Vyšší odoborná škola herecká - III. ročník oboru Loutkářské umění se prvně ve své tříleté existenci představila i loutkářské veřejnosti. Kontakt,
který by měl být prospěšný nejenom škole a prvním absolventům, ale i amatérským loutkářům. Uvedli zde hru Věry Provazníkové a Františka
Hrubína Aj, já koza, v režii a další úpravě Jana Prokeše. Hra vznikla pro potřeby pouličního divadla a byla za tímto účelem mnohokrát využita,
nejenom v městském obvodu Prahy-Michle, kde škola sídlí, ale na mnoha jiných místech i mimo Prahu. Uzavřený prostor sálu jí poněkud ubral
na její jarmarečnosti, je totiž koncipovaná jako rej masek. A právě v disciplině hry s maskou byli studenti neobyčejně přesní, ctili zvláštnosti
tohoto typu divadla. V tom jim byly jedinečným pomocníkem masky a kostýmy Ireny Marečkové, stejně jako jim pomohla pohybová spolupráce
pedagoga školy Vladimíra Guta a zkušené loutkoherečky Waldtraut Ritterové, která společně s Janem Prokešem tento ročník třetím rokem
vede. Část poroty vytýkala účinkujícím naopak menší nasazení, hlubší kresbu charakterů jednotlivých zvířecích postav, které na jevišti představovali. Jarmareční či pouliční divadlo se řídí poněkud jiným pravidlem, kde se drobnokresba a pohrávání si s charakterem ztrácí ve shonu a reji. Bylo to představení, které důstojně reprezentuje tříletou loutkářskou přípravu.