Rozhovor s kompletním souborem
Cink Cink Cirk
Takže: kdo vás vede?
- Nás nikdo nevede... My se vedeme sami... Sami s Eliškou.
(slova se ujímá představitelka hlavní role)
Hodně nám pomáhá Eliška Brtnická, ale je pravda, že to vymýšlíme sami... s její pomocí. Výsledek jí vždycky ukážeme a ona nám řekne, jak
se jí to líbí, nebo nelíbí.
Ona je to nějaká odbornice?
- To jsem já! (řekne Eliška Brtnická)
Myslím, že je to mnohem lepší než to bylo. Inscenace už totiž měla víc verzí. A je čím dál tím lepší.
A kolik už máte za sebou takovýhle představení?
- Tohle je naše první. Jinak pracujeme odděleně. Někdo kouzlí – tady Aleš od malička. My s Deborkou jsme tanečnice, Lukáš dělá dlouho akrobacii, je to hlavně žonglér... A tak jsme se všichni potkali v jednom Centru pro nový cirkus.
Takže se všichni zabýváte pohybem, ale každý nějak zvlášť.
- Každý čerpá ze zkušeností ostatních, takže se navzájem inspirujeme a myslím, že ta spolupráce funguje.
Děláte někdo třeba i nepohybové divadlo?
- Já jsem dělala a Aleš taky. Viď Aleši?
- Dělal jsem dramaťák, jestli se počítá.
A kdybyste měli srovnat nepohybové a pohybové divadlo?
- V nepohybovém se mluví. A v divadle, kde jsem hrála, jsem mluvila španělsky. Takže to je takový markantnější rozdíl.
- Já hrozně nerada mluvím, takže mě ten pohyb vyhovuje.
- Jeden pán z poroty to bude mít strašně těžké, protože je tady za jevištní mluvu... A my za celé to představení neřekli ani slovo, jenom jsme tam tak něco žbrblali, takže by mě zajímalo, co na to řekne.
- Bylo tam „pšt“, přece!
Utajené téma přehlídky (probuzení) s vaším představením úzce souvisí. Stává se běžně, že se ti zdají takové sny a pak se probudíš a...
- ...a hledám lapač. No, možná se mi to už někdy stalo, ale
úplně pravidelné to není.
A jak se vám dnes probouzelo?
- Bylo to dost rychlé. Ještě jsem balil, tak jsem nevěděl, jestli vůbec přijedu.
- Já zas balila do rána, takže jsem moc nespala.
- Já se probudila bazénem...
- Já... celkem normálně... sbalila jsem šálu, hrazdu a spoustu karabin do jednoho baťohu a odtáhla to na nádraží.
- Já měl včera menší... oslavičku, takže jsem se probudil docela brzo, na můj vkus. Ale nějak jsem to zvládnul.
- Já jsem se probudil krásně, jako každé ráno.
-jxm-