PRACOVNÍ ATMOSFÉRA
BEZ RIVALIT A SOUPEŘENÍ
MĚSTO OSTROV
31.3 - 2. 4. 2006
V Ostrově se již tradičně konala postupová přehlídka určená souborům aspirujícím na účast na Šrámkově Písku a na Náchodské prima sezóně. Přehlídka je zajímavá tím, že reprezentuje hned dva kraje - Plzeňský a Karlovarský. Většina tvůrců se jí zúčastňuje pravidelně a její atmosféra je tradičně velmi tolerantní a přátelská, bez projevů přehnané soutěživosti.
Festivalu se zúčastnilo pět představení s ambicemi zúčastnit se Náchodské prima sezóny. Čtyři z nich představil domácí soubor Hop-Hop Ireny Konývkové, s jedním do Ostrova přijel divadelní soubor Divadlo z chodby z Aše.
Odborná porota ve složení Alena Zemančíková, Petra Kohutová a Akram Staněk využila svého práva nominace v případě představení souboru Hop-Hop z Ostrova V bludišti mého srdce, vytvořené na základě textů experimentální poezie více autorů – začasté v originále. Přestože soubor vlastně nedokázal, jak konstatovala předsedkyně poroty Alena Zemančíková, zobrazit abstraktní sdělení experimentálních (konkrétních) textů skutečně abstraktním scénickým obrazem, nalezl pod režijním vedením Ireny Konývkové zdařilý klíč k jejich inscenování prostřednictvím drobných stylizovaných situací propojených společnou dějovou linií. Soubor projevil velkou sehranost i zkušenost, z představení dýchá vzájemná důvěra představitelů a jistota opírající se o dlouholetou spolupráci. Na hudebním podkladě (Jablkoň) vytvořil zajímavé pohybově rytmické představení opírající se o výrazný osobnostní herecký výkon hlavního představitele a o suverénní kolektivní výraz celé skupiny.
Odborná porota dále doporučila k postupu dramatickou drobničku (cca 15 minut) stejného souboru s názvem Prase (autora textu nebyl soubor schopen rozkrýt, k textu se tvůrci dostali na internetu). Tři členové souboru Hop-Hop hrají lehce absurdní příběh přátelství mezi řeznickým tovaryšem a prasetem církevního hodnostáře. S lehkostí stylizované představení začíná okamžikem, kdy by mělo dojít k zabíjačce. Namísto toho se řeznický tovaryš společně s prasetem opije a ve zmatku kolem porážky je omylem namísto prasete zabit jeho majitel. Představení staví na radosti z absurdní hry, vyznačuje se hereckou lehkostí a zdařilým budováním komických situací.
O postup na Šrámkův písek se utkala představení souborů Pachýř Pačejov, Rámus Plzeň, 4 Improverti Plzeň, Everybáby Plzeň, Štace Kaznějov z Kaznějova a Divadelní soubor Zamračené děti z Plzně. Představení souboru Everybáby stejně jako představení divadla Rámus měla vlastně na festivalu premiéru a jejich tvůrci je sami považovali za nedokončená. Andrejevova Fixní idea Zamračených dětí z Plzně byla nominována k postupu na Wolkerův prostějov o týden dříve – z přehlídky v Klatovech.
Odborná porota nominovala k postupu na Šrámkův Písek dílo souboru Pachýř Pačejov z Plzně s názvem Koláž sledovanosti. Představení reaguje na nereálný obraz světa, jak nám jej předkládají masmédia, inteligentním humorem. Záměrně pracuje s obehranými divadelními rutinami i s porušováním zažitých stereotypů a zavedených postupů. Naivní projev protagonistů i spoluautorů scénáře a celé inscenace Tomáše Kutka, Ondřeje Müllera a Jakuba Vašíčka je ve výtvarné složce doplněn „ošklivými“ papundeklovými kulisami a společně s poloimprovizovaným projevem vytváří vlastní svébytný „nepořádný“ divadelní svět, který baví i provokuje.
Odborná porota dále doporučila k postupu na Šrámkův Písek poněkud kontroverzní představení Nepohodlný Indián souboru Štace Kaznějov. Režisérka Olga Pašková dokázala vytvořit zábavnou inscenaci absurdního textu Zdeňka Plachého a Jiřího Šimáčka prostředky vlastními spíše tradičnímu vesnickému divadlu. Jedná se tedy o inspirující setkání velice netradičního textu s tradičními postupy, na kterém je vystavěn (především) humor představení. Odborná porota konstatovala s jistou nadsázkou zrod nové divadelní kategorie „country“ divadla. Přestože se zdálo, že soubor zcela neakceptoval v mnoha směrech zvláštní text, což se projevilo na ne úplně sourodém hereckém stylu, na mnoha místech se podařilo vytvořit nečekanou atmosféru i metaforické obrazy. Zkušenost z Ostrova říká, že ne každý divák je naladěn na svébytný „nepohodlný“ humor inscenace.
Kromě soutěžních inscenací byla do programu přehlídky zařazena také výjimečná inscenace Koně Studia divadla Dagmar z Karlových Varů Hany Frankové.
Přehlídka přinesla velmi pestrý, různorodý program. Nejsvětlejší vzpomínkou ale zůstane především její pracovní atmosféra bez rivalit a soupeření, umožňující souborům bez obav konzultovat i nedokončenou práci.
Akram Staněk