Orfeus - společnost přepestrá: posunovač u dráhy, knihařka, entomolog, studentka, matematik, sochař, ekonom, , družinářka, lapiduch (později kněz)... v čele s principálem Radimem Vašinkou. - A nejen společnost... Pod podloubím na Malostranském náměstí velké klenuté prostory sklepů, stigmatizované do doby románské až po léta první republiky. - s udusanou hliněnou podlahou, kamrlíky se sníženými průchody a větrací šachtou, ústící na chodník pod podloubím - Historie, zabydlená historickými kusy nábytku, pečlivě vybranými "co dům dal - každý pes jiná ves". Unikátní atmosféra, citlivě vyšperkovaná výkladními pannami, gipsovými Lohengrýny, Žižky, rozličnými slogany: "Šťastný Nový rok 1948", "DNES JITRNIČKY - ZÍTRA JITRNIČKY". Neznám jiný prostor, kde stačilo pověsit na stěnu malý oválný rámeček - a hrát cokoliv....
-----------------------
Do Orfea se sestupovalo pod zem dlouhým zalomeným schodištěm. U stropu jediný štych s oranžovým filtrem – nad surrealisticky zasunutým "šrékou". Všudypřítomná tma, jak....v Divadle Na zábradlí. Principál respektoval moji slabost pro tmu - /je milosrdná, skryje nepodstatné/. A vítal mě na schodech: "Haló, zhasněte!...Krejčí jde fotografovat!"
Pak přišli soudruzi. "Nepochopili!" /říkal Čechov/. Architekti "šokialisticky" zdeformovali sklep s dusanou podlahou, polidštěný staletou člověčinou. Sklem a kovem prošpikovali kosmopolitní RUBÍN.
Fotografie z inscenací: Otvírání záchodků 1969, s. 49 ; Čaj s. 50, - 56; Baal 1970 57; Kartotéka 1971 s. 58 - 59; Kleštěnec z pralesa 1968, s. 6O.
KREJČÍ Jaroslav:Divadelní jarmara Alfréda Radoka a Jana Grossmana. Praha, Divadelní ústav 2003 380 s.