Miroslav Langášek
6. 8. 1927 Kyjov – 18. 9. 2014
Novinář, pracovník v kultuře a organizátor kulturních akcí specializující se především na loutkové divadlo, dlouholetý spolupracovník časopisu Loutkář, iniciátor festivalu Mateřinka.
Po úmrtí matky v roce 1930 (otec zemřel v roce 1944) vychován v rodině strýce, zvěrolékaře v Rožďalovicích u Jičína (o. Nymburk). Po maturitě na Vyšší průmyslové škole strojnické (1941–1946 Praha) studoval na novinářské fakultě VŠPS (1946-1950), dálkově pak na VŠE (1956-1961). V letech 1949-1956 byl vedoucím odd. kultury a Soutěže tvořivosti mládeže ÚV ČSM (v době vojenské služby 1952-1953 zástupce velitele Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého), v letech 1956–1969 šéfredaktor kulturních časopisů Ministerstva kultury v nakladatelství Orbis (v roce 1957 práce v programovém odd. Světového festivalu mládeže a studentstva v Moskvě). V letech 1969–1972 byl vedoucím redaktorem Čs. Loutkáře, následných šestnáct let (1972–1989) hotelovým recepčním. Po listopadu 1989 se vrátil do profesionální žurnalistiky. Postupně byl zástupcem šéfredaktora Práva lidu a Svobodného slova, pracoval v redakcích Týdne a nakonec časopisu Sokol. V roce 2000 odešel do důchodu, nadále však pro různé instutuce externě spolupracoval jako redaktor nebo jazykový poradce.
Celý život se zajímal o české loutkářství, aktivní byl především v amatérském hnutí. Svou praktickou činnost v amatérském divadelnictví začal (a taky skončil) v Rožďalovicích. Jako dítě za války hrál v ochotnickém spolku Melantrich (dětské role ve Strakonickém dudákovi a v Princezně Pampelišce), po válce v roce 1945 s mladými v SČM nastudoval voicebandovou sborovou recitaci Hrubínovy Jobovy noci a
v roce 1946 režijně připravil Drdovy Hrátky s čertem. Po příchodu na vysokoškolská studia do Prahy začal pracovat v tzv. Kulturním kádru ČSM, jehož hlavní činnost spočívala v organizování Soutěže tvořivosti mládeže (v letech 1954–1957 se jí účastnilo každoročně přes milion dětí a mládeže v různých uměleckých oborech).
Založil tradici Zpravodajů Loutkářské Chrudimi a několik prvních ročníků řídil práci redakce. V roce 1969 přišel s iniciativou pořádat celostátní přehlídku loutkářských inscenací pro děti předškolního věku Mateřinka, kterou pak v roce 1970 založil spolu s Naivním divadlem Liberec (a později přechodně i s Jihočeským loutkovým divadlem). V letech 1969 a 1970 redigoval Zpravodaj Jiráskova Hronova.
V době normalizace nemohl dlouho v kultuře pracovat vůbec, v 80. letech (do roku 1990) mu Středočeské krajské kulturní středisko aspoň umožnilo řídit Krajský poradní sbor pro loutky a organizovat po řadu let amatérské loutkářské školení. V průběhu let působil v porotách různých amatérských přehlídek na celostátní i nižší úrovni, po roce 1989 pak pravidelně při každoroční loutkářské přehlídce Prahy a Středočeského kraje.
Měl pět dcer, některé z nich jsou aktivní v kultuře – taneční teoretička, manažerka a produkční Táňa Langášková a odborná pracovnice ministerstva kultury Nataša Zichová. /PS: Rozhlasová redaktorka, dramaturgyně a autorka Alena Zemančíková - dcera druhé ženy M. L. PhDr M. Ruzhové./
Zemřel po krátké těžké nemoci.
Poslední rozloučení se koná v pátek 26. září v 11:30 hodin v nové obřadní síni v Praze na Olšanských hřbitovech.
Autor: Divadelní noviny
Publikováno: 24. Září, 2014