Texty: JH 2002, závěrečné hodnocení

Závěrečné hodnocení Jiráskova Hronova 2002

I. Základní údaje

Název akce: 72. Jiráskův Hronov, celostátní mezidruhová přehlídka amatérského divadla s účastí zahraničních souborů

Místo konání: Hronov

Termín: 1.8. – 10.8.2002

Pořadatel: IPOS-ARTAMA a město Hronov z pověření a za finančního přispění MK ČR

Spolupořadatelé: Amatérská divadelní asociace
Česká sekce UNIMA
České středisko AITA/IATA
Klub přátel umění v ČR
Občanské sdružení Kruh Hronov
Okresní úřad Náchod
Sdružení pro tvořivou dramatiku
Společnost Amatérské divadlo a svět
Svaz českých divadelních ochotníků
Volné sdružení východočeských divadelníků

Odborná spolupráce: IPOS-ARTAMA Praha

Počet přímých účastníků: cca 770 (hlavní program 225, doplňkový program 215,
vzdělávací část vč. lektorů 300)

Počet dalších účastníků: cca 900 (bez místních návštěvníků)

Vklady účastníků, které neprocházejí účetnictvím přehlídky:
 náklady na ubytování a stravování (seminaristé a všichni,
kdo nejsou členy hrajících divadelních souborů nebo pracovního týmu JH – lektoři, organizátoři);
 náklady na ubytování a stravování členů hrajících souborů
přesahující vymezený pobyt souborů pořadatelem (3 dny - 2 noci);
 náklady na vstupenky na představení;
 náklady na dopravu (kromě hrajících souborů a pracovního týmu JH);
 náklady na zakoupení programových brožur a zpravodajů.

Poznámka: Dílem tyto náklady účetnictvím přehlídky procházejí (ubytování, vstupenky), ale hradí je účastníci. Náklady na pobyt při internátní formě ubytování činily v r. 2001 cca 3.000,- Kč za osobu na celou přehlídku. Členové hrajících souborů platili účastnický poplatek 50,- Kč za osobu a l den (do příjmů JH).


II. Splnění odborného účelu akce

a) Program přehlídky
 Detailně viz příloha.
 Základní program Jiráskova Hronova 2002 – mezidruhové přehlídky amatérského divadla byl sestaven programovou radou na základě nominací a doporučení jednotlivých druhových národních přehlídek, návrhu IPOS-ARTAMA a Českého střediska AITA/IATA.
 72. ročník JH, předznamenaný jako mezidruhová přehlídka, přinesl pestrou paletu divadelních druhů, žánrů, stylů a poetik. Jeho účastníci měli možnost zhlédnout inscenace souborů dospělých, mládeže i dětí. Rozmanité bylo také složení souborů z hlediska demografického. Stejně otevřenou byla i divácká adresa, od dětí až po seniory.
 V základním programu JH bylo uvedeno:
 6 inscenací činoherního (hereckého) divadla, z toho 1 jednoaktová hra a 1 divadlo jednoho herce;
 6 inscenací, které se druhově dají počítat k činoherním, ale měly výrazné rysy tzv. autorského divadla nebo šlo o původní hry členů souborů;
 2 inscenace hudebního divadla;
 3 inscenace loutkářských souborů, z toho 1 byla vytvořena dětským kolektivem a určena dětskému publiku;
 po jedné inscenaci dětského divadelního souboru (činoherní s loutkářskými prvky; divácká adresa: dětské publikum), divadla poezie a souboru na pomezí pohybového a tanečního divadla.
 Inscenace a vystoupení, uvedené v programu 72. JH, vycházely v 9 případech z textů dramatických autorů (2x českých, 2x ruského autora, po jednom slovenském, německém, anglickém a francouzském), ve 3 případech vycházely z prozaické či básnické literární předlohy a 8 inscenací vzniklo na základě původní autorské tvorby členů souborů. Představení komediálního typu byla výjimkou. Většina inscenací se zabývala závažnými společenskými tématy, byť se tak dělo v některých případech komediální formou.
 V popisované části programu JH bylo uvedeno celkem 20 inscenací od 19 souborů v 40 představeních.
 72. JH jako mezidruhová přehlídka byl především příležitostí k poučení a inspiraci, k mnohapolnému vzájemnému osvojování prostředků, jimiž vládne divadlo ve svých nejrozmanitějších mutacích. V neposlední řadě pak k seznámení se se stavem českého amatérského divadla jako celku. Letošní ročník opětovně potvrdil správnost koncipování Jiráskova Hronova jako mezidruhové přehlídky. Zájem zúčastnit se této výjimečné divadelní přehlídky se stále zvyšuje. Navzdory mohutnému zvýšení počtu účastníků v předchozím ročníku, došlo letos k prohloubení zájmu zejména v tom, že daleko větší počet účastníků setrval v Hronově po celou dobu konání přehlídky. V minulosti bývalo více těch, kteří přijížděli pouze na několik dnů. Nominální stav tzv. dalších účastníků (nezainteresovaných na realizaci představení a tematických seminářů a dílen) byl v r. 2002 asi o desetinu menší, ale prizmatem celopřehlídkového pobytu lze hovořit o opětovném navýšení. Dokladem toho je i rekordní počet vydaných vstupenek na představení (cca 12 tis.) při v podstatě nezměněném počtu představení ve srovnání s loňskem. Rekordní počty realizovaných vstupenek jsou mimo to svědectvím i většího zájmu místního publika.
 72. JH se svou programovou skladbou, odrážející realitu českého divadla, se svými cca 1670 převážně velice mladými divadelníky, v tom se 208 seminaristy Klubu (nejen) mladých divadelníků, 50 účastníky dalších samostatně organizovaných seminářů, s průměrně 85 účastníky problémového clubu (PC) a s průměrně 33 návštěvníky diskusního klubu, byl mezidruhovou přehlídkou nejen programově, ale také fakticky. Promítlo se to v setrvalém zájmu amatérských divadelníků, orientovaných na různé druhy a oblasti amatérského divadla, v neutuchajícím zájmu o vzdělávací část JH, ale také v širokém rozpětí dramaturgie festivalu.
 Inscenační výsledky, které letos na JH soubory předvedly, byly vesměs vyrovnané a na velice dobré úrovni. Objevily se i takové, u nichž lze mít oprávněné výhrady z hlediska provedení (zejména Potkan trnavského DISKu, Showlet loutkářského souboru Rámus z Plzně a Hoši z nároďáku pražského souboru Puchmajer), nicméně právě tyto inscenace vnesly do přehlídkového programu potřebné inspirační podněty a staly se látkou k úvahám o možnostech a nejvlastnějších cestách amatérského divadla v současnosti. Tím není řečeno, že inscenace, které nestrádaly provedením, tyto inspirační podněty nepřinášely. Objevilo se nejméně pět inscenací, v nichž lze spatřovat životadárné těžiště amatérského divadla, a sice schopnost vyjadřovat se prostředky divadla k přítomnosti. Na vrcholu těchto snah stanuly soubory Divadelní klub Jirásek z České Lípy s inscenací Na druhé straně řeky, kolínské divadlo IGDYŽ s osobitou adaptací gogolových hráčů uvedenou pod názvem Čoklí hráči, českobudějovické D 111 s inscenací Hráči, čerpající ze stejného dramaturgického zdroje, hostující divadlo Apron z Halle (SRN) se svébytnou jevištní realizací Büchnerova Vojcka s názvem Woyzeck & Woyzeck a konečně i divadlo De Facto Mimo z Jihlavy s původní hrou Hukot 4. K vrcholům 72. JH patřily z jiného důvodu bezesporu inscenace AUGUST AUGUST, august volyňského souboru PIKI, Za zavřenými dveřmi hostujícího chorvatského Tanečního studia ze Sisaku a Dům lásky náchodského souboru DRED.
 Vedle těchto inscenací je možné jmenovat i další, které byly z různých pohledů cennými příspěvky do programu JH nebo do diskuse o současném hledání smyslu amatérské divadelní činnosti. Platí to zejména o souboru ÚstaF Brno a jejich produkci Spolužáčkovina aneb Volte slova, svitavském Céčku a jeho inscenaci Slon a o nováčku na JH Divadlu Pohrdobci z České Kamenice a jejich uchopení Ionescovy Plešaté zpěvačky.
 Závěrem lze konstatovat, že se 72. ročník JH přiřadil k těm zdařilým v období po listopadu 1989. Takto jej vnímali nejen řadoví účastníci a organizátoři JH, shodné stanovisko odeznělo i v médiích (zvláště v tisku). Sdílela jej i odborná veřejnost, která byla JH přítomna. K tomu je třeba dodat, že z řad tzv. odborné veřejnosti zazněl hlas volající po větší inscenátorské odvaze, experimentu a neobvyklých divadelních i paradivadelních postupech.


b) Vzdělávací část

Klub (nejen) mladých divadelníků
Klub (nejen) mladých divadelníků, vzdělávací instituce JH, po léta účinně rozmnožující řady poučených divadelníků – juniorů, byla i tentokráte otevřena všem bez ohledu na věk.
Zájem o tuto vzdělávací část JH neopadl, naopak. Přihlásilo se 232 zájemců, v Klubu jich pak pracovalo rekordních 208 v dvanácti tematických seminářích a dílnách, z nichž 3 byly součástí dlouhodobých vzdělávacích projektů (Kurz praktické režie, Kurz scénografie a Tvůrčí ateliér autorské tvorby).

Někteří posluchači K(n)MD se do hronovských dílen a seminářů vrací, mnoho jich však přijíždí poprvé. Na 72. Jiráskově Hronově připadlo na každé 3 v minulosti zúčastněné 2 nováčci. Tři čtvrtiny posluchačů z celkového počtu přihlášených byly ve věku 16-27 let, přičemž nejsilnější věkovou skupinou byli 18-20 letí. Jena čtvrtina byla starších 27 let: 33 posluchačů bylo ve věku 28-40 let. 16 posluchačů bylo ve věku od 41 do 68 let. Věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším účastníkem K(n)MD byl 53 let. Skóre mužů a žen bylo obligátní, tj. 1:2.
Propozice K(n)MD nabízely možnost práce v některém z 12 seminářů či dílen či být kmenovým posluchačem Diskuzního klubu, dále pak v tzv. Problémovém clubu. Některé ze vzdělávacích příležitostí se konaly opakovaně, včetně lektorského obsazení, některé byly koncipovány nově.
Mezi opakované semináře a dílny patřily tyto: Základní abeceda divadla s lektorem Václavem Špiritem, seminář určený především začínajícím divadelníkům. Jevištní řeč s lektorkou Reginou Szymikovou, Základy divadelní režie s lektorem Rudolfem Felzmannem a Jevištní realizace dramatické situace s lektorem Milanem Schejbalem a jeho asistentkou Denisou Novou. Mezi opakované semináře a dílny náležely svým způsobem i ty, které se na 72. JH konaly jako jedno ze soustředění dlouhodobých vzdělávacích projektů. Předně Kurz praktické režie, který se tentokrát s lektorkami Kateřinou Fixovou a Pavlínou Morávkovou zabýval kritickým hodnocením inscenací a tvorbou scénáře absolvenstského představení. Na JH měl pokračování také Kurz scénografie, jehož vedoucím lektorem byl Mgr. David Bazika a dalšími lektory Mgr. Martin Plešek, Mgr. Pavel Purkrábek a Marie Rašková. Obsahem hronovského soustředění kurzu bylo budování divadelního obrazu – vytváření atmosféry, změny nálad prostředí, emotivní působení namísto popisu a vysvětlení. Samostatnou kapitolou byla tvorba divadelního kostýmu. Opakovaným vzdělávacím projektem bylo i soustředění posluchačů Tvůrčího ateliéru autorské tvorby, i když ne tak docela. Do dílny, organizované občanským sdružením ŠOS Prachatice, mohli a také vstoupili noví zájemci, a to i takoví, kteří ji v průběhu roku nenavštěvovali. Bylo to možné díky jejímu vymezenému uzavřenému tematickému zaměření na autorské divadlo, přesněji na autorskou tvorbu posluchačů. Lektory dílny byli Pavel Fiala a Jarmila Černíková-Drobná.
Mezi nově koncipované semináře a dílny náležel Dramaturgicko-inscenační seminář, vedený prof. Miloslavem Klímou. Posluchači se v něm seznámili s prací, přístupy a metodami dramaturgické práce našeho předního dramaturga. Hlavním prostředkem k tomu byla lektorem řízená individuální seminární práce. Další novinkou byl seminář Otázky kompozice jevištního dění, vedený Mgr. Alešem Bergmanem, Ph.D. Práce v semináři byla věnována odhalování kompozičních principů a postupů při vytváření a rozvíjení jevištního dění. Po několikaleté přestávce byla „novinkou“ i dílna Nonverbální komunikace belgických lektorů Régise Duqué a Cédrica Juliense. jejich dílna byla určena hercům, především však režisérům k seznámení se s hereckými prostředky a technikami, zejména mimoslovní komunikace, jimiž lze vytvořit na scéně dramatickou situaci. Poprvé se mezi hronovskými lektory objevil mim Michal Dufek, který vedl dílnu nazvanou Pantomima. Účastníci se v ní seznámili s technikami pantomimy a s možnostmi jejího využití v divadelním tvaru v různých druzích divadla a měli možnost nahlédnout do tajů klasické i moderní pantomimy.

Problémový club
Vzdělávací příležitostí nad rámec základních tematicky zaměřených seminářů a dílen, konaných v dopoledních hodinách, byl pro všechny účastníky JH odpolední Problémový club (PC). Jeho živnou půdou byla přehlídková představení. Nešlo však o obligátní kritické rozbory inscenací, jak je známe z krajových či národních druhových přehlídek. Šlo v něm především o společné uvažování lektorského týmu PC a těch, kdo jej navštěvovali, nad otázkami přesahujícími jednotlivé inscenace, o zamýšlení se nad problémovými jevy dramaturgické a inscenační praxe, dobírání se jejich kořenů a možností řešení. Problémový club byl současně příležitostí k přemýšlení o amatérském divadle jako specifickém fenoménu, o jeho podstatě a možnostech co nejúčinněji působit z hlediska svých základních funkcí. Lze konstatovat, že se PC snažil o přesahový a poznávací ráz, byť v něm oproti předchozímu ročníku někdy převážilo kritické hodnocení. Bylo to dáno především programovou skladbou, která neumožňovala tak výrazně jako vloni vymezit tematické celky. Ani to ale nechybělo. Byla tu např. příležitost vytěžit poznatky ze dvou různých přístupů k zpracování Gogolových Hráčů, zabývat se specifiky amatérské autorské tvorby atd. Zájem o tuto vzdělávací příležitost zůstal řádově stejný jako v minulém roce. Průměrně se PC od neděle do soboty zúčastňovalo 85 návštěvníků JH. Výjimkou nebyla odpoledne, kdy se v malém sále Jiráskova divadla těsnalo více jak stovka lidí, jednou dokonce 150.
Vedoucím lektorem PC byl prof. PhDr. Jan Císař, Csc., vedoucí katedry teorie a kritiky pražské DAMU, lektory byli Mgr. Karol Horváth, dramaturg Městského divadla ve Zlíně, prof. Mgr. František Laurin, režisér a prdagog pražské konzervatoře, Mgr. Radovan Lipus, režisér Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě, Mgr. Vladimír Zajíc, dramaturg a doc. Mgr. Ján Zavarský, umělecký šéf Trnavského divadla a pedagog VŠMU v Bratislavě a JAMU v Brně. Jejich organizační asistentkou byla Eva Kodešová.

Diskusní klub
Po loňsku opakovanou příležitostí diskutovat o inscenacích, uvedených v základním programu JH, byl Diskusní klub. Sídlil v dopoledních hodinách v malém sále Jiráskova divadla. Jeho moderátorem byl Josef Brůček, vedoucí loutkářského souboru Tatrmani ze Sudoměřic u Bechyně, organizačním asistentem Mgr. Jakub Hulák, odborný pracovník ARTAMA na úseku dětského divadla, recitace a dramatické výchovy. Odborné zázemí měl Diskusní klub v lektorech PC, a sice tak, že každého dne jej navštívil jeden z nich. Diskusní klub byl volně přístupný návštěvníkům JH, zváni do něj byli členové souborů, vystupujících na přehlídce. Stabilní oporou diskusí byla skupina kmenových seminaristů. Počet účastníků klubu byl proměnlivý, odvislý od počtu reflektovaných inscenací a jejich tvůrců (kolísal mezi 40-16). V průměru jich bylo 33. Klima diskusí bylo vstřícné, atmosféra příjemná. Zasloužil se o to nemalým dílem Josef Brůček v roli laskavého a diskusi podněcujícího moderátora.

Rozborový seminář Klubu režisérů SČDO
Rozborový seminář organizovaný Klubem režisérů SČDO, jehož lektorem byl Mgr. Jiří Hraše a „třídním“ ing. Dušan Zakopal. Byl přístupný všem účastníkům JH, navštěvovali jej zástupci souborů, jejichž inscenace byly předmětem rozboru. Úvodní slovo rozpravy k té které inscenaci měli na starosti členové Klubu režisérů SČDO. I v tomto semináři byla účast proměnlivá, průměrně oscilovala kolem dvacítky zájemců. Někdejší obavy z toho, že si Rozborový seminář a Diskusní klub budou konkurovat (časově se dílem překrývaly), se i letos ukázaly jako liché. A to navzdory tomu, že přibyla potřeba účasti zástupců souborů na třetím místě, které skýtalo analytický pohled na vybrané inscenace a jejich reflexi. Tím místem byl praktický seminář kritického hodnocení inscenace posluchačů Kurzu praktické režie. Rozptýlil je zdárný průběh všech tří příležitostí k reflexi inscenací. Každá si nalezla okruh svých zájemců. Ostatně, zvolené prostředky reflexe inscenací byly rozdílné. Přiměřená účast v té které skupině navíc umožnila intenzivnější zapojení přítomných, které by při větších počtech seminaristů nebylo možné.

Dílna Sergeje Fedotova
Středisko amatérské kultury IMPULS Hradec Králové ve spolupráci s Volným sdružením východočeských divadelníků připravilo a uskutečnilo v rámci 72. JH hereckou dílnu vedenou ruským režisérem a divadelním pedagogem Sergejem Fedotovem. Práce v dílně byla tematicky zaměřena na využití hereckých postupů Michaila Čechova při ztvárnění Shakespearova dramatu Romeo a Julie. Dílnu organizačně zajišťovala Karla Dörrová v učilišti ve Velkém Poříčí. Zúčastnilo se jí 30 zájemců.


Závěrem
S výjimkou samostatně organizovaného rozborového semináře, byl hlavním organizátorem vzdělávací části JH PhDr. Milan Strotzer. Jeho organizačními spolupracovníky byli Jan Strejcovský, organizační vedoucí K(n)MD, Mgr. Marie Poesová, Dana Strejcovská a Eva Kodešová.
72. JH potvrdil správnost mnohaletého usilování o to, aby se hronovský festival stal vyhledávanou, tematicky rozrůzněnou a užitými formami diferencovanou a účinnou vzdělávací institucí. Svědčí o tom nejen rozmanitá skladba seminářů, dílen a dalších vzdělávacích příležitostí a jejich lektorské obsazení, ale i rekordní počty seminaristů a jejich pozitivní reakce. V této souvislosti nelze také pominout recenzní rubriku Zpravodaje JH, v níž byla každé inscenaci věnována pozornost vždy dvěma odborníky z řad lektorů JH.


c) Doplňkový program

Vedle základního programu, vystoupilo v doplňkovém programu JH více jak půldruhé desítky divadelních, hudebních, pěveckých a dalších kolektivů. Většina jejich vystoupení se udála v parku A. Jiráska a v dalších venkovních prostorách. Návštěvníci 72. JH měli možnost zhlédnout navíc čtyři divadelní představení (ZUŠ Hronov s muzikálem Dívčí válka, Blanenské divadlo s inscenací hudebního divadla Soiré aneb Concerto grosso, DS Kolár z Police nad Metují se starofrancouzskou fraškou Mistr Petr Pleticha a Divadlo Facka Brno s hrou O Johance, o Švédech, kameníkovi a drakovi i létající kouli aneb Divadelní neštěstí o několika kusech). Během festivalu bylo realizováno nejméně třináct různých koncertů hudebních a pěveckých a 2 vystoupení mažoretek. V závěru přehlídky (ale i v jejím průběhu) se navíc uskutečnily předváděčky dílen Klubu (nejen) mladých divadelníků. Tentokráte to byly vystoupení dílny Michala Dufka (Pantomima) na hronovském náměstí, dílny belgických lektorů (Nonverbální komunikace) a semináře Milana Schejbala (Jevištní realizace drmatické situace) v parku A. Jiráska. Mimo K(n)MD uskutečnila předváděčku své práce dílna vedená Sergejem Fedotovem v tělocvičně učiliště ve Velkém Poříčí, kde také po celý JH působila. Hronovský program obohatily též čtyři výstavy. Největší z nich – Hronovské divadlo 1990-2002 objektivem Bronislava Hofmana – byla otevřena ve výstavní hale Jiráskova divadla. Ve foyeru sálu Josefa Čapka byla instalována výstava fotografií Ivo Mičkala připomínající 71. JH. Ve foyeru Jiráskova divadla byla instalována výstava grafického designu z prací Jiřího Zhiba s názvem Ačkoliv… proč ne! V č.p. 319 v ulici K Milířům byla otevřena výstava Ing. Vlastimila Lébra: Krajiny Jiráskových spisů.
I letos se uskutečnil tradiční akt položení květin u pomníku mistra Aloise Jiráska, spojený s promenádním koncertem Hronovské dechové hudby.


d) Společenská část

Zahajovací schůzka Klubu (nejen) mladých divadelníků ve čtvrtek večer před započetím vlastní přehlídky se stala jakýmsi prvním rituálem, aktem zahájení JH. Je to akt zahájení JH jako vzdělávací instituce, s ustáleným programem od přivítání seminaristů, pokračující výzvami ke kolegialitě všeho druhu, přes zavedený sled informací o tom, co, kdy a kde bude, až po představování organizátorů a lektorů a první osobní setkání seminaristů s lektory. Letos došlo k proměně tohoto rituálu – instruktáže, a to tak, že byl nahrazen obligátní hodinový monolog M. Strotzera přijatelnější a pozornost udržující formou – na instruktáži se střídavě podíleli všichni organizační pracovníci K(n)MD. Nechyběly ani další hronovské rituály: tzv. oheň přátelství a lampiónový průvod v předvečer zahájení JH, vítání souborů na schodech Jiráskova divadla, poděkování za představení a rozloučení se soubory, a především oficiální zahájení a zakončení festivalu. Ani 72. JH se nevyhnul otazníkům nad jejich realizací. Týkaly se především vítání a rozloučení se se soubory, ale také aktu oficiálního zahájení. Názory na to, jak by měly tyto hronovské rituály vypadat se velice různí. Na jedné straně lze slyšet volání po generální proměně a na straně druhé hlasy po jejich zachování ve jménu tradice. Nelze než znovu zopakovat, že ač to organizátoři JH nemají vůbec jednoduché, je především na nich, jak se jim podaří vyjít vstříc většině, nebo lépe meritu přehlídky a jejímu rozměru. Každému se zavděčit stejně nelze. Osobně si myslím, že by neměli rezignovat na tradici, ale spíše nalézat způsoby a prostředky k tomu, aby tato tradice ožívala s každým dalším ročníkem JH. Zkrátka, aby ti, kdo přijíždí do Hronova opakovaně, mohli mít pocit, že jsou přítomni jedinečnému aktu, který je tu pro ně, pocit, že když se jej nezúčastní, tak o něco přijdou. To se netýká jen návštěvníků Hronova, ale i jeho obyvatel. Ostatně, bez jejich hojné účasti nebude mít žádná slavnost patřičný účinek.
V posledních letech se daří dosíci kýženého účinku zejména při slavnostním zakončení JH na hronovském náměstí, jehož závěrečnou tečkou je ohňostroj, kdy je náměstí přeplněno smíšeným davem divadelníků, hronovských občanů i návštěvníků z okolí. Do značné míry se to daří při oficiálním zahájení JH, pro které místní divadelní soubor vždy připraví tu více - tu méně zdařilou produkci, jíž je odlehčena oficiální část zahájení. Letos to bylo vystoupení podle scénáře ing. M. Houštěka, v němž měli hlavní roli kritická i blahosklonná paní kněžna a její dvořan, pečující za pomoci minolovky o bezpečnost své vrchnosti. Nechyběly již obligátní ostrostřelci, mažoretky, Koletova dechovka, vztyčování vlajek a zahajovací projevy, jichž se ujali starostka města Hana Nedvědová, hejtman Královéhradeckého kraje ing. Pavel Bradík a ministr kultury ČR Pavel Dostál. Ten zahajoval 3.8.2002 JH již počtvrté, či přesněji byl připraven jej zahájit, ale vyzval přihlížející účastníky k tomu, zda se někdo nechce zahajovací role ujmout. I našel se v davu mladý muž, který neváhal a tuto výzvu akceptoval.
Každoročně přivítá JH řadu významných hostí. Letos jimi byli vedle ministra kultury ČR Pavla Dostála, doc. PhDr. Milan Uhde, ředitelka odboru regionální a národnostní kultury MK ČR PhDr. Zuzana Malcová, PhDr. Milan Kupka za kancelář předsedy senátu ČR a další, které v Hronově vídáme pravidelně. Mezi ně náleží i Franz-Josef Witting, viceprezident Německého spolkového svazu amatérského divadla (BDAT) a umělecký ředitel prestižní přehlídky v Paderbornu. Mezi stálé návštěvníky přehlídky patřil i Jozef Krasula, který tentokrát přijel mj. ve funkci prezidenta Slovenského střediska AITA/IATA. Letos navštívil JH také prezident Celorakouského svazu amatérského divadla, prezident Rakouského střediska AITA/IATA a viceprezident Středoevropské sekce této nevládní organizace pan Josef Hollos. Hostem z nejvzácnějších byl prezident celosvětového výboru AITA/IATA pan Jacques Lemaire s chotí, který JH poctil svou návštěvou již podruhé. Mezi zahraničními hosty byli také Andreas Salemi, sekretář BDAT a Tanja Eberhart, pracovnice sekretariátu BDAT a Michael Branwell z Moot House Players z anglického Harlow a další. Mezi hosty lze počítat i zahraniční letory vzdělávací části JH Régise Duqué a Cédrica Juliense z Belgie, Sergeje Fedotova z Ruska a Václava Špirita z Německa.
Ke společenské části JH náleželo přijetí oficiálních hostí starostkou města Hanou Nedvědovou na hronovské radnici (3.8.), přijetí zaharničních hostí a sponzorů na témže míste (9.8.).
Významnou akcí společenského charakteru bylo předání ocenění Zlatého odznaku J.K. Tyla Josefu Doležalovi, Jiřímu Bušinovi a Vlastimilu Ondráčkovi a oznámení o udělení Ceny MK ČR za neprofesionální divadelní a slovesné obory Josefu Brůčkovi. Tento akt se uskutečnil před večerním představením v den oficiálního zahájení JH na jevišti Jiráskova divadla.


e) Tiskoviny

 Byl vydán programový plakát a programová brožura. Proměna výtvarného řešení propagace JH, jejímž autorem byl renomovaný brněnský výtvarník Rostislav Pospíšil, měla pokračování i letos. R. Pospíšil zaměnil dětsky stylizovanou postavičkou v kuželu světla reflektoru za hrací kostku se střídavě smějícím se a mračícím obličejem klauna.. Tento motiv promítnul do všech propagačních materiálů, počínaje plakáty, přes programovou brožuru, přehlídkový zpravodaj, odznaky účastníků, tašky, trička aj., až po velkoplošnou propagaci ve městě, včetně obřích kostek před divadlem.
 Přehlídkové dění mapoval, jako každoročně, Zpravodaj JH. Jeho devět čísel připravovala redakce, jejíž složení bylo až na jednu výjimku shodné s loňským. Vedoucí redaktorkou byla opět Jana Soprová, jejími členy byli Vladimír Hulec, Helena Kozlová, Jaroslav Pokorný, výtvarník Rostislav Pospíšil, fotograf Ivo Mičkal a Josef Meszaros, který se mj. postaral i o jeho internetové šíření. Zpravodaj si v zásadě zachoval svou loňskou tvář. Největší prostor v něm dostaly reflexe představení, informace o seminářích a dílnách, nechyběly zprávy ze společenského a dalšího přehlídkového dění (škoda, že nebyly bez výpadků některých důležitých aktů).
 V den oficiálního zahájení festivalu (3.8.) se uskutečnila tisková konference JH. Zúčastnil se jí ministr kultury Pavel Dostál, ředitelka ORNK MK ČR PhDr. Zuzana Malcová, hejtman Královéhradeckého kraje ing. Pavel Bradík, starostka Hronova Hana Nedvědová a další hosté a organizátoři JH. Účast žurnalistů byla obvyklého rozsahu, včetně zástupců televize. Jí odpovídala i pozornost médií, kterou přehlídce věnovala. Lze si jenom přát, aby tato pozornost, byť je daleko větší, než bývá obvyklé u jiných akcí neprofesionálního umění, překročila stávající rozměr.


III. Organizace

V průběhu JH se každoročně scházel k řešení aktuálních problémů organizační štáb.
Na začátku a na konci přehlídky se sešel Festivalový výbor JH.
I přes značný počet účastníků JH, včetně účastníků K(n)MD, a technickou a
organizační náročnost zvládnutí tak velkého množství namnoze početných hrajících souborů, nevznikly až na jednu výjimku žádné zásadní problémy. Dalo by se říci, že 72. JH byl z organizačního hlediska na velmi dobré úrovni. Onou výjimkou bylo zajištění odpovídajících prostor pro práci K(n)MD, konkrétně problematická využitelnost učeben Podnikatelské školy, z nichž byl nejen odstraněn nábytek, ale také strhány koberce přilepené chemoprenem. Bez iniciativy OS KRUH by bylo konání vzdělávací části JH nemožné. KRUH zajistil částečně prostory náhradní a snažil se, byť improvizovaně, zprovoznit prostory v Podnikatelské škole. Čpící chemopren však nebylo v jeho silách odstranit. Zajištění odpovídajících prostor pro dílny a semináře bude jedním z hlavních úkolů pro příští ročník festivalu, neboť Podnikatelská škola, v níž byl dosud největší počet učeben, nebude dle informací napříště k dispozici.


IV. Finanční zabezpečení
Rozpočet a vyúčtování akce jsou předloženy samostatně.


V. Návrhy a náměty pro další ročník

Z hlediska programu:
 Vytvářet i nadále takové podmínky, aby byly realizovány národní přehlídky ve všech druzích divadla a dalších druzích scénického umění a staly se základem fundovaného výběru inscenací do programu 72. JH. S tím souvisí i realizace krajových přehlídek.
 Klást důraz na vzájemnou mezidruhovou inspiraci a setkání amatérských divadelníků z různých druhů a oblastí divadla, včetně příbuzných druhů scénického umění. Tyto premisy uplatňovat ve všech programových složkách: při výběru inscenací, při organizaci vzdělávací části a rovněž ve společenské části programu JH.
 Zachovat zásady výběru souborů ve znění souhlasném s propozicemi 72. ročníku JH. Precizovat v propozicích JH pravomoc programové rady, zejména z důvodů vytvoření optimální dramaturgické skladby přehlídky, tj. důvodnou možnost neakceptovat pořadí doporučení odborných porot národních (celostátních) druhových přehlídek, respektive dalších přehlídek, z nichž jsou navrhovány inscenace k výběru do programu JH. Současně zavázat členy programové rady JH s výjimkou jejího tajemníka k mlčenlivosti o průběhu jednání rady a o výsledku tohoto jednání do chvíle konečného rozhodnutí o programu JH.
 Zabývat se otázkou inovace propozic JH pro 74. ročník festivalu v r. 2004 na základě přehodnocení tzv. klíčového postavení celostátních druhových přehlídek jako základního zdroje výběru programu JH.
 Klást na programovou radu JH požadavek, aby při svém rozhodování o programu vycházela z inscenačních výsledků divadelní sezóny a stanovila program relevantní poslání JH. Klást na ni tudíž požadavek výběru kvalitních a inspirativních inscenací a pečlivého zvažování při zařazování představení z oblasti divadlu příbuzných druhů scénických umění. Dbát na složení programové rady z hlediska schopnosti referovat a porovnávat.
 Zachovat koncepci K(n)MD ze 72.ročníku JH.
 Koncipovat Problémový club tak, jak byl realizován v r. 2001.
 Zachovat stávající rozsah trvání přehlídky, pokud to dovolí ekonomická situace.
 Rozšířit tu část doplňkového programu, která má ambice zapojovat místní obyvatele do festivalového dění, tj. o tzv. off-program. Jeho realizace by měla být zásadně obsahově i časově organizována tak, aby byl přínosem a nikoliv narušitelem základního programu JH.

Z hlediska organizace:
 I nadále věnovat zvýšenou pozornost rozpočtu přehlídky a sledování jeho dodržení.
 Realizovat jednání s potencionálními sponzory pro posílení finančních zdrojů přehlídky, usilovat o získání generálního sponzora.
 Zvážit ustavení funkce programového ředitele JH a inspektorů představení, u nichž by byla záruka dodržení časového programu, respektive včasné kompetentní informovanosti návštěvníků o změnách.
 I nadále věnovat pozornost přípravné fázi práce na Zpravodaji JH. Klást akcent na to, aby přístup redaktorů byl především divadelní, nikoliv pouze novinářský. Zajistit, aby byla členem redakce (nejlépe šéfredaktorem) osoba, která je v maximální možné míře obeznámena s problematikou amatérského divadla, jeho organizačním zázemím, prostředky a nástroji odborné péče a dalšími aspekty existence amatérského divadelního hnutí.
 Věnovat neutuchající pozornost zabezpečení pečovatelské služby pro hrající soubory po celou dobu jejich pobytu, tj. od jejich příjezdů do Hronova a oficiálního přivítání, až po oficiální rozloučení při skončení pobytu.
 Přehodnotit přehlídkové rituály, zejména v tom smyslu, aby středem jejich pozornosti byly hrající soubory a jejich vůdčí osobnosti.
 V případě uvádění inscenací pro děti zabezpečit částečnou návštěvu dětského publika, odpovídající věkové adrese avizované souborem.
 Vylepšit akustické parametry foyeru sálu Josefa Čapka a vyřešit otázku existence foyeru jako divadelního klubu v souvztažnosti se zajištěním nenarušování divadelních produkcí hlukem.
 Usilovat o vytvoření stabilní scény pro maximálně 100 diváků pro komorně laděné inscenace, včetně stálého technického vybavení a obsluhy (např. v sokolovně).


Vyhotovil: PhDr. Milan Strotzer
15.9.2002