HULEC, Vladimír: V Písku až po uši. 46. Šrámkův Písek - Harila. AS 2007, č. 3, s. 44.

Nominaci na JH si z Písku odvezli Nejhodnější medvídci s inscenací hry René Levínského (v programu vystupuje pod pseudonymem Helmut Kuhl) Harila. Hra, která má na jedné stránce víc sprostých slov než řeknete za celý život, má všechny předpoklady stát se kultovní. Je z prostředí stárnoucích punkerů, kteří žijí zcela mimo společnost a čekají na Godota – tedy na absolutní svobodu. Jsou ale již skeptičtí a jen tak bezcílně přežívají. Ukradnou ze zoo opici (Harilu) a rozhodnou se jí dát svobodu. Nakonec ale sami tuto gorilu zotročí a využívají ke svému – problematickému – prospěchu. Obsahově provokativní hra je psána vysoce stylizovaným jazykem plným vulgarismů té nejhrubší provenience. Rozhodně není přístupná dětem! Přes všechnu tuto hrubost je to ale vysoce rafinovaná, náročná hra s jazykem, která si nezadá s Vančurovým Rozmarným létem – právě jazyk je nositelem obsahu a posouvá banální příběh do roviny poezie. Soubor i režisér Akram Staněk si jsou toho vědomi, a tak jen simulují výstavbu příběhu a hraní. V podstatě se snaží textu nepřekážet, přesně jej formulovat a civilně podat. Hrají za ně jejich typy, přesně zvolené punkové kostýmy a líčení (včetně piercingu), grotesknost situací a prostředí. Na takové divadlo musíte mít tak trochu undergroundové buňky, ale pokud je máte, budete se náramně bavit.