KODEŠOVÁ, Eva. Stephen Leacock, Jaroslava Rozsypalová-Vykoupilová: Tři banánové krabice. Divadlo Prkno Veverská Bítýška. Online. Web Krakonošův divadelní podzim 8. 10. 2025

Inscenace Tři banánové krabice v podání divadla Prkno Veverská Bítýška byla na KDP nominována z přehlídky Sněhový Brněnec.
Divadlo Prkno vzniklo v roce 1995. Tehdy jej dalo dohromady pár kamarádů, kteří se oddělili z tanečního souboru a začali spolu dělat divadlo. O dva roky později se k nim přidal režisér Pavel Vašíček, který je posunul v jejich tvorbě a uvažování, jak sami píší na svých stránkách. A úspěch se dostavil. Pan režisér je dovedl až na Hronov, Wolkrův Prostějov či Šrámkův Písek a reprezentovali naše amatérské divadlo i v zahraničí. Máme tedy před sebou zkušený soubor, který na sobě pracuje. Také jejich dramaturgie se za tuto dobu výrazně posunula. Od Dívčí války přes Galantní poesii, Vůni třešňového dýmu,… V divadle myslí i na dětského diváka a mají v repertoáru i několik pohádek. Tolik o souboru v kostce.
A nyní se vrátím k tomu, s čím byl soubor Prkno nominován na KDP. V režii Evy Petrželové, která se pokusila o vlastní úpravu jedné z povídek Stephena Leacocka z knihy Literární poklesky přivezl inscenaci Tři banánové krabice inspirované povídkou Guvernantka Gertruda aneb srdce sedmnáctileté siroty. S. Leacock (1869-1944) byl kanadský humorista, spisovatel, jenž se uměl na začátku minulého století dívat s nadhledem a ironií na lidské slabosti a neřesti. Své náměty čerpal z běžného denního života a rozvíjel je do absurdit. Devět jeho povídkových knih bylo přeloženo do češtiny a další tři desítky ještě čekají. Z toho lze usoudit, že to byl plodný spisovatel.
Divadlo Prkno zvolilo výše zmíněnou povídku nejen proto, že mají tři šikovné herečky, ale také proto, že chtěly vzdát poctu svému režisérovi Pavlovi Vašíčkovi, který hru v roce 2004 režíroval pod názvem Literární poklesky. Ale bohužel se stalo, že jsem se s představením na této přehlídce nepotkala. Mnohému jsme nerozuměla a musela si zdůvodňovat, proč se to nebo ono děje.
Na začátku představení je tma, přes jeviště pobíhají duchové. Pak se nasvítí jeviště a já vidím vzdychající herečku (Petra – Jitka Malíčková) v leopardím overalu mezi banánovými krabicemi snažící se otevřít lahev vína. Je na dně, něco se jí v životě nepovedlo, krach manželství, stěhování…? Fabuluji. Ozve se telefon a dozvím se, že k ní jdou kamarádky na návštěvu. Tereza (Veronika Vítková) a Linda (Jarka Vykoupilová – Rozsypalová) přiváží Petře do nového bytu další banánové krabice, štendry a začínají vybalovat věci. Takže jí pomáhají se stěhováním a snaží se Petru přivést na jiné myšlenky. V této situaci nalézají v krabici text hry, kterou v mládí hrály a chtějí si ji zkusit přehrát znova a rozptýlit tak chmury zdrchané a popíjející Petry. Do této doby rozumím. Ale pak herečky začnou hrát divadlo, přebírají si role, neustále atakují Petru a sdělí jí, že za ní podaly inzerát do seznamky. Začínají ji převlékat, Petra se brání a při tom všechny stále hrají bývalé divadlo. Těžko rozlišuji, kdy jsou v divadle a kdy v civilu, míchá se mi to, chybí mi nadhled. A tak se to valí až do konce ve stejném rytmu, kdy převlečená Petra odchází na rande, snad jí začíná nový život. Její dvě kamarádky zůstanou v bytě samy a rozhodnou se, že tam alespoň uklidí. Štendry a krabice zabalí do igelitu a já jsem opět zmatená. Ocitám se snad v bytě před malováním nebo v rekvizitárně, šatně? Nevím. Všechny herečky zmizí, je dlouho ticho. Je konec nebo není? Mám tleskat? A najednou se herečky vrátí s písní o přátelství, které pomáhá překlenout nejtěžší chvíle v životě.
Teď je tedy opravdový konec. Tleskám. Znovu zapojuji své mozkové závity. Proč se toto vše dělo, co mě to mělo říct. Opět fabuluji. Asi kdysi Literární poklesky vycházely z dramaťáckého pohrávání si s motivy? Ale teď, s odstupem času? Odhadla paní režisérka věkový posun? Vždyť jsou tam herečky, které už nejsou holčičkami a mají určitě nějaký názor, ale jaký? Nebo je to jen dílem dnešního představení? Kladu si otázky, hledám odpovědi. Vidím, že se na jevišti pohybují tři šikovné herečky, dobře mluví, vnímají se, hrají spolu, ale já jim nerozumím. Chybí mi nadhled, důvod, proč? O čem je jasné, o přátelství. Ale nakonec se uklidním a říkám si, kdo nic nedělá, nezkouší, ničeho nedosáhne. A v souboru a jeho okolí tato vzpomínka na pana režiséra Vašíčka určitě udělala radost.
Přes všechny mnou kladené otázky jsem ráda, že jsem představení viděla a nejsem z něj zničená. Kladu si otázky a hledám odpovědi. Nenechává mě to klidnou, vznikla ve mně diskuse. Proto chci poděkovat herečkám a paní režisérce za pokus a přeji jim, ať se příště podaří lépe a ať se zase sejdeme.

KODEŠOVÁ, Eva. Stephen Leacock, Jaroslava Rozsypalová-Vykoupilová: Tři banánové krabice. Divadlo Prkno Veverská Bítýška. Online. Web Krakonošův divadelní podzim 8. 10. 2025 [cit. 2025-10-09]. Dostupné z: https://www.kdpvysoke.cz/2025/stephen-leacock-jaroslava-rozsypalova-vykoupilova-tri-bananove-krabice/. Také Vysoké nad Jizerou, Krakonošův divadelní podzim, Větrník, 2025. č. 6, s. 6-7
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?

Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.

Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.

Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':