POKORNÝ, Jiří (s použitím posudků postupujících souborů (J. Pokorný a J. Hulák): Stříbření 2004. Deník dětské scény Trutnov 2004/0
MAX a spol. Klatovy: Lov na medvěda.
Samotná inscenace je složena ze dvou drobniček – inscenované básničky Jiřího Žáčka Eskymácká abeceda a textu V. Stanovského a J. Vladislava O nevděčném medvědovi. Co jsme viděli: Především dva hrací prostory, které poskytlo kino ve Stříbře. Na prvním se odehrál veršovaný text, kde se pracuje s kolektivním projevem, se sborovou „recitací“. Děti společně vytvářejí nádherné obrazy – sáňkuje se, kouluje, loví medvěd, atd. pomocí velkého igelitu. Ve druhém hracím prostoru pak opět s pomocí igelitové plachty, igelitových/mikrotenových sáčků vytváří prostor i postavy (vítr). Děcka hrají po celou dobu s chutí, je vidět, že přes různé etudy a situace mají své jednotlivé úkoly zvládnuté. O čem jsme mluvili: Udržet divadelní tvar je u tak malých dětí vždy neuvěřitelné umění a jakákoliv „fixace“ je vždy ošidná. To si byly vědomi obě vedoucí a režisérky. Z těchto důvodů ponechávají dětem dostatečnou volnost a snad si ani nevšimnou, že si děti v rámci hry tu a tam přidávají slovíčka, větičky – drobničky a tím ona přesnost a temporytmus inscenace poněkud ztrácí. To platí dvojnásobně i u sborové recitace, kde právě ona „přesnost“ ve výslovnosti i rytmu je žádoucí. Je na inscenátorkách, aby dostatečně propojily obě zatím samostatné poloviny – společné téma – lov na medvěda, použité scénografické materiály, atd. to vše se nabízí jako východisko. Nicméně jde o inscenaci, která je příkladná právě tím, jak vést tak malé děti k tvořivosti.