Zemančíková, Alena: Nečtiny s Wolkrem. AS 2000, č.2.
Nečtiny s Wolkrem
Západočeské regionální kolo soutěže recitátorů a divadel poezie 31.března až 2.dubna 2000.
Zámek Nečtiny slouží Západočeské univerzitě k dílnám, seminářům a konferencím a je třeba říci, že pro novogotický zámek, v němž do nedávna sídlilo zemědělské učiliště, je to výborné využití.Soutěži se tak už v loňském roce vrátil duch pracovního i přátelského setkání,společným pobytem ve stejném objektu za stejných podmínek mizí případná bariéra mezi porotou a soutěžícími,příslovečně skvělá atmosféra a krásné okolí přitahují pozorovatele a přátele soutěžících, čímž vzniká vskutku tvůrčí společenství spřízněných duší, jež se vzájemně inspirují.
Letošní setkání bylo navíc ve znamení 100.výročí narození Jiřího Wolkra, o tom však až nakonec.
Západočeská amatérská divadelní scéna v posledních letech zřetelně ukazuje, že Plzeň se stala městem univerzitním, v němž žije a působí nepřehlédnutelná intelektuální vrstva sebevědomých, svobodně uvažujících osobností s vlastními kulturními nároky a představami, které dovede i poměrně konkrétně pojmenovat.A protože metropole ve své oficiální profesionální kultuře na existenci těchto nároků reaguje jen pomalu a nerada,vzniká pod záštitou Plzeňské neprofesionální scény vyhraněná divadelní alternativa s vlastní diváckou obcí a programem tak bohatým, že vystačí na pravidelný každodenní provoz v divadle Dialog.V Plzni tedy jde o divadlo "dospělé", prosté všech mimouměleckých ( např.pedagogických) zřetelů.Zbývající soubory - z Ostrova nad Ohří a z Karlových Varů - byly soubory školní.
Divadlo Šašlik z Plzně je souborem vysokoškoláků usilujících zejména o pohybové divadlo: v tomto oboru jejich schopnosti plně odpovídají ambicím. V Nečtinech uvedli dvojdílnou inscenaci , jejíž první polovinu tvořily čtyři pohybové skeče, pracující pokud jde o jazyk jen s jeho zvukovou stránkou, význam tvoří akce. V druhé polovině uvedli inscenaci textu Egona Tobiáše Cizinec, kde se ukázalo, že pohybové schopnosti a dovednosti souboru , ukázněné Tobiášovou předlohou,jsou schopny vyjádřit téma a vybudovat stylovou rovinu inscenace na úrovni daleko vyšší než u plně autorských skečů.Soubor na cestě k nalezení vlastní poetiky se nebojí ani iritace publika a záměrné hry s trivialitou , za jejich experimenty je však cítit bystrá inteligence a múzičnost a zcela jistě o nich Plzeň ještě uslyší.
Plzeňský soubor Zamračené děti vede Alena Dvořáková. V inscenaci jednoho z filmových scénářů Vratislava Effenbergera se v tomto roce projevilo, že donedávna nedospělé "zamračené děti" se staly aktivními spolutvůrci inscenace, našli pod vedením své režisérky smysl pro styl a hereckou kázeň: tato proměna učinila Vzpouru sládků,filmový scénář - mystifikaci( nikdy neměl být natočen),divadlem poezie.Početný herecký ansámbl souboru tvoří řada výrazných typů zjevem i projevem a tak bizarní příběh o přibíjení nehodných sládků na vrata a křížovém tažení lůzy po českých pivovarech je vskutku malebnou podívanou .Effenbergerova drastická hříčka, utahující si ze stavovské hrdosti a jakési "pivovarské latiny",kterou v české kultuře jako poslední klasik pevně etabloval Bohumil Hrabal,současně v absurdní poloze pojednává i otázky lidové revoluce a třídního boje, pochopitelně s nadsázkou.Při komických obrazech dobývání posledního pivovaru jako pevnosti ovšem zamrazí co chvíli. Effe********************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************neohrabanost překlenuje smyslem pro humor a pro styl.Ostatně té neohrabanosti v posledním roce velmi ubylo.Inscenace byla doporučena na Wolkrův Prostějov.
Laureátem soutěže divadel poezie se stal plzeňský soubor Okřídlený vůl.Alenu Dvořákovou přizvali takříkajíc "jako hosta "k režii hry Jelizaveta Bam Daniila Charmse. Okřídlený vůl s Charmsem uspěl na minulém WP. Jelizavetu Bam hraje pět herců,"vteřina věčnosti", kdy Jelizaveta čeká, kdy se prolomí zlověstní návštěvníci do místnosti a zatknou ji a zabijí, je složena z absurdních výstupů různých žánrů , nad autorovu intenci a zcela organicky obohacených o operu ,a odtikávána zlověstným čtecem-cenzorem-vrchním manipulátorem s červenými deskami.Inscenace běží ve strhujícím tempu,situace se absurdně vyvíjejí a nenadále končí,a roztočí se rej vší odporné praxe totalitní moci včetně fňukání, žebrání o solidaritu, pseudolaskavosti a směšně odporných obrázků toho,co mají sluhové diktatury za humor a důvěrnost či lidskost.Inscenace s pevně založenou koncepcí je naplněna uvědomělým herectvím, jež si je vědomo jemné groteskní stylizace Charmsova textu a tvůrčím způsobem interpretuje vše, co je z původní reality, společenské i kulturní, v níž text vznikal a k níž odkazuje, dnes nerozluštitelné.
V soutěži recitátorů sólistů byly pozoruhodné výkony Petra Soumara a Pavla Baťka, oba jsou členy souboru Okřídlený vůl,a Ireny Pulicarové, studentky FF UK.Všichni tři se stali laureáty soutěže sólistů,v I. a II. kategorii porota titul laureáta neudělila, neboť nebylo celistvého, v obou kolech vyrovnaného výkonu.
Mimořádnou přílohou setkání v Nečtinech byla Poštovní schránka Jiřího Wolkra, do níž mimo soutěž - či spíše ve zvláštní soutěži -mohl přispět svou variací na wolkrovské téma každý.Výsledkem se stal zcela mimořádný večer složený z řady inscenací, performancí,parodií, ilustrací, z různých orto-,meta- a para-wolkrovských kreací,jejichž společným jmenovatelem byla kreativita,
dovednost,znalost Wolkrova díla, schopnost úplně nového pohledu (fascinující pohybová a rytmická inscenace Obsahu - ve smyslu index-jednoho wolkrovského výboru od herců divadla Šašlik z Plzně). Zejména však se Poštovní schránka J.W. stala večerem svobodné sebevědomé tvorby a tak i oslavou poezie, k níž samy sebou patří intelekt,ušlechtilost, humanita,komunikace a vědomí transcendentna.Věřte nebo ne, ale v tom recesním temperamentním večeru tohle vše bylo obsaženo.
Alena Zemančíková
Starý Hroznatov 44
350 02 Cheb
Západočeské regionální kolo soutěže recitátorů a divadel poezie 31.března až 2.dubna 2000.
Zámek Nečtiny slouží Západočeské univerzitě k dílnám, seminářům a konferencím a je třeba říci, že pro novogotický zámek, v němž do nedávna sídlilo zemědělské učiliště, je to výborné využití.Soutěži se tak už v loňském roce vrátil duch pracovního i přátelského setkání,společným pobytem ve stejném objektu za stejných podmínek mizí případná bariéra mezi porotou a soutěžícími,příslovečně skvělá atmosféra a krásné okolí přitahují pozorovatele a přátele soutěžících, čímž vzniká vskutku tvůrčí společenství spřízněných duší, jež se vzájemně inspirují.
Letošní setkání bylo navíc ve znamení 100.výročí narození Jiřího Wolkra, o tom však až nakonec.
Západočeská amatérská divadelní scéna v posledních letech zřetelně ukazuje, že Plzeň se stala městem univerzitním, v němž žije a působí nepřehlédnutelná intelektuální vrstva sebevědomých, svobodně uvažujících osobností s vlastními kulturními nároky a představami, které dovede i poměrně konkrétně pojmenovat.A protože metropole ve své oficiální profesionální kultuře na existenci těchto nároků reaguje jen pomalu a nerada,vzniká pod záštitou Plzeňské neprofesionální scény vyhraněná divadelní alternativa s vlastní diváckou obcí a programem tak bohatým, že vystačí na pravidelný každodenní provoz v divadle Dialog.V Plzni tedy jde o divadlo "dospělé", prosté všech mimouměleckých ( např.pedagogických) zřetelů.Zbývající soubory - z Ostrova nad Ohří a z Karlových Varů - byly soubory školní.
Divadlo Šašlik z Plzně je souborem vysokoškoláků usilujících zejména o pohybové divadlo: v tomto oboru jejich schopnosti plně odpovídají ambicím. V Nečtinech uvedli dvojdílnou inscenaci , jejíž první polovinu tvořily čtyři pohybové skeče, pracující pokud jde o jazyk jen s jeho zvukovou stránkou, význam tvoří akce. V druhé polovině uvedli inscenaci textu Egona Tobiáše Cizinec, kde se ukázalo, že pohybové schopnosti a dovednosti souboru , ukázněné Tobiášovou předlohou,jsou schopny vyjádřit téma a vybudovat stylovou rovinu inscenace na úrovni daleko vyšší než u plně autorských skečů.Soubor na cestě k nalezení vlastní poetiky se nebojí ani iritace publika a záměrné hry s trivialitou , za jejich experimenty je však cítit bystrá inteligence a múzičnost a zcela jistě o nich Plzeň ještě uslyší.
Plzeňský soubor Zamračené děti vede Alena Dvořáková. V inscenaci jednoho z filmových scénářů Vratislava Effenbergera se v tomto roce projevilo, že donedávna nedospělé "zamračené děti" se staly aktivními spolutvůrci inscenace, našli pod vedením své režisérky smysl pro styl a hereckou kázeň: tato proměna učinila Vzpouru sládků,filmový scénář - mystifikaci( nikdy neměl být natočen),divadlem poezie.Početný herecký ansámbl souboru tvoří řada výrazných typů zjevem i projevem a tak bizarní příběh o přibíjení nehodných sládků na vrata a křížovém tažení lůzy po českých pivovarech je vskutku malebnou podívanou .Effenbergerova drastická hříčka, utahující si ze stavovské hrdosti a jakési "pivovarské latiny",kterou v české kultuře jako poslední klasik pevně etabloval Bohumil Hrabal,současně v absurdní poloze pojednává i otázky lidové revoluce a třídního boje, pochopitelně s nadsázkou.Při komických obrazech dobývání posledního pivovaru jako pevnosti ovšem zamrazí co chvíli. Effe********************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************neohrabanost překlenuje smyslem pro humor a pro styl.Ostatně té neohrabanosti v posledním roce velmi ubylo.Inscenace byla doporučena na Wolkrův Prostějov.
Laureátem soutěže divadel poezie se stal plzeňský soubor Okřídlený vůl.Alenu Dvořákovou přizvali takříkajíc "jako hosta "k režii hry Jelizaveta Bam Daniila Charmse. Okřídlený vůl s Charmsem uspěl na minulém WP. Jelizavetu Bam hraje pět herců,"vteřina věčnosti", kdy Jelizaveta čeká, kdy se prolomí zlověstní návštěvníci do místnosti a zatknou ji a zabijí, je složena z absurdních výstupů různých žánrů , nad autorovu intenci a zcela organicky obohacených o operu ,a odtikávána zlověstným čtecem-cenzorem-vrchním manipulátorem s červenými deskami.Inscenace běží ve strhujícím tempu,situace se absurdně vyvíjejí a nenadále končí,a roztočí se rej vší odporné praxe totalitní moci včetně fňukání, žebrání o solidaritu, pseudolaskavosti a směšně odporných obrázků toho,co mají sluhové diktatury za humor a důvěrnost či lidskost.Inscenace s pevně založenou koncepcí je naplněna uvědomělým herectvím, jež si je vědomo jemné groteskní stylizace Charmsova textu a tvůrčím způsobem interpretuje vše, co je z původní reality, společenské i kulturní, v níž text vznikal a k níž odkazuje, dnes nerozluštitelné.
V soutěži recitátorů sólistů byly pozoruhodné výkony Petra Soumara a Pavla Baťka, oba jsou členy souboru Okřídlený vůl,a Ireny Pulicarové, studentky FF UK.Všichni tři se stali laureáty soutěže sólistů,v I. a II. kategorii porota titul laureáta neudělila, neboť nebylo celistvého, v obou kolech vyrovnaného výkonu.
Mimořádnou přílohou setkání v Nečtinech byla Poštovní schránka Jiřího Wolkra, do níž mimo soutěž - či spíše ve zvláštní soutěži -mohl přispět svou variací na wolkrovské téma každý.Výsledkem se stal zcela mimořádný večer složený z řady inscenací, performancí,parodií, ilustrací, z různých orto-,meta- a para-wolkrovských kreací,jejichž společným jmenovatelem byla kreativita,
dovednost,znalost Wolkrova díla, schopnost úplně nového pohledu (fascinující pohybová a rytmická inscenace Obsahu - ve smyslu index-jednoho wolkrovského výboru od herců divadla Šašlik z Plzně). Zejména však se Poštovní schránka J.W. stala večerem svobodné sebevědomé tvorby a tak i oslavou poezie, k níž samy sebou patří intelekt,ušlechtilost, humanita,komunikace a vědomí transcendentna.Věřte nebo ne, ale v tom recesním temperamentním večeru tohle vše bylo obsaženo.
Alena Zemančíková
Starý Hroznatov 44
350 02 Cheb
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.