Znojemské setkání seniorských divadelníků
Když v roce 1226 povýšil Přemysl Otakar I. Znojmo na město, stěží mohl tušit, že zde bude 29. září 1900 slavnostně otevřeno městské divadlo. Stejně tak nemohl tušit, že sto let po otevření tohoto kulturního stánku v něm zakotví národní přehlídka seniorského divadla. Když jsem já, plus mínus 774 let po založení města, vjížděl na Masarykovo náměstí, skoro nic nenasvědčovalo tomu, že zde za několik okamžiků vypukne ono ojedinělé „hemžení“ amatérských divadelníků – divadelní přehlídka.
Naštěstí se hned po příchodu do krásné budovy divadla ukázalo, že vše je tak, jak má být. Pracovníci Znojemské besedy vítali a vším potřebným zaopatřovali přijíždějící soubory, na jevišti bylo připraveno zahajovací představení a první diváci pomalu začínali obsazovat svá místa v hledišti. V. národní přehlídka seniorského divadla mohla začít. Poté, co uvaděčky zavřely dveře za posledním divákem, který se okamžitě ztratil v prořídlém hledišti a po slavnostním zahájení přehlídky ředitelkou Znojemské besedy patřilo jeviště DS Havlíček Neratovice a inscenaci hry A.R. Gurneye Sylvie. Tato inscenace (stejně jako většina dalších inscenací na přehlídce) již prošla řadou soutěžních i nesoutěžních přehlídek a bylo o ní (stejně jako o většině dalších inscenací na přehlídce) na stránkách Amatérské scény podrobně a několikrát psáno. Ale pro úplnost informací o přehlídce jen doplním, že inscenace neratovických si stále drží kvality řemeslně dobře vystavěné inscenace.
Druhou inscenaci prvního večera přivezl DS J.K. Tyl Josefův Důl. Byla jí hra Oldřicha Daňka Zdaleka ne tak ošklivá, jak se původně zdálo. Hostující režisér Jan Hejral přivezl do Znojma Příběh uherský a flanderský. Uherský příběh prokázal své kvality již na národní přehlídce jednoaktových her v Holicích kde Josef Pšenička za roli Ladislava IV. obdržel po právu čestné uznání. Příběh Flanderský a Filipa Henegavská versus Jean Froisart. Zde se bohužel josefodolským nepodařilo situace rozdat tak čistě a s jasnými tečkami jak v příběhu prvním a docházelo tak místy až k retardujícímu rozmělňování.
Sobotní dopoledne patřilo prvnímu ze tří rozborových seminářů k viděným inscenacím. Porota pracovala ve složení prof. František Laurin a Karel Semerád. Tajemníkem poroty byl Jan Strejcovský. Pánům porotcům se podařilo naplnit svým hodnocením poslání přehlídky měrou vrchovatou. Rozborové semináře se staly povídáním o viděném, ve všech zúčastněných divadelnících vyvolaly pocit z příjemného setkání a přitom byly pojmenovány všechny klady a zápory odehraných inscenací.
Po přestávce na oběd pokračovala přehlídka v prostorách Městského divadla představením Smolíček Pacholíček. Text Dr. Miloše Blahy přivezl MS Zdravíčko z Třebíče. Inscenace nesla k velké lítosti všech v hledišti známky jakési divadelní prázdnoty. Široká scéna, která byla maňásky využita v minimální míře a zejména to, že vše, co mohlo být zajímavě odehráno, bylo pouze odvyprávěno, udělalo z této půlhodinové inscenace zážitek o poznání delší.
Jedno ze dvou představení, které se odehrálo ve Štukovém sále Znojemské besedy bylo představení DS Vojan Libice nad Cidlinou. Autor, režisér a protagonista Jiří Hlávka odehrál představení Cyrano a… přesně tak, jak jsme u něj zvyklí. S maximálním nasazením, se zvládnutým prostorem a se smyslem pro pointu. Bohužel se místy projevilo, že inscenaci chyběl pohled režiséra z venku.
Druhou inscenací Libického Vojanu byli Dva muži v šachu Miroslava Horníčka. Inscenace pod režijním vedením Vladimíra Dědka měla premiéru v roce 1999 a na přehlídce patřila k nejúspěšnějším. Byla o ní již popsána nejedna stránka Amatérské scény a zaznamenávat zde její klady, mi přijde zbytečné. Již to, že se s ní soubor zúčastnil nepřeberného množství soutěžních i nesoutěžních přehlídek jak doma, tak i v zahraničí, že v roce 2000 byla zařazena do programu Jiráskova Hronova, a že si ji v témže roce libičtí zahráli na prknech pražského divadla ABC svědčí o jejich kvalitách.
Posledním sobotním představením byl Drahoušek Anna. Text Vareny Kanaan přivezl Jihlavský soubor De Facto Mimo. Tato trochu komedie, trochu detektivka a trochu zamyšlení, tento dvoj-monolog „upřímné potvory a nóbl intrikánky“, jak v programu uvádí režisérka Dáša Brtnická, byla příjemným zakončením sobotního večera. Tato inscenace stejně jako Dva muži v šachu prošla nejednou přehlídkou a v loňském roce byla i v programu Jiráskova Hronova, takže popisovat její klady a zápory by bylo asi zbytečné.
K nedělnímu ránu nás probudil Kohůtek, divadelní sdružení ze Vsetína. O jejich inscenaci hry Mirky Nohelové O zlatém kohoutkovi a kouzelném mlýnku by se snad do písmene dalo opsat to, co jsem napsal o inscenaci třebíčského Zdravíčka. Pouze stopáž byla dvojnásobná.
Co dodat závěrem. Snad jen to, že V. národní přehlídka seniorského divadla ve Znojmě splnila to, co je jejím posláním. Tedy aby se amatérští divadelníci, kteří se již řádných pár pátků pohybují po prknech, která znamenají svět, mohli setkat. Aby si navzájem bez ohledu na žánrovou určenost předvedli výsledky své práce a mohli si o ní navzájem i s přispěním porotců popovídat. A to vůbec není málo.
Jan Strejcovský