Divadelní spolek Na štaci Němčice nad Hanou
Ladislav Vrchovský: Převýchova v díře
Divadelní spolek Na štaci Němčice nad Hanou se zúčastnil Hanáckého divadelního máje 2018 inscenací jevištní adaptace autobiografického románu Ladislava Vrchovského Z podzemí ke slunci. Autor románu je současně autorem textové předlohy inscenace. Dramatizace má formu divadla dokumentu, respektive divadelní expozice historie spjaté s osobní životní zkušeností autora. Hra vypráví příběh chlapce Vladimíra Horského, který se v roce 1948 narodil rodičům, kteří byli členy západního odboje. Líčí, jak rodinný původ zásadně ovlivnil Vladimírův život v podmínkách totalitního komunistického režimu v Československu v letech 1948‒1989.
Inscenace v režii Ladislava Vrchovského je budována úsporně prostřednictvím dialogů zúčastněných postav, sekvencí znakového sdělování z rezervoáru nonverbálních prostředků, mezi nimiž nechybí videoprojekce. Své místo zde zaujímá hudební plán inscenace. Příběh Vladimíra Horského a jeho rodičů je převyprávěn přehledně, nenásilně, bez nálepkování. Vyznívá jako apel, odkazující se k minulosti, avšak mířící především k živé současnosti, potažmo do budoucnosti. Jeho potřebnost je více než aktuální. Připomínání neblahé historické zkušenosti by však nemělo utuchat nikdy.
Vznikl ucelený divadelní tvar mající optimální časovou dotaci. K jeho ještě většímu účinu by prospělo dotvoření některých dialogů, zejména v úvodní části inscenace, ve smyslu navazování replik tak, aby nedocházelo k neopodstatněným prodlevám a odtud k narušení tempo-rytmu inscenace. Některé postavy by mohly být obohaceny o přesnější či originálnější charakteristiku (učitelka v první třídě, agitátoři kolektivizace). Prověření by si zasloužily proporce některých scén (např. dopis týkající se délky Vladimírových vlasů).
Poměrně značný počet postav hry je ztvárněn pouze čtyřmi herci. Zahrál si i autor. Všichni prokázali dobrou hereckou vybavenost. Nejvíce zaujal Lukáš Adámek představující postavu Vladimíra Horského.
Inscenace domácího němčického souboru je záslužným a potřebným divadelním počinem. Lze si jen přát, aby byl využit pro co nejpočetnější okruh diváků.
Milan Strotzer