STOPY PO OPONÁCH
Dokumentace vzniku a osudů opon je převážně zlomkovitá a strohá. Zcela výjimečná je vlastivědná studie učitele,
ochotnického herce a dokumentaristy J. Vlacha (1913–1995): Divadelní opony a sály v Žarošicích a okolí, publikovaná v roce 1989.
„První oponu v Žarošicích vlastnil Pěvecko-čtenářský spolek Lumír, založený roku 1880 Theodorem Martinů (1844
Polička – 1907 Žarošice). Jeviště a dekorace byly pořízeny svépomocí. (…) Potřebné dekorace za pomoci Anny Dziwonské
namaloval Theodor Martinů. (…) Dekorace pro první divadelní hru roku 1881 – Rebelii v Kocourkově Václava Vlčka – byly
zhotoveny, avšak co s oponou? Protože Martinů znal účinnost opony a vida nezbytnost, pustil se do malování opony sám.
(…) František Vacek (1884–1956), pozdější významný žarošický dramaturg, režisér a ochotník, vzpomíná na tuto první žarošickou
oponu slovy: ,Pamatuji si živě, jak jsem jako malý chlapec stával vždy u vytrženi před oponou, obdivuje se jí, ba přímo
se jí kochaje. Byl na ní zobrazen nádherný v mých očích palác, jehož základy omývaly vlny klidného moře. A na vlnách kolébaly
se lodičky poháněné veslaři; v pozadí pak zelenalo se rozkošné stromoví. Po letech si uvědomuji, že opona byla dílo
umělecké'. Po roce 1910, kdy byl Lumír přeměněn v místní odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, rozhodl se
v roce 1911 člen divadelního kroužku Národní jednoty, technický úředník Václav Vacek (1895–1951) k namalování opony
nové. Byl to talentovaný malíř a kreslíř, který své kreslířské umění uplatnil v mykologii, ale zanechal i řadu olejů a akvarelů
s motivy starých Žarošic. Podle předlohy o rozměrech 100 x 75 cm zhotovil olejomalbu s námětem Západ slunce na horách.
Je to pravděpodobně motiv tatranský. Opona, která sloužila do roku 1937, se sice nezachovala, avšak její předloha je
umístěna ve Vlastivědném památníku“.
VLACH, Jaroslav: Divadelní opony a sály v Žarošicích a okolí. Vlastivědný věstník moravský roč. 41, 1989, č. 1
Žarošické opony viz též s. 86, 168, 169, 278
Z podobných informačních zdrojů, jež uvádíme u jednotlivých míst v Databázi českého amatérského divadla - www.amaterskedivadlo.cz,
jsme získali informace i o někdejší existenci opon v následujících městech a obcích. Nechť je naše publikace podnětem k dalšímu pátrání
o jejich osudech i pobídkou k větší péči o opony, jež se dochovaly.
Často jsme při pátrání po malovaných oponách slyšeli slova „ztratila se, shořela,
nezachovala se, pamětníci již zemřeli, byla přemalována, je nezvěstná“, nebo slova
vyřčená s nadějí - „pátráme po ní, budeme vás informovat“.
Zprávy jsme zaznamenali a publikujeme je jako alespoň částečná svědectví
o pokladech, které pravděpodobně většinou již neuvidíme.
V této kapitole jsou zmíněny i opony obtížně zařaditelné do tematických kapitol či opony, jejichž existenci dosvědčuje
pouze nedokonalá reprodukce, nebo takové, které byly dohledány v období závěrečných prací na publikaci.