký sen všech chlumeckých ochotníků – mít stálou, kvalitní divadelní scénu. Tento den bylo starostou Ing. Miroslavem Uchytilem, Antonínem Lauterbachem a vzácnými hosty, mezi nimiž nechyběli královéhradecký biskup Mons. Dominik Duka, ministr kultury Martin Štěpánek, hejtman Královéhradeckého kraje Ing. Pavel Bradík, senátor a primátor Pardubic Ing. Jiří Stříteský, poslanci a senátoři Parlamentu ČR, ředitel Národního divadla Jan Mrzena, ředitel Klicperova divadla v Hradci Králové Ladislav Zeman a další významné osobnosti, v našem městě slavnostně otevřeno nové víceúčelové kulturní zařízení – Klicperův dům. Tento kulturní dům, jehož investorem se stalo Město Chlumec nad Cidlinou, vznikl přestavbou bývalého nevyhovujícího kina nákladem 33 milionů (divadlo v Chlumci nad Cidlinou slibovali všichni starostové a radní za všech v naší zemi probíhajících režimů).
V Klicperově domě je moderní prostorné jeviště a kvalitní technické zázemí. Sál se skvělou akustikou má kapacitu 229 míst. K nepřehlédnutí je nádherně restaurovaná první opona chlumeckého ochotnického divadla, která byla původně umístěna v hotelu Liverpool a samozřejmě busta V.K. Klicpery od akademického sochaře Vojtěcha Adamce. Je zde i malý sál pro různé komorní pořady a výstavy. A je v něm pamatováno i na DS Klicpera, který zde získal nové prostory na zkoušení i prostornou kulisárnu.
U příležitosti této pro nás tak slavnostní chvíle jsme uvedli hned tři divadelní premiéry. Pod vedením Zdeny Jeníčkové, dlouholeté členky a v současné době i jednatelky souboru, jsme nastudovali Klicperovu neprávem opomíjenou jednoaktovku Potopa světa. Vzhledem k tomu, že naše město mělo v době otevření žijící legendu, jejíž jméno je nerozlučně spjato s ochotnickým divadlem, pana Antonína Lauterbacha, nositele nejvyššího ochotnického ocenění Zlatého odznaku J.K. Tyla, druhá divadelní hra a premiéra Vězeň na Bezdězu pocházela z jeho autorské dílny a byla připravena pod jeho režijním vedením.
Třetí chlumeckou premiérou, která byla uvedena o dva dny později, a to 30. září jako zahajovací představení 59. ročníku Klicperova Chlumce, byla hra Petera Stona s hudbou Jule Styna a texty Boba Merrilla Sugar, kterou většina diváků zná spíše jako slavný americký film režiséra Billyho Wildera z roku 1959 s Merilyn Monroe pod názvem Někdo to rád horké. Tuto skvělou divadelní komedii o dvou muzikantech převlečených za ženy, mafiánech a „o hledání opravdové velké lásky“ nastudoval soubor pod režisérskou taktovkou Jaroslava Málka, který dokázal stmelit kolektiv chlumeckých ochotníků, mladých muzikantů ze swingového orchestru Melodybrass pod vedením Jana Petrovického a tanečnic skupiny SHE – POT v čele s Janou Karlíkovou v jeden dobře šlapající tým. „Už v okamžiku, kdy jsme se rozhodli zkusit se poprat s tímto fantastickým textem, jsem si byl vědom, že je to pěkná drzost. A na tomto místě říkám zcela upřímně. Kdybych věděl, co nás čeká, tak nevím, nevím – asi bych váhal – možná o tři dny déle. A nakonec bych do toho asi šel znovu,“ píše režisér v programu k tomuto představení. Tímto muzikálem jsme si troufli pro nás na nebývalý a velmi náročný projekt co do množství účinkujících, spojení hereckých výkonů s výkony pěveckými, tanečními a muzikantskými. Byly to stovky hodin strávených na zkouškách, které se konaly pravidelně dvakrát i třikrát týdně kromě prázdnin po celý rok. Byly to litry potu i bezesných noci, zda bylo uděláno maximum pro to, aby neodcházeli z hlediště diváci zklamáni. A jak říká režisér Jaroslav Málek: „Stálo to hodně potu, nervy, někdy i slzy. Na druhou stranu to byla úžasná chuť a vůle mnoha lidí z různých oborů dokázat, že i amatér na to má! Má na to právo, a má to minimálně zkusit!!!“
Život už je takový, že nám vedle bezstarostných a veselých dní přináší i ty smutné. K těm druhým patřil i letošní 26. květen, kdy naše řady opustil v nedožitých 95 letech náš kamarád, herec, režisér, dramatik a spisovatel a spoluzakladatel 1. Klicperova Chlumce, čestný občan města, pan učitel Antonín Lauterbach. Toníček, jak mu s láskou a úctou říkali i ti nejmladší Klicperáci, byl laskavý a skromný člověk, který velkou část svého času věnoval divadlu. Ať už jako autor divadelních her či knih o historii chlumeckého divadla, jako režisér nebo herec. Nikdy se nepovyšoval nad ostatní a vždy uměl poradit či ocenit práci ostatních členů souboru a povzbudit je v jejich konání. Každý z nás má ve svém životě velké přání, či chcete-li, sen. Pro Toníčka bylo tím snem divadlo – tedy přesně řečeno budova, ve které by se dalo hrát. Splnění tohoto snu věnoval mnoho energie a času a s velikou radostí s námi vloni oslavil jeho splnění – otevření nového divadla. A je to určitě spravedlivé, protože on si to opravdu zasloužil, – vším – tím, jaký byl, i tím, co dělal.
Je k chvále našeho města, jeho obyvatel i našich radních, že Klicperovo rodiště zůstalo věrno tak krásné tradici, jakou je Klicperův Chlumec, a že jsme se letos dočkali již jeho 60. ročníku pořádaného naším občanským sdružením „Divadelní soubor Klicpera“ Chlumec nad Cidlinou ve spolupráci s Městem Chlumec nad Cidlinou a pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje. Mediálním partnerem byl Český rozhlas Hradec Králové a Rádio OK.
Na přípravách jubilejního 60. ročníku Klicperova Chlumce, který probíhal ve dnech 5. října–17. listopadu 2007, jsme začali pracovat již koncem loňského roku. Po dlouhém zvažování, které soubory s jakou hrou pozvat, jsme vybrali následující: DS Vojan z Libice nad Cidlinou s hrou Oskar od Claude Magniera, DS Právě začínáme z Horních Počernic s představením hry Marca Camolettiho Když ty, tak já taky, DS J. K. Tyl z Meziměstí s úžasně předvedenou Úžasnou svatbou autora Robina Hawdona, Obědovický ochotnický spolek předvedl Drdovy Hrátky s čertem. Slovenský Divadelný súbor Jána Chalupku města Brezna s hrou Paní richtárka od Ferko Urbánka pak tvořil pomyslnou třešničku na dortu letošního ročníku druhého nejstaršího festivalu ochotnického divadla v Čechách, hned po Jiráskově Hronově. V průběhu přehlídky jsme uspořádali koncert swingového big bandu Melodybrass. Český rozhlas Praha natáčel pořad Radiodárek s našim divadelním kolegou, režisérem a hercem Jaroslavem Málkem (vysílání pořadu 25. 11. 2007 v 11.00 – 12.00 hod na frekvenci 81,3 FM).
V sobotu 13. října se konalo v rámci 60. ročníku Klicperova Chlumce v Klicperově domě naše jubilejní, věřte, nevěřte, již třicáté představení divadelní hry Sugar. K tomuto datu ho zhlédlo v různých koutech Čech 6320 diváků. Nás, Klicperáky, čekalo opět vyprodané hlediště s nadšenými diváky, mezi kterými byla tentokrát řada vzácných hostů, a to i z řad profesionálních divadelníků. V závěru tohoto představení jsme pokřtili DVD s nahrávkou tohoto představení. Sobě na památku, divákům pro potěšení a všem jako doklad toho, jaké skvělé divadlo se na počátku 21. století v Chlumci hrálo. Do samotného křtu, jak jinak než sektem, byli zapojeni i chlumečtí městští strážníci (možná jim nabídneme ochotnické angažmá). Není třeba připomínat, že otcem české veselohry je chlumecký rodák Václav Kliment Klicpera a otcem chlumeckého divadla Antonín Lauterbach. Proto těmi prvními, kdo se ujaly křtu, byly jeho dcera Jiřina a vnučka Kateřina. Dalšími kmotry byl pan režisér Ivo Krobot, pan Lubomír Šavrda – tvůrce DVD, a pan Václav Dušek, člen pardubického divadla a dlouholetý přítel a příznivec chlumeckých ochotníků.
P. S. Divadelní soubor Klicpera děkuje všem svým příznivcům za velký zájem o naše divadelní představení a za to, že doma, v Chlumci, máme skvělé divadelní publikum, které dokázalo vykoupit všechny vstupenky všech představení letošního 60. ročníku Klicperova Chlumce. Už nyní připravujeme ročník příští (a laťka je vysoko) a samozřejmě že i Divadelní ples v maskách a kostýmech jako vždy na jaře. Sledujte www.dsklicpera.eu
Josef Komárek – Psí dečka
První písemná zmínka o Chlumci pochází z roku 1235. První zpráva o chlumeckém divadle, které provozovali studenti v čele s Václavem Klimentem Klicperou, pak z roku 1811. Hrálo se česky v tzv. Ressoursu. Na zámku Karlova Koruna pro tehdejší panstvo ovšem hráli německy.
Václav Kliment Klicpera se narodil v Chlumci nad Cidlinou dne 23. listopadu 1792. Své mládí prožil v rodném městě. I když jej později opustil, vždy se k němu pak vracel ve své tvorbě. V roce 1813, tedy jako jednadvacetiletý mladík, vystupoval jako ochotník ve Stavovském divadle a stal se předním členem skupiny, která se znovu snažila zaktivizovat české divadlo v Praze. A také už z tohoto období pochází jeho dramatická prvotina Blaník. Po absolvování gymnázia přešel Klicpera na filozofii, kterou ukončil po třech letech, a dal se zapsat na medicínu. Zde vytrval jen dva roky a znovu se vrátil na filozofii, kde konečně za Jungmannova vedení ukončil svá studia. Po krátkém působení na Akademickém gymnáziu v Praze byl jmenován profesorem na Gymnáziu v Hradci Králové. Dříve však, než ukončil studia a než opustil Prahu, napsal, převážně v r. 1817, desítku výtečných dramatických prací, takže tento rok byl nejen nejplodnějším, ale také umělecky nejúspěšnějším rokem Klicperova života. V Hradci Králové se Klicpera jako profesor opět účastnil ochotnického života a ve dvacátých letech zde u nakladatele Pospíšila vydal souborně svá díla. V psaní her neustal Klicpera ani zde, ale plodnost a důvtip studentských let se pomalu z jeho díla vytrácí. Z dramat, která dnes můžeme právem pokládat za trvalé a živé dědictví, jmenujme např. Veselohru na mostě, Hadriána z Římsů, Rohovína Čtverrohého, Zlého jelena, Divotvorný klobouk, Ptáčníka, Potopu světa, Ženský boj a Každý něco pro vlast. Klicperovo dílo, které se hraje dodnes, je impozantní i svým rozsahem. Napsal celkem jedenadvacet veseloher, tři tragédie, sedm her historických, patnáct her rytířských, loupežnických a duchovních, jeden proverb a jedno operní libreto, úhrnem padesát sedm dramatických textů, a to původních.
Po opětném návratu do Prahy působil Klicpera nejen jako profesor, dramatik a literát, ale i jako politik a aktivně se účastnil revolučních událostí roku 1848. Za účast v nich byl úřady politicky podezírán, denunciován a za bachovské reakce roku 1853 předčasně penzionován. Nová významná dramatická díla již do konce svého života nevytvořil. Zemřel v Praze 15. září 1859. Na českých jevištích, ochotnických i v kamenných divadlech, však otec české veselohry stale dosud žije.
V našem městě v první polovině 19. století vznikaly a záhy zanikaly různé divadelní spolky. O jejich působení se však nedochovala žádná bližší data. Teprve v roce 1861, dle nalezeného zápisu, byl v Chlumci nad Cidlinou založen „Spolek divadelních ochotníků“, sdružující ve svém středu horlivce a nadšence božské Thálie, kteří se s velkým elánem a chutí pouštěli do krásné a ducha vzdělávací činnosti. V těchto prvních dobách byl protektorem ochotnického divadla Josef Daněk, ředitelem dr. Dlouhý a režisérem Václav Laňár. Jejich úsilím se také podařilo, že ochotnické divadlo zahájilo ještě téhož roku svoji činnost. V druhé polovině 19. století vznikly v našem městě ještě další spolky, které se staly v budoucnu stavebními kameny nového divadelního spolku. Velmi podrobně se provozováním ochotnického divadla v Chlumci nad Cidlinou od jeho prvopočátků až do současnosti zabývá jeho nestor – herec, režisér, autor a spoluzakladatel Klicperových Chlumců pan Antonín Lauterbach ve své knize Historie chlumeckého divadla, která vyšla v loňském roce. Krátký úryvek z této knihy nás vrátí do dob pro ochotnické divadlo v našem městě tak důležitých: „Ve všeobecném vlasteneckém nadšení, které v letech šedesátých v Čechách panovalo, sestoupilo se několik horlivých vlastenců zdejších, aby i v Chlumci n. C., po příkladu jiných probudilých měst, založilo jednotu pěveckou. Bylo toho zde také třeba, aby duch český zavládl ve městě, neb němčina roztahovala své drápy již i do rodin a v lepší společnosti jinak než německy se nemluvilo. A myšlenka ta nalezla plného souhlasu ve všech vrstvách obyvatelstva. Dne 23. srpna 1863 sešli se nadšenci tito v počtu třicet sedm a vlastnoručním zápisem v knize členů stvrdili, že ,co účinkující údové k zpěváckému spolku chlumeckému přistupují a zároveň slibují stanovy téhož spolku zachovávati´. Současně předloženy a projednány stanovy spolkové a zaslány k úřednímu schválení.“ A je téměř neuvěřitelné, že se ochotnické divadlo zásluhou stovek a možná i tisíců svých členů a příznivců udrželo v našem malém městě (na konci 19. a počátkem 20. stol. u nás působily i čtyři soubory) až dodnes. Chlumečtí, hrdi na svého slavného rodáka, z úcty a vděčnosti postavili v roce 1874 pomník, při jehož odhalení 15. srpna mimo jiné byly sehrány jeho dvě skvělé aktovky Veselohra na mostě a Rohovín Čtverrohý. Pomník, po několika úpravách, je dnes význačnou dominantou zrenovovaného Klicperova náměstí.
V roce 1935 přišel dramatický soubor, již dlouho nesoucí jméno slavného chlumeckého dramatika, s myšlenkou pořádat každoročně na počest V.K. Klicpery, po vzoru Jiráskova Hronova, divadelní slavnosti pod názvem Klicperův Chlumec. K uskutečnění této myšlenky došlo až o dva roky později, a to v pátek 28. května 1937 v 19.45, kdy u pomníku na náměstí bylo za účasti všech chlumeckých kulturních spolků vzpomenuto Klicperových zásluh, a 30. května se v Dělnickém domě poprvé rozvlnila opona nad 1. Klicperovým Chlumcem. Byl to skromný začátek, kdy nadšení chlumečtí ochotníci jediným představením hry V.K. Klicpery Každý něco pro vlast oslavili zároveň 145. výročí jeho narození. Nikdo ze zakladatelů tehdy netušil, že divadelní slavnosti v našem městě právě zapouštějí hluboké kořeny. Pouze dvakrát, a to v letech 1942–1945 a 1950–1954, se tehdejší vládní režimy pokoušely pro ně nevhodné múzy umlčet, a tak byly chlumecké divadelní přehlídky z moci politické a tím i úřední zrušeny.
Klicperův Chlumec byl za dobu svého trvání svědkem stovek skvělých představení, byl místem dvou celostátních přehlídek, okresních a krajských přehlídek, stal se dostaveníčkem nejen ochotnických souborů, ale i profesionálních scén, byl pódiem k uvítání významných osobností z divadelního světa (s chlumeckými „Klicperáky“ si jezdívali z Prahy zahrát i Vlasta Fabiánová nebo Karel Höger), prošel dobou velké návštěvnosti v přírodním divadle, kam chodilo přes dva tisíce diváků na představení, ale i dobou velkého diváckého nezájmu s mnohatisícovým deficitem, ale hlavně byl místem radostného setkání lidí, kteří nade vše milovali divadlo.
K jedné z největších událostí v dlouholeté historii chlumeckého divadla došlo v loňském roce. Dne 28. září 2006 se splnil odvěký sen všech chlumeckých ochotníků – mít stálou, kvalitní divadelní scénu. Tento den bylo starostou Ing. Miroslavem Uchytilem, Antonínem Lauterbachem a vzácnými hosty, mezi nimiž nechyběli královéhradecký biskup Mons. Dominik Duka, ministr kultury Martin Štěpánek, hejtman Královéhradeckého kraje Ing. Pavel Bradík, senátor a primátor Pardubic Ing. Jiří Stříteský, poslanci a senátoři Parlamentu ČR, ředitel Národního divadla Jan Mrzena, ředitel Klicperova divadla v Hradci Králové Ladislav Zeman a další významné osobnosti, v našem městě slavnostně otevřeno nové víceúčelové kulturní zařízení – Klicperův dům. Tento kulturní dům, jehož investorem se stalo Město Chlumec nad Cidlinou, vznikl přestavbou bývalého nevyhovujícího kina nákladem 33 milionů (divadlo v Chlumci nad Cidlinou slibovali všichni starostové a radní za všech v naší zemi probíhajících režimů).
V Klicperově domě je moderní prostorné jeviště a kvalitní technické zázemí. Sál se skvělou akustikou má kapacitu 229 míst. K nepřehlédnutí je nádherně restaurovaná první opona chlumeckého ochotnického divadla, která byla původně umístěna v hotelu Liverpool a samozřejmě busta V.K. Klicpery od akademického sochaře Vojtěcha Adamce. Je zde i malý sál pro různé komorní pořady a výstavy. A je v něm pamatováno i na DS Klicpera, který zde získal nové prostory na zkoušení i prostornou kulisárnu.
U příležitosti této pro nás tak slavnostní chvíle jsme uvedli hned tři divadelní premiéry. Pod vedením Zdeny Jeníčkové, dlouholeté členky a v současné době i jednatelky souboru, jsme nastudovali Klicperovu neprávem opomíjenou jednoaktovku Potopa světa. Vzhledem k tomu, že naše město mělo v době otevření žijící legendu, jejíž jméno je nerozlučně spjato s ochotnickým divadlem, pana Antonína Lauterbacha, nositele nejvyššího ochotnického ocenění Zlatého odznaku J.K. Tyla, druhá divadelní hra a premiéra Vězeň na Bezdězu pocházela z jeho autorské dílny a byla připravena pod jeho režijním vedením.
Třetí chlumeckou premiérou, která byla uvedena o dva dny později, a to 30. září jako zahajovací představení 59. ročníku Klicperova Chlumce, byla hra Petera Stona s hudbou Jule Styna a texty Boba Merrilla Sugar, kterou většina diváků zná spíše jako slavný americký film režiséra Billyho Wildera z roku 1959 s Merilyn Monroe pod názvem Někdo to rád horké. Tuto skvělou divadelní komedii o dvou muzikantech převlečených za ženy, mafiánech a „o hledání opravdové velké lásky“ nastudoval soubor pod režisérskou taktovkou Jaroslava Málka, který dokázal stmelit kolektiv chlumeckých ochotníků, mladých muzikantů ze swingového orchestru Melodybrass pod vedením Jana Petrovického a tanečnic skupiny SHE – POT v čele s Janou Karlíkovou v jeden dobře šlapající tým. „Už v okamžiku, kdy jsme se rozhodli zkusit se poprat s tímto fantastickým textem, jsem si byl vědom, že je to pěkná drzost. A na tomto místě říkám zcela upřímně. Kdybych věděl, co nás čeká, tak nevím, nevím – asi bych váhal – možná o tři dny déle. A nakonec bych do toho asi šel znovu,“ píše režisér v programu k tomuto představení. Tímto muzikálem jsme si troufli pro nás na nebývalý a velmi náročný projekt co do množství účinkujících, spojení hereckých výkonů s výkony pěveckými, tanečními a muzikantskými. Byly to stovky hodin strávených na zkouškách, které se konaly pravidelně dvakrát i třikrát týdně kromě prázdnin po celý rok. Byly to litry potu i bezesných noci, zda bylo uděláno maximum pro to, aby neodcházeli z hlediště diváci zklamáni. A jak říká režisér Jaroslav Málek: „Stálo to hodně potu, nervy, někdy i slzy. Na druhou stranu to byla úžasná chuť a vůle mnoha lidí z různých oborů dokázat, že i amatér na to má! Má na to právo, a má to minimálně zkusit!!!“
Život už je takový, že nám vedle bezstarostných a veselých dní přináší i ty smutné. K těm druhým patřil i letošní 26. květen, kdy naše řady opustil v nedožitých 95 letech náš kamarád, herec, režisér, dramatik a spisovatel a spoluzakladatel 1. Klicperova Chlumce, čestný občan města, pan učitel Antonín Lauterbach. Toníček, jak mu s láskou a úctou říkali i ti nejmladší Klicperáci, byl laskavý a skromný člověk, který velkou část svého času věnoval divadlu. Ať už jako autor divadelních her či knih o historii chlumeckého divadla, jako režisér nebo herec. Nikdy se nepovyšoval nad ostatní a vždy uměl poradit či ocenit práci ostatních členů souboru a povzbudit je v jejich konání. Každý z nás má ve svém životě velké přání, či chcete-li, sen. Pro Toníčka bylo tím snem divadlo – tedy přesně řečeno budova, ve které by se dalo hrát. Splnění tohoto snu věnoval mnoho energie a času a s velikou radostí s námi vloni oslavil jeho splnění – otevření nového divadla. A je to určitě spravedlivé, protože on si to opravdu zasloužil, – vším – tím, jaký byl, i tím, co dělal.
Je k chvále našeho města, jeho obyvatel i našich radních, že Klicperovo rodiště zůstalo věrno tak krásné tradici, jakou je Klicperův Chlumec, a že jsme se letos dočkali již jeho 60. ročníku pořádaného naším občanským sdružením „Divadelní soubor Klicpera“ Chlumec nad Cidlinou ve spolupráci s Městem Chlumec nad Cidlinou a pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje. Mediálním partnerem byl Český rozhlas Hradec Králové a Rádio OK.
Na přípravách jubilejního 60. ročníku Klicperova Chlumce, který probíhal ve dnech 5. října–17. listopadu 2007, jsme začali pracovat již koncem loňského roku. Po dlouhém zvažování, které soubory s jakou hrou pozvat, jsme vybrali následující: DS Vojan z Libice nad Cidlinou s hrou Oskar od Claude Magniera, DS Právě začínáme z Horních Počernic s představením hry Marca Camolettiho Když ty, tak já taky, DS J. K. Tyl z Meziměstí s úžasně předvedenou Úžasnou svatbou autora Robina Hawdona, Obědovický ochotnický spolek předvedl Drdovy Hrátky s čertem. Slovenský Divadelný súbor Jána Chalupku města Brezna s hrou Paní richtárka od Ferko Urbánka pak tvořil pomyslnou třešničku na dortu letošního ročníku druhého nejstaršího festivalu ochotnického divadla v Čechách, hned po Jiráskově Hronově. V průběhu přehlídky jsme uspořádali koncert swingového big bandu Melodybrass. Český rozhlas Praha natáčel pořad Radiodárek s našim divadelním kolegou, režisérem a hercem Jaroslavem Málkem (vysílání pořadu 25. 11. 2007 v 11.00 – 12.00 hod na frekvenci 81,3 FM).
V sobotu 13. října se konalo v rámci 60. ročníku Klicperova Chlumce v Klicperově domě naše jubilejní, věřte, nevěřte, již třicáté představení divadelní hry Sugar. K tomuto datu ho zhlédlo v různých koutech Čech 6320 diváků. Nás, Klicperáky, čekalo opět vyprodané hlediště s nadšenými diváky, mezi kterými byla tentokrát řada vzácných hostů, a to i z řad profesionálních divadelníků. V závěru tohoto představení jsme pokřtili DVD s nahrávkou tohoto představení. Sobě na památku, divákům pro potěšení a všem jako doklad toho, jaké skvělé divadlo se na počátku 21. století v Chlumci hrálo. Do samotného křtu, jak jinak než sektem, byli zapojeni i chlumečtí městští strážníci (možná jim nabídneme ochotnické angažmá). Není třeba připomínat, že otcem české veselohry je chlumecký rodák Václav Kliment Klicpera a otcem chlumeckého divadla Antonín Lauterbach. Proto těmi prvními, kdo se ujaly křtu, byly jeho dcera Jiřina a vnučka Kateřina. Dalšími kmotry byl pan režisér Ivo Krobot, pan Lubomír Šavrda – tvůrce DVD, a pan Václav Dušek, člen pardubického divadla a dlouholetý přítel a příznivec chlumeckých ochotníků.
P. S. Divadelní soubor Klicpera děkuje všem svým příznivcům za velký zájem o naše divadelní představení a za to, že doma, v Chlumci, máme skvělé divadelní publikum, které dokázalo vykoupit všechny vstupenky všech představení letošního 60. ročníku Klicperova Chlumce. Už nyní připravujeme ročník příští (a laťka je vysoko) a samozřejmě že i Divadelní ples v maskách a kostýmech jako vždy na jaře. Sledujte www.dsklicpera.eu
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.