DOSTÁL, Alois: Popis městyse a okolí a náčrtek historický (Úvaly). Praha, 1914.
Divadlo v Ouvalech.
V Ouvalech už r. 1862 přičiněním faráře Soukupa a horního kontrolora Fr. L. Charbuského slaven 24.prosince vánoční stromek, při němž se chudým dětem šatů, všem ovoce dostalo. Tak se dělo i v letech 1863, 1864, jak zaznamenáno v pamětní knize. Roku 1866 sebralo občanstvo na slavnost 20 zl. 9 kr. Mimo to darováno 12 vánoček, 11 kop ořechů, 7 obrazů, 6 párů střevíců a knížky rozličného druhu. Za peníze koupen oděv a knihy školní. Obrazy daroval představený Ant. Lašman, střevíce Ant. Rosenbaum, knížky farář. Při těch slavnostech žáci zpívali, děkovali, deklamovali, střídavě si odpovídajíce. Počátek to dětských divadel. *)
O ochotnickém divadle**) v Ouvalech prvé zprávy se vy skytují v r. 1860, ale pravidelně se počalo hráti roku 1866. Ředitelem byl Fr. Soukup far., režisérem Fr. Charbuský, pokladní kem Rosenbaum, přehlížitelem Hladík, nápovědou Ant. Lašman, jednatelem Ant. Chlapec. Herci: Strnadová, Šárová, Řezáčová, Charbuská, Dufková, páni: Strnadové, Řezáč, Moravec, Viktorin a jiní. Pohostinsku vystupoval též zpěvácký spolek „Ozvěna” ze Škvorce. Pozván i Jindřich Mošna z Prahy. Sehrány kusy: „Hluchý podomek” a „Studenti na svátcích” (1866 – vybráno 23 zl.), „Roztržití”, „Dr. Žvanil” a „Rohovin čtverrohý* (1866 – vy bráno 28 zl.), „Řemeslnická merenda”, „Vražda na uhelném trhu” a Landverák” (1867), „Rytíř Šnofonius”, „Čech a Němec”, a „Národní slavnost” (1867), „Mlynář a jeho dítě”, „Studenti na svátcích”, „Útěk do Afriky” a „Po půl noci” (1867). Jako před rokem byl maškarní ples, tak r. 1868 „slavná beseda” s Mošnou, hrán „Divadelní ředitel”, „Fučík” se živým obrazem, „Přede hrou” a „Herkules”. Téhož roku byla řemeslnická beseda a při ní hra „Jen zdvořile”. Některý divadelní kus se líbil, neboť se opakoval, jako na př. „Budečské jesličky” (s výtěžkem 18 – 20 zl). Ochot níci se starali o jeviště a ve prospěch jeho pořádali maškarní ples. (Vybráno 51.30 zl. a zbylo čistě 24 zl.) Hráno i v letech následujích: „Manžel bez ženy” (r. 1869 s výtěžkem 15 zl), „Dědův kalmuk”, „Hluchý podomek” (po druhé – vybráno jenom 5 zl. 70 kr.), „Muzikanti”, „Husička z Podháje” (r. 1870 s vý těžkem 18 zl.), „Prodaná láska”, „Jeden z nás se musí oženit”, „Rekrutýrka v Kocourkově” (r. 1870 s výtěžkem 18 zl. 70 kr.). „Budečské jesličky” znovu opakovány a vybralo se při nich 13 zl. 50 kr. Hrálo se tedy často a obecenstvo herce podporovalo. Vybráno tehdy dosti, neboť Ouvaly měly pouze 80 čísel a na 800 duší. Divadlo bylo v hostinci „u stromu” („u nádraží”). Jiné hostince v té době v Ouvalech byly „u lva” a „u klíče”. Jeviště bylo malé, na oponě vymaloval některý domácí umělec slona. Opona posud zachována. Z počátku byly kulisy z papíru, později pořízeno lepší jeviště, za 130 zl. mimo podlahu a dřevo. Pilný zapisovatel a herec ve svých zápiscích dí, že se tu hrálo už r. 1860, ale z počátku nebylo divadlo pochopeno, vybralo se 1/3 až 4 zl. I ustalo se hráti. Potom Chabruský učinil nový pokus a sestavil orchestr z domácích hudebníků. Lidé se naučili do divadla choditi, za krátko z něho ustřádáno 400 zl. a věnováno na roz ličné účely. I z okolí sem chodili. Herci hráli pohostinsku ve Škvorci (1868) na národní slavnosti.
Z Ouval byl vypraven r. 1885 divadelní vlak do Prahy, při otevření Národního divadla. Později řízení divadla převzal zpěvácký spolek „Smetana”, „Sokol” a „Odbor Ú. M. Š.” Hráno ně kolikráte do roka, užitek plynul pro ten neb onen účel a sehrány starší i nejnovější kusy divadelní s morálním i hmotným prospě chem. Divadlu v Ouvalech, jemuž obecenstvo velice přeje, prospěl by spolek divadelních ochotníků. Nyní jsou zde v rozsáhlých sálech dvě jeviště pěkně zařízená, která jsou vlastnictvím hostinských.
*) Popsáno ve Vzdělavací četbě české mládeže od Al. Dostála.
**) Dle denníku studujícího Jos. Strnada, zapůjčeného pí. Jos. Šťastnou.