Divadelní klub Jirásek, Česká Lípa
Václav Klapka Maratův Sade
Režisér Divadelního klubu Jirásek z České Lípy Václav Klapka napsal na motivy hry Petera Weise Pronásledování a zavraždění Jeana Paula Marata provedené divadelním souborem blázince v Charentonu za řízení markýze de Sade vlastní hru a nazval ji Maratův Sade. Tu pak i s domácím souborem nastudoval.
Nová hra využívá všechny důležité postavy předlohy až na jednu, po formální struktuře je také divadlem na divadle a i syžet se nijak zásadně neodchyluje od originálu. Co je na Klapkově hře odlišné od Weise je pokus o současnější pohled na člověka jako takového, neschopného samostatně a zodpovědně užít svobody a rovnosti na pozadí ideálů všech revolucí od té Velké francouzské až po tu naši sametovou. Klapka využil řady replik a písňových textů originálu, ale píše i vlastní velmi obrazný dialog. Jestliže Weis konfrontuje prostřednictvím Marata a Sadeho dva filosofické pohledy na svobodu člověka – jeden rovnostářsky sociální a druhý vyhraněně individualistický - Václav Klapka interpretuje Marata jako snílka a idealistu, jehož myšlenky ovšem plodí zrůdu Sadeho.
Inscenace hry je zajímavá a ambiciózní. Téměř nikde neztrácí na tempu. Není prvoplánová, ale velmi invenční, pracuje s řadou vizuálních metafor, jevištních zkratek a obrazů, které umožnila dosáhnout vynikající scénografie Renaty Grolmusové a Václava Klapky. Může se stát, že vás představení jako diváky doslova zahltí emocemi, ale současně i úvahami nad dnešní společností a dobou. Ano, chce se říci, že méně by bylo více, a že inscenaci musíte vidět přinejmenším dvakrát, abyste jí porozuměli, přesto nic v inscenaci není náhodné a vše je promyšleno autorem, režisérem i herci. A právě ti posledně jmenovaní podávají opravdu velmi přesvědčivé výkony. Sade, Marat, Cordayová, ale i všichni ostatní v rolích bláznů i ošetřovatelů jsou vzácně vyrovnaní a přesvědčiví. Snad jen postava ředitele blázince by nemusela být tak prvoplánově pojatá hned od jejího první výstupu.
Představení uvedené na přehlídce v Lounech jednoznačně převýšilo ve všech svých složkách ostatní inscenace a bylo pro celou porotu opravdovým divadelním zážitkem.
Jaroslav Kodeš