Poděbrady opět ožily poezií
Jiřina Hůrková
Ve dnech 19. až 22. dubna 2007 se uskutečnil již 45. ročník Poděbradských dnů poezie, festivalu uměleckého přednesu poezie a prózy. A i když se ho zúčastňují především studenti uměleckých škol, a to ať z konzervatoří, Vyšší odborné školy herecké nebo studenti vysokých uměleckých škol (DAMU, JAMU a bratislavská VŠMU), představují se na něm i reprezentanti amatérského přednesu, převážně ti, kteří svými výkony zaujali na celostátní přehlídce uměleckého přednesu Wolkrův Prostějov. Významnou předností poděbradského festivalu je také okolnost, že jde o přehlídku uměleckého přednesu českého a slovenského. To umožňuje nejen porovnávání různých přístupů k přednesovému zpracování uměleckých textů, ale hlavně přímý kontakt mladých Čechů, Moravanů a Slováků, jejich bezprostřední vzájemné poznávání a pochopení historické blízkosti.
Milým překvapením letošního ročníku byla mimořádná účast sólových přednašečů, což svědčí o živém zájmu mladé generace o umělecký přednes jakožto svébytnou uměleckou disciplínu. V první kategorii (pro věkové rozmezí 16–19 let) se přehlídky zúčastnilo 21 recitátorů, z toho šest reprezentantů amatérského přednesu, ve druhé kategorii (pro věk 20 až 30 let) měli diváci možnost vidět a slyšet 28 přednašečů, z toho dva představitelé přednesu amatérského. Potěšující byla také velmi rozmanitá dramaturgie textů, často velmi náročných, bohatě strukturovaných a literárně hodnotných, a to jak u textů prozaických, které tradičně převládají hlavně v první kategorii (zazněl např. apokryfní text K. Čapka Prometheův trest, Bergmanova Jesená sonáta, moderní bajka J. Thurbera, povídka J. Jesenského, přednašečsky náročný text Jamese Joyce aj.), tak u textů veršovaných (např. poezie Vasco Popy, Ernsta Jandla, ale i klasická báseň E. Poea Havran aj.) Jednotlivé přednesové výkony se vyznačovaly vnitřním zaujetím, snahou sdělit divákovi autorovo poselství a navíc měly letos, např. na rozdíl od loňského ročníku, velmi dobrou úroveň i z hlediska celkové úrovně kultury mluveného slova.
Přednesové zpracování zvolených textů, jejich stavební uspořádání a interpretace měly poměrně vyrovnanou úroveň. Jen stěží by se dalo poznat, kdo z mladých je příští profesionál a kdo amatér. O tom svědčí i ta skutečnost, že tři z amatérů se zařadili mezi laureáty letošní přehlídky. V první kategorii zaujaly Lucie Páchová z Prahy, a to originální dramaturgií textů J. Hiršala a B. Grögrové, uvedenou pod názvem Technologie textů, jejich promyšlenou, nápaditou až překvapivou interpretací, a dále Eva Kášová z Prešova svou záměrně strohou, a přesto neobyčejně komunikativní a působivou interpretací prózy D. Charmse, Vyrušenie. Ve druhé kategorii sólových přednašečů se mezi laureáty umístila Jana Šafránková se svým stavebně přesným a emocionálně neobyčejně působivým přednesem básně K. Šiktance Modlitba k bohyni paměti.
Poděbradské dny poezie tradičně doplňovaly i bohaté večerní programy, z nichž jmenujme alespoň ty, v nichž se prezentovaly jednotlivé umělecké školy. Košická konzervatoř v pořadu Drevený uvedla pohádkový příběh pro děti i dospělé, v němž vycházela z textů T. Janovice, studenti pražské konzervatoře interpretovali stále aktuální a pro mladou generaci objevné sloupky K. Čapka pod názvem Kritika slov. V pořadu Poetry of Future, inspirovaným zdánlivě nesourodými texty J.B. Poquelina, A. Sovy, P. Šruta a P. Váši, hledali odpověď na některé aktuální otázky studenti muzikálového herectví brněnské JAMU. Studenti 2. ročníku herectví pražské DAMU v koncepčně a stylově čistém pořadu Hledám se podali výpověď o problémech své generace prostřednictvím poezie kultovního básníka V. Hraběte.
Křišťálové růže, nejvyšší ocenění v oboru uměleckého přednesu, byly letos na slavnostním večeru předány čtyřem významným představitelům této náročné disciplíny, vyžadující mimořádný smysl pro práci s mluveným slovem, jeho přesnou adresnost a kulturu: Heleně Čermákové, Janě Hlaváčové, Evě Žilinekové a Dalimilu Klapkovi.