2011 šot o oponě zařazen do cyklu TV2 Toulky za uměním / Malované opony českých divadel, 6. díl, Procházka českou historií, režie Jan Hojtaš, průvodní slovo Jiří Valenta
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10369954439-malovane-opony-ceskych-divadel/21154215564/
Vysílaný text:
Ten velký oblouk od nešťastné Bílé Hory až k osvobození velice krásně zachycuje opona v Kyšicích na Plzeňsku. Tam sídlil Josef Štembera. Malíř, který se ujal toho úkolu v 30.letech. Bílá Hora zobrazena jako utrpení, popravy, nesvoboda. V pravé části toho tryptichu je zobrazena skupina legionářů. Z radosti nad osvobozením vymaloval tuto oponu a dal jí název Hold pracujícího lidu svobodné vlasti. Ten pracující lid a všechny postavy té opony zobrazil jako defilé občanstva třicátých let této vsi.
Helena CUBROVÁ:
Tohleto je pan Drábek. On dělal za války na obecním úřadě nějakýho strážmistra a za minulýho režimu tam dělal tajemníka místního národního výboru. Tohle je, myslím, nějaký pan Brož. Tohle to je Nová. Asi Marie. A já nevím, jestli toto není Nová Věra. Jestli jsou to sourozenci. Tady nahoře je pan Wolf. Tady je paní Schnebergerová. Asi Milada. No a tady tahle paní, ta je asi ještě živá. To je paní… Jak se jmenuje? Fleishhansová, za svobodna. Teď se jmenuje nějak Pytlíková, myslím si. Ta ještě jezdívá na hřbitov. A tyhle ty neznám, tu Bílou Horu. To nevím, to si nepamatuju.
Jiří VALENTA:
Byla to slavná éra kyšického ochotnického divadla od těch let dvacátých, kdy vznikl divadelní spolek Kollár, až po velká představení většinou po ulicích obce. Nejslavnější z nich byl Rok na vsi, v kterém prý účinkovalo 200 místních občanů a jelo 30 alegorických vozů.
Anna ČECHUROVÁ:
Já nevím kolik mi bylo. To bylo někdy v roce 1960. To už jsem byla v Blatné. Tak někdy v šedesátých letech. Nějak 59, 60.