Zapeklitá komedie aneb Kdosi brousí nad Paďousy
Lehká Zapeklitá komedie Divadelního spolku bratří Mrštíků Boleradice
Hříčka na tradiční české motivy vznikla v roce 1983. Příhody obyvatelů Paďous, kterým žádný hříšek není cizí a které se čerti snaží svést ke zlu korupcí i politickou agitací, byly lehkou satirou a povoleným žertováním v době normalizace.
Je překvapivé, jak aktuálně a současně zní texty i situace dnes. To, co bylo v osmdesátých letech minulého století povoleným žertováním v mezích zákona - je nyní zrcadlem naší současnosti.
Autor si volně zahrává s motivy českých a moravských pohádek a lidových her, obdobně jako Jan Drda a mnozí filmoví tvůrci. Přesto je řada jeho nápadů svěží i po letech: - smrtka zamilovaná do čerta, která si i kosu mašličkou ozdobí - díky špatné cestě ke hřbitovu a smrtčinu kouzlu drbna obživlá hned rátusit začne a muže za odbytý pohřeb zpucuje - peklo díky vzájemným byrokratickým mocenským bojům sílu ztratí.
Zapeklitá komedie ale není “dobře napsaná hra”, která funguje a šlape sama o sobě. K tomu, aby se stala lehkou hříčkou, je třeba soubor, schopný vytvořit postavy, situace i žánry, které autor ke hře používá, a také si s nimi svobodně zahrávat.
Divadelní spolek bratří Mrštíků Boleradice má dobře vybavený soubor, který přesah textu vyjádří jednoznačně a nenásilně. Soubor s divadelní zkušeností z české a moravské klasiky, schopností zkratky, nadsázky, lehké parodie, střihů, přesného slovního akcentu.
Lehkost vyžaduje řemeslo, zkušenost, odstup a schopnost sebehry a humoru. A to herecká trupa má. Úplatného a vypočítavého starostu zde zahraje výborný herec, který ale má i zkušenost s rolí skutečného starosty (Jan Koráb). Zubatá panna (Jana Glocová), ač je razantní a zodpovědná spolupracovnice nebe a pekla, je ale dosud panna. V této věci jí může pomoci až zamilování díky kouzlu. Moderní komediální nadsázka Jany Glocové dává klíč k tomu, jak se hrou bavit, jak se na ni dívat.
Postavy balancují před propadnutím peklu díky svým sklonům a touhám. Herci obdobně balancují: postavám vtiskli charaktery a typy z české pohádkové vesnice a používají je jako dobrého základu k situačnímu i slovnímu humoru.
Hra Zdeňka Kozáka - pohádka trochu pro dospělé, trochu pro celou rodinu zní tak současně a je zábavná právě proto, že ji Boleradiční jsou schopni současně přečíst a zahrát. Díky nim se můžeme smát tomu “jak je to strašné”.
V situaci, kdy volební klání se mění v soupeření mediálních agentur, si v představení můžeme sáhnout na to, že volba populistického řešení znamená přijetí úpisu pekelného.
V době, kdy válečné konflikty nedaleko od nás jsou rozehrávány informačními agenturami, jejichž důsledkem je, že nedůvěřujeme ničemu a nikomu, je divadlo hrané Boleradickými dobrým protilékem.
Díky nim můžeme uvěřit tomu, že před čistým zlem pekelných organizací a informačních agentur nás dokáže ubránit důvěra v nejjednodušší hodnoty, opravdovost, pravdivost, laskavost, důvěra v sebe navzájem a samosebou humor i z nás samotných.
Josef Morávek